velikost textu

Ochrana práv ve veřejné správě

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ochrana práv ve veřejné správě
Název v angličtině:
Protection of Rights in Public Administration
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Hana Plisková
Školitel:
prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Petr Průcha
doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc.
Id práce:
68969
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra správního práva a správní vědy (22-KSP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Správní právo a správní věda (SPRAVNI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
15. 10. 2012
Výsledek obhajoby:
Neprospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
dozorčí prostředky, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropský soud pro lidská práva, fair proces, nečinnost, Nejvyšší správní soud, odvolání, ochrana práv, právo na informace, opravný prostředek, správní orgán, správní právo, správní řízení, správní soudnictví, ústavní soud, ústavní stížnost, veřejná správa, Veřejný ochránce práv, veřejná subjektivní práva, žaloba
Klíčová slova v angličtině:
action, administrative agency, administrative justice, administrative law, administrative proceeding, appeal, constitutional complaint, constitutional court, European Court of Human Rights, individual public rights, supervisory instruments, fair trial, inaction, public administration, protection of rights, Public Defender of Rights, right to information, remedy, Supreme Administrative Court
Abstrakt:
Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o prostředky právně nenárokové, spojené s uvážením správního orgánu. Lze v této souvislosti konstatovat, že rovněž prostřednictvím některých těchto pomocných, respektive podpůrných prostředků může být významným způsobem přispěno k dosažení nápravy konkrétních práv jednotlivce. Před přistoupením k samotné analýze právních prostředků je nutné se nejprve seznámit s naukou podávanými jednotlivými přístupy k ochraně práv ve veřejné správě, včetně jejich vzájemné komparace u mnou zvolených tří autorů. Na základě sloučení jednotlivých přístupů lze odvodit obecný systém nejvýznamnějších tzv. právních záruk. 1 V tomto smyslu dominuje práci přístup V. Sládečka, jenž se na danou problematiku dívá z pohledu jednotlivce, který se nachází v určité životní situaci a snaží se v rámci správního řízení dosáhnout pro něj pozitivního výsledku. V případě neúspěšného opravného prostředku zaměřuje odvolatel pozornost na oblast následné soudní ochrany, včetně možnosti využít ochrany v rámci evropského standardu ochrany práv. Jelikož je daný přístup základem struktury této práce, věnuji se postupně problematice ochrany práv ve správním řízení, následně pak ochraně práv v rámci správního a následně ústavního soudnictví, včetně možnosti využít za určitých podmínek podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Podání této stížnosti však již přesahuje vnitrostátní dimenzi. V části věnující se ochraně práv ve správním řízení je nejprve vytvořen souhrnný katalog těchto procesních práv účastníka řízení, a to s důrazem mimo jiné na tzv. fair proces. Dále je objasněna zejména problematika práv prostřednictvím podání řádných a mimořádných opravných prostředků. Závěrem tohoto bloku je pojednáno i o shora zmíněných dozorčích prostředcích, byť tyto zcela nesouvisí s tématem práce. V práci je však určitý prostor věnován i tzv. jiným prostředkům ochrany práv ve veřejné správě, které lze označit za jakousi souhrnnou oblast. V tomto smyslu je zmíněna zejména problematika práva na informace, instituce Veřejného ochránce práv, ochrana poskytovaná v rámci tzv. policejního práva a ochrana práv v rámci ochrany osobních údajů. V rámci navazující soudní ochrany ve správním soudnictví se práce zaměřuje na ochranu práv prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu. Závěrem této části je věnován prostor mimořádným opravným prostředkům, tj. kasační stížnosti a obnově řízení. 2 S ohledem na skutečnost, že relevantní právní úprava doznala s účinností od 1. ledna 2012 relativně významných změn, je posouzen rovněž dopad novely soudního řádu správního na problematiku vztahující se k tématu práce. V případě, že není žalobce úspěšný při vymáhání svých práv v rámci ochrany poskytované mu v rámci správního soudnictví, má možnost bránit se prostřednictvím ústavní stížnosti, která směřuje zpravidla vůči pravomocnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti. Nelze však vyloučit i situaci, že ústavní stížností bude napadáno přímo pravomocné rozhodnutí správního orgánu, které je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno zvláštním zákonem. Právě rozhodovací pravomoc Ústavního soudu o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutí, opatření a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod je svým rozsahem největší. V souvislosti s ústavní stížností je významná i skutečnost, že spolu s ústavní stížností proti rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci lze podat návrh na zrušení právního předpisu, respektive jeho konkrétního ustanovení, jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků a za dalších podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod má stěžovatel možnost podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva na porušení jejích jednotlivých ustanovení. Nutno podotknout, že daný prostředek je ze strany stěžovatelů využíván relativně často, zejména pokud jde o stížnosti na průtahy v řízení. V této části práce je zmíněn rovněž významný vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva v kontextu zaručení práva na tzv. fair proces. Cílem práce není pouze hodnotit platnou právní úpravu právních prostředků ochrany práv, označit její problémové oblasti a doporučit případná řešení, ale také pokusit se o vytvoření relativně uceleného přehledu právem nabízených prostředků ochrany práv ve veřejné správě. 3 Zjištění vyplývající z provedené analýzy by měla potvrdit, a nebo vyvrátit hypotézu, že stávající právní úprava zaručuje jednotlivci disponovat vhodnými a zejména účinnými právními prostředky ochrany práv ve veřejné správě. V příslušných částech práce jsem se v závislosti na závěrech týkajících se uvedené hypotézy snažila uvádět případná doporučení a návrhy de lege ferenda. 4
Abstract v angličtině:
Summary The public administration itself is bound by applicable laws rules. Therefore, in case of breach of individual rights stemming from the legal system of the Czech Republic, every person is guaranteed a strictly legal procedure with corresponding legal mechanisms, which aim to remedy of status cause by unlawfull action or inaction of the public administration. Moreover, if conditions laid down by European Convention on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms are met, an individual has a right to apply to the European Court of Human Rights (Strasbourg) for a revision of a challenged act of public administration, which is considered to be as a final and conclusive from the point of view of national law. The object of this Thesis focuses, in particular, on analysis of individual means of protection of rights in public administration and their mutual relationships between them at level of legal regulation de lege ferenda. Also, it cannot be disregarded the assessment of effect of courts’ decisions or doctrine, including stating own knowledge based on the practice particularly in the area of administrative law. The Thesis focuses on the issue of the protection of individual public rights. As a consequence, legal means designed to provide protection of law in objective sense (that is control of public administration or administrative supervision) are discussed to a minimal extent. Nevertheless, the Thesis deals also with aspects of some supervisory instruments, even if those are not enforceable and connected with discretion of bodies of public administration. In this regard it might be stated that using these subsidiary instruments may, to a considerable extent, lead to achieving a remedy of individual rights of a person. Before conducting a proper analysis of legal instruments it needs to be introduced to a different doctrinal approaches to the protection of rights in public 1 administration, including their mutual comparison with relation to the three authors I have chosen. Based on aggregating particular approaches, a general system of the most significant so called legal guarantees could be deduced. In this regard the doctrinal approach of Mr. V. Sládeček is highlighted. He perceives the issue from the viewpoint of an individual who is in a certain situation and tries to achieve within an administrative proceeding a positive result for him. When an appeal remedy fails, the appelant draws his attention to the area of following judicial protection including the possibility of making use of a protection within the European standard of the protection of rights. Because the above approach has become a basis for the concept of the Thesis, I discuss the issue of the protection of rights within the administrative proceeding first, then the issue of the protection of rights within the administrative justice and then constitutional justice are mentioned, including the possibility of bringing, upon certain conditions, an action to the European Court of Human Rights. However, bringing such an action goes beyond the national level. In the part devoted to the protection of rights in public administration a catalogue of these procedural rights of the party to the proceeding is summarized, and that with the emphasis on a fair procedure in particular. Then, especially the issue of rights through bringing regular and irregular remedy measures is explained. This part concludes with the discussion on the above supervisory instruments although these are not completely related to the topic of this Thesis. In the Thesis, some attention is payed also to so called other means of the protection of rights in public administration, which could be perceived as a summarizing area. In this sense, especially the issue of a right to information, the institute of Public Defender of Rights, the protection provided as part of so called police law and the protection of rights within the protection of personal data. 2 As a part of the following judicial protection within the administrative justice the Thesis puts emphasis on the protection of rights via an action against the decision of a body of public administration, an action against the inactivity of a body of public administration and an action against an unlawful interference, instruction or coercion of a body of public administration. This part concludes with discussion on irregular remedial measures, i.e. cassation complaint and renewal of proceedings. Considering the fact that applicable laws have changed relatively considerably as from 1st January 2012, the impact of the novel of the Administrative Judicial Code on the issue related to the topic of the Thesis is assessed. If a claimant does not succeed in enforcing his rights within protection avalailable to him in the system of administrative justice, he can seek defence by filing a constitutional complaint usually against a final decision of the Supreme Administrative Court on a cassation complaint. A situation cannot be ruled out in which by filing a constitutional complaint a final decision of an administrative body which is excluded from the review within administrative justice by a special act is challenged directly. With regard to a constitutional complaint, it needs to be noted that together with a constitutional complaint against a decision of an administrative body or other intervention of an administrative body a motion to cancel a legal regulation or its particular provisions, application of which led to the fact which is dealt with by/in the constitutional complaint may be filed. After exhausting all national remedies and subject to other conditions set in by the European Convention on the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, a complainant may file a complaint with the European Court of Human Rights to deal with a violation of its particular provisions. It is worth pointing out that complainants take advantage of this remedy quite often, in particular as far as complaints to deal with delays in administrative proceedings are concerned. In this part of the Thesis, a significant impact of 3 decisions of the European Court of Human Rights in the context of guaranteeing a right to have a fair trial is also touched upon. It needs to be noted that the aim of this Thesis is not only to evaluate applicable legal regulation of legal remedies to protect rights, to determine problematic issues and recommend possible solutions, but also to provide a comprehensive overview of possible measures for the protection of rights in the public administration. Conclusions, based on this analysis, should confirm or reject the hypothesis that existing legislation provides individuals with adequate and in particular effective legal instruments for protection of their rights within public administration. Based on confirmation or rejection of this hypothesis possible recommendations and suggestions de lege ferenda are mentioned within relevant parts of this Thesis. 4
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Hana Plisková 1.23 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Hana Plisková 28 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Hana Plisková 25 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Vladimír Sládeček, DrSc. 343 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Petr Průcha 1.41 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. 1.9 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 414 kB