velikost textu

Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva
Název v angličtině:
Relations arising from obligations in labour law
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Antonín Havlík, Ph.D.
Školitel:
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
Doc. JUDr. Iva Chvátalová, Csc.
Id práce:
68965
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení (22-KPP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Soukromé právo II - Občanské právo, rodinné právo, pracovní právo, právo k nehmotným statkům, civilní proces (SII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
28. 11. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Disertační práce Abstrakt Text práce je zaměřen na zkoumání soukromoprávních závazků (především pracovněprávní povahy). Téma bylo zvoleno v prvním pololetí roku 2008. Pokusil jsem se neomezit výklad pouze na materii platného práva, ale v mezích zvoleného zadání přispět do diskuse ke stále otevřeným (a palčivým) otázkám pracovního práva. Vybral jsem dva teoretické problémy. Jedním byl způsob začlenění pracovního práva do systému práva, resp. postavení tohoto právního oboru ve sféře soukromého práva – zejména jde o vztah k právu občanskému a dále vztah práva pracovního a práva veřejného. Druhým problémem bylo hledání optimální míry omezení smluvní svobody v pracovněprávních vztazích de lege lata jako východisko k návrhům de lege ferenda. Výsledek (na druhém místě uvedeného) procesu – obsah rozhodnutí o vhodné míře kogentní regulace vztahů – se zároveň stal kritériem pro hodnocení zákonného textu. Uvedená dvě dílčí témata byla zpracována jako nadstavba nad standardním výkladem základních otázek soukromého závazkového práva – se zaostřením na závazky pracovněprávní. Zkoumáno bylo jak individuální pracovní právo, tak kolektivní pracovní právo (v obou případech se jedná především o závazkové právo). Stranou pozornosti zůstal třetí významný segment pracovního práva – veřejnoprávní regulace pracovního trhu. Jeho vztahy mají výrazně odlišnou povahu. S ohledem na rozsah materie byl analyzován především okruh vztahů v tzv. mzdové sféře (platová sféra – subjekty specifikovány v § 33 odst. 3 zákoníku práce – byla zmíněna spíše okrajově). Práce je rozdělena do pěti částí. Část A je úvodem práce, část B má převážně obecně teoretickou povahu, zatímco části C a D jsou zaměřovány do legislativní praxe na zkoumání platných norem individuálního pracovního práva a předkládání návrhů de lege ferenda – část C na zkoumání individuálního (závazkového) pracovního práva, část D na zkoumání kolektivního (závazkového) pracovního práva. Část E práci shrnuje a uzavírá. V kapitole první (části A) bylo zakotveno základní zadání práce a formulovány ambice autora práce; kapitola je věnována východisku, zaměření a struktuře textu. Kapitola druhá (část B) popisuje historické zdroje současných pracovněprávních norem - od historických východisek přes ustavení právního oboru až po současnou legislativní situaci. Jsou zde shrnuty jak dnes již obecně známé Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 1 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce skutečnosti o kořenech individuálního pracovního práva v občanskoprávní smlouvě (konkrétně ve smlouvě služební) a postupné emancipaci závazků, jejichž předmětem je (dnešní terminologií vyjádřeno) závislá práce, tak závěry specifické. Za specifické pro tuto kapitolu považuji způsob členění období vývoje pracovního práva na území současné České republiky a upozornění na příčinu vzniku dvou legitimních tradicí oboru. Tradici původní – evropskou a v našem prostoru rozvíjenou do roku 1948 – a tradici založenou a rozvíjenou po roce 1948. Za autorský přínos považuji také hodnocení období mezi rokem 1989 a současností, do roku 2007. Kapitola třetí (část B) se zabývá postavením (způsobem začlenění) pracovního práva v právním systému – jak z hlediska legislativní struktury norem, tak z hlediska členění právní vědy – zkoumán je současný stav a jeho příčiny. Tradice českého právního řádu druhé poloviny dvacátého století je konfrontována s tradicí starší a jsou vyvozovány závěry de lege ferenda. V této kapitole je za jednu z příčin vleklosti diskusí v právní vědě (i praktické legislativě) o optimálním systematickém začlenění pracovního práva (a z toho vyplývajících legislativních důsledků) označena paralelní existence dvou legislativních tradicí (jak bylo uvedeno výše, jde o tradici původní – evropskou – v našem prostoru rozvíjenou do roku 1948 – a tradici založenou a rozvíjenou po roce 1948 – příčiny vzniku jsou v textu vyloženy). V kapitole třetí je poukázáno na jedinou možnou cestu vpřed - přiznání si současné skutečnosti (tj. legitimity obou tradicí). Je nutné usilovat o jejich syntézu na základě kritického prověření jednotlivých prvků rozvíjených v obou obdobích. Tato část práce byla vedena snahou jednotlivé prvky kriticky prověřit. Zkoumání mě převážně přesvědčilo o důvodnosti návratu k tradici původní, avšak zároveň při respektu k svébytnosti jednotného pracovního práva zahrnujícího jak segmenty soukromoprávní, tak veřejnoprávní (zřetelně klasifikované), rozvíjené v rámci jedné disciplíny s dnes již vžitým pojmovým a institucionálním aparátem (dědictvím novodobé tradice). Odůvodněny byly závěry o vztahu pracovního a občanského práva jak v rovině jednotlivých legislativních kodexů, tak na úrovni právní vědy. Kapitola čtvrtá a pátá (části B) zaostřuje pozornost od obecných otázek soukromého práva k jeho významnému segmentu, který je jádrem zkoumání této práce – závazkovým právním vztahům. Kapitola čtvrtá zkoumá povahu závazkového vztahu jako vztahu společenského, zahrnutého pro svoji závažnost do právní regulace – vztahu relativního v protikladu ke vztahům absolutním. Za specifickou pro tuto práci považuji Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 2 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce samostatnou úvahu ke klasifikaci práv realizujících se v právním vztahu a mimo právní vztah – dle většinového mínění v právní vědě. Upozorňuji na meze tohoto přístupu a navrhuji definování pojmu potenciální právní vztah pro postižení jemnější distinkce popisovaných jevů. Kapitola pátá je standardním výkladem pojmů a struktury závazkového práva, výklad se plynule zužuje na problematiku pracovněprávních závazků, jejich specifikaci a třídění. Kapitola šestá (část C) znamená další krok v zaostřování pozornosti od obecně teoretických otázek soukromého, především závazkového práva k pozitivní úpravě pracovněprávních závazků. Na počátku kapitoly je zkoumána specifikace pojmu závislá práce (popsán je i vývoj legislativního zakotvení pojmu v právní úpravě). Na základě předloženého výkladu bylo zaujato stanovisko k současnému řešení, principiálně bylo akceptováno jako krok správným směrem, navržena však byla úprava pojmového vymezení závislé práce (odlišení znaků od důsledků závislé práce). Dále byla věnována pozornost právním úkonům směřujícím k založení pracovního závazku (vztah: pracovní smlouva, jmenování, odvolání apod.), vývoji tohoto institutu, srovnání sféry zaměstnanců odměňovaných mzdou a platem a byly předloženy návrhy de lege ferenda. Pokud se týká změny pracovního závazku - byl vyložen současný stav, návrhy de lege ferenda směřují na jedné straně k zmírnění nedůvodného omezení smluvní svobody stran – omezení povinnosti zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci, pro niž nedošlo mezi stranami k předchozí dohodě – a na druhé straně k odstranění rizika nucené práce na straně zaměstnance. Velmi rozsáhlým tématem jsou právní úkony směřující k ukončení pracovního závazku. Návrhy de lege ferenda se vedle drobných úprav, dotýkajících se téměř všech prvků tohoto institutu, zaměřují zejména na ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Navazující pasáž se věnuje možnosti omezení účastníka vztahu v období po jeho ukončení, jedná se o téma s dlouhou historií hledání řešení, což vede ke kolísání právních úprav. Současné zakotvení je přijatelné za předpokladu některých korekcí de lege ferenda. V závěru kapitoly jsou zmíněny veřejnoprávní sankce stanovené zákonem o inspekci práce. Kapitola sedmá je zaměřena na zkoumání vybraných právních institutů regulujících významným způsobem obsah pracovního poměru (a to jak de lege lata, tak de lege ferenda). Jako kritérium je rovněž jako v kapitole šesté užita optimální míra smluvní svobody při zachování přiměřených ochranných limitů. (To znamená, že Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 3 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce zkoumání začíná rozhodnutím o přiměřené míře limitů a tento závěr je kritériem pro zhodnocení textu de lege lata a stanovení návrhů de lege ferenda). Klíčovou oblastí, jíž bylo nezbytné věnovat pozornost, byla regulace pracovní doby (fenomén přímo pojmově spojený s definicí závislé práce), a to ve všech jejích aspektech. Zkoumání je vedeno od pojmového vymezení přes zkoumání jednotlivých forem rozvržení pracovní doby – rovnoměrné, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (případně jiná sjednaná úprava pracovní doby), pružné rozvržení pracovní doby, konta pracovní doby – až po rozbor jednotlivých dílčích institutů, jakými jsou přestávky v práci, období nepřetržitého odpočinku, práce přesčas, kratší pracovní doba (a zkrácená pracovní doba), noční práce apod. Závěry de lege ferenda vycházejí z předpokladu, že pracovní doba stanovená zaměstnavatelem zůstane i nadále značně kogentně regulována, prostor svobody stran se však bude rozvíjet v oblasti pracovní doby sjednané smluvně. Dále jsou zkoumány další klíčové instituty pracovního poměru jako překážky v práci, dovolená, mzda, souhrnný institut tzv. další podmínky výkonu práce apod. – zásadní úprava de lege ferenda je požadována zejména v případě dovolené a kvalifikačního rozvoje zaměstnanců; pozornost je rovněž věnována zkoumání prostoru vymezeného zaměstnavateli (v rámci pracovního poměru) k svobodnému řízení zaměstnance a klasifikaci řídících nástrojů, jimiž zaměstnavatel v tomto prostoru disponuje. Tuto pasáž považuji za svébytnou a významnou část práce – zaujímám vlastní názor při hodnocení řídícího aktu zaměstnavatele. Na rozdíl od většinového přístupu jej nepovažuji pouze za výkon práv a povinností z pracovní smlouvy, ale za právní úkon (příp. za řídící akt s některými znaky právního úkonu) zakládající nové povinnosti zaměstnance. Na tomto principu je navržena i klasifikace vnitřních předpisů zaměstnavatele; specifikován byl i pojem vnitřních předpisů v užším a širším slova smyslu. V závěru sedmé kapitoly je zkoumán institut pracovněprávní odpovědnosti. Spolu se standardním výkladem jsou navrhována řešení de lege ferenda předpokládající širší prostor pro rozvinutí smluvních principů. Kapitola osmá (část D) je věnována kolektivnímu pracovnímu právu. Tak jako v předchozích pasážích části C byla metodou zpracování textu kapitoly analýza platného práva – de lege lata – a formulování návrhů de lege ferenda aplikací výše uvedeného kritéria (dostatečné – optimální míry smluvní svobody). Na rozdíl od části C – zkoumání individuálního pracovního práva – je úvod kapitoly věnován teoretické otázce: vyššímu zastoupení veřejnoprávního prvku ve srovnání s individuálním pracovním právem. Naznačeny jsou alternativní možnosti pojímání této části Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 4 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce pracovního práva – jako obor veřejnoprávní s dominující veřejnoprávní metodou úpravy nebo jako soukromoprávní obor s dominující soukromoprávní metodou úpravy. Bylo odůvodněno, proč se autor přiklání k rozvíjení kolektivního pracovního práva jako soukromoprávní disciplíny a jaké má tento přístup důsledky. Je poukázáno na obtíže vyvolané nereflektovaným směšováním soukromoprávní a veřejnoprávní metody úpravy. Dále je vyložena odlišnost v úpravě individuálních a kolektivních pracovních závazků, jsou charakterizovány segmenty kolektivního pracovního práva – součinnost v užším a širším pojetí pojmu (pojem je v textu specifikován). Zvláštní pozornost je věnována institutu kolektivní smlouvy, kolektivním sporům a rozšiřování kolektivních závazků. De lege ferenda je doporučeno definování pojmu odborová činnost jako východisko k přiznání práv (a povinností) všem subjektům spojeným s odborovou činností, které tuto činnost budou vykonávat. Ve věci stávky, jako nejvýznamnějšího nátlakového prostředku pro podporu pozice při kolektivním vyjednávání, bylo poukázáno na rozpor mezi ratio legis zákona o kolektivním vyjednávání a následným vývojem judikatury. De lege ferenda byl navržen další legislativní postup. Navrženo bylo i sjednocující řešení pro rozhodování sporů o uzavření kolektivní smlouvy a sporů o plnění z kolektivní smlouvy. Rozsáhlá pasáž textu byla věnována rozšiřování kolektivních smluv. Analyzován byl vývoj ústící do současného řešení – od původních východisek přes zrušení celé pasáže zákona o kolektivním vyjednávání Ústavním soudem až k úpravě de lege lata. Analyzováno bylo rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 40/02 – závěry této analýzy byly použity jako kritéria ke zhodnocení úpravy de lege lata. Návrhy de lege ferenda byly pokusem skutečně naplnit smysl rozhodnutí Ústavního soudu (což se praktické legislativě zjevně nezdařilo). Kapitola devátá obsahuje závěrečné shrnutí a vybrané hodnotící teze. Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 5 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 6 JUDr. Antonín Havlík
Abstract v angličtině:
Disertační práce Summary This paper focuses on private law obligations (chiefly of a labour law nature). This topic was chosen in the first half of 2008. I tried not to limit the interpretation to the substance of valid law only, but to contribute, within the range of the chosen topic, to discussion of labour law issues that are still open (and very important). I chose two theoretical issues. One was the method of incorporating labour law into the system of law, or, more precisely, the system of this branch of law into the sphere of private law – this concerns in particular the relationship to civil law and the relationship between labour law and public law. The second issue was seeking the optimal degree of restriction of contractual freedom in labour law relationships de lege lata as the basis for proposals de lege ferenda. The result of this (second) process – the content of the decision on the appropriate degree of peremptory regulation of relationships – has at the same time become a criterion for the evaluation of the statutory text. The above two subtopics were elaborated on top of the standard interpretation of the basic issues of private law obligations, with a focus on labour law obligations. Both individual labour law and collective labour law (both being first and foremost cases of law of obligations) were examined. Little attention was paid to the third important segment of labour law: public law regulation of the job market. Its relationships are of a substantially different nature. With regard to the scope of the substance, relationships falling in particular under the so-called compensation area were subject to particular analysis [the salary area – entities specified under Section 33(3) of the Labour Code – was mentioned only peripherally]. The paper is divided into five parts. Part A is the introduction to the paper. Part B is predominantly of a generally theoretical nature. Parts C and D focus on legislative practice, examining valid regulations of individual labour law and presenting proposals de lege ferenda – part C focuses on examining individual labour law (of obligations) and part D on collective labour law (law of obligations). Part E summarises and concludes the paper. Chapter One (part A) enshrines the basic assignment of the paper and formulates the author’s ambition. This chapter is devoted to the basis, focus, and structure of the paper. Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 1 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce Chapter Two (part B) describes the historical sources of current labour-law regulations – from historical background, through the establishment of this branch of law, to the current legislative situation. The general known facts about the roots of individual labour law in civil contracts (specifically work contracts) and the gradual emancipation of obligations, the subject of which is (expressed in today’s terminology) dependent employment, are summarised here as are specific conclusions. As specific to this chapter, the author considers the method of classification of the periods of development of labour law in the region of what is now the Czech Republic and the attention called to the cause of the development of two legitimate traditions of the branch: original tradition – European and cultivated in our territory until 1948 – and tradition established and developed after 1948. The author also considers the evaluation of the period between 1989 until 2007 to be his contribution. Chapter Three (part B) addresses the position (manner of incorporation) of labour law in the system of law – both from the point of view of the legislative structure of regulations and from the point of view of the classification of legal sciences. It also examines the current situation and its causes. The tradition of Czech law in the second half of the twentieth century is compared with older traditions, and conclusions de lege ferenda are drawn. In this chapter, the parallel existence of two legislative traditions [as mentioned above, original tradition (European, cultivated in our region until 1948) and tradition established and developed after 1948 (the causes leading to its establishment are explained in the paper)] is deemed one of the reasons for the protracted discussions in legal science (as well as in practical legislation) about the optimal systematic incorporation of labour law (and the legislative consequences ensuing from it). Chapter Three refers to the only possible way forward – admitting the current reality (i.e., the legitimacy of both traditions). It is necessary to pursue synthesis of these traditions based on a critical examination of each of the various elements that evolved in both periods. This part of the paper strived to examine each element critically. The examination for the most part convinced the author about the grounds for returning to original tradition, while, however, respecting the distinctiveness of a single labour law incorporating both private law components and public law components (clearly classified), developed within one discipline with the terminological and institutional apparatus that today is already established (legacy of modern tradition). The conclusions Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 2 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce on the relationships between labour and civil law were substantiated, both on the level of the respective codes and on the level of legal science. Chapters Four and Five (part B) direct attention away from general issues of private law to its important segment, which is the essence of this research: obligation relationship. Chapter Four examines the nature of an obligation relationship as a social relationship, which is included in legal regulations due to its obligatory force – a relative relationship contrary to absolute relationships. The author considers the independent deliberation of classifying laws executed within a legal relationship and outside a legal relationship – according to majority opinion in legal science – to be specific for this paper. I call attention to the limitations of this approach and proposes defining the term potential legal relationship to highlight the finer distinction between the described features. Chapter Five is a standard interpretation of the concepts and structures of the law of obligation. The commentary quickly narrows its focus on the issue of labour law obligations and their specification and classification. Chapter Six (part C) signifies another step in moving away from generally theoretical issues of private law, in particular the law of obligation, toward the positive regulation of labour law obligations. The chapter begins by examining the specification of the terms dependent employment (the development of the legislative enshrinement of the term in legal regulations is also described). Based on the presented explanation, a standpoint was taken on the current treatment. Principally, it was accepted as a step in the right direction; however, modification of the definition of the term dependent employment was proposed (differentiating attributes from the ramifications of dependent employment). Attention was further paid to legal acts aimed at establishing an employment obligation (relationship: employment contract, appointment, recall, etc.), developing this concept, and comparing the remuneration of employees by wages and salaries, and to presenting proposals de lege ferenda. When it comes to a change in the employment obligation, the current state was defined and proposals de lege ferenda were aimed, on the one hand, at easing unjustified restrictions of contractual freedom of the parties, limitations on the employer’s obligation to assign different work to an employee if the parties did not come to prior agreement on such work, and, on the other, eliminating the risk of an employee being forced to work. A very extensive topic concerns legal acts aimed at terminating Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 3 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce employment obligations. In addition to minor modifications pertaining to almost all of the elements of this legal construct, proposals de lege ferenda focus in particular on terminating employment relationships by the employer. The pertinent passage addresses the possibility of limiting a party to the relationship in the period after the termination of the relationship. This is a topic with a long history of a search for a solution, which leads to vacillation of legislation. The current enshrinement is acceptable assuming certain corrections de lege ferenda. The end of the chapter mentions public law sanctions laid down by the Labour Inspection Act. Chapter Seven is aimed at examining specific legal constructs regulating the content of employment relationships in a significant manner (both de lege lata and de lege ferenda). As in Chapter Six, the optimum degree of contractual freedom while retaining reasonable safeguards is also used as a criterion. (This means that examination begins with a decision on a reasonable degree of restrictions and this conclusion is a criterion for assessing text de lege lata and specifying proposals de lege ferenda.) A key area to which it was necessary to pay attention was regulation of working time (a phenomenon terminologically tied directly to the definition of dependent employment) in all its aspects. Research begins with the definition of terminology to the examination of the various forms of working time patterns – uniform, non-uniform working time patterns (or other agreed modification of working time), flexible working time patterns, working time accounts – through to an analysis of the various other constructs, such as work breaks, periods of continuous rest, overtime work, shorter working time (and reduced working time), night work etc. Conclusions de lege ferenda are based on the assumption that the working time specified by the employee shall remain markedly peremptorily regulated; however, room for freedom of the parties will, however, develop for working time agreed contractually. Also examined are other key constructs of employment relationships such as obstacles to work, holidays, salary, the aggregate construct of other conditions for carrying out work – a fundamental modification de lege ferenda is required in particular in the case of holidays and employee skills development; attention is also paid to examining the leeway given to the employer (within the employment relationship) to freely manage employees and classifying the management instruments which the employer has at his disposal within this leeway. The author considers this passage of text to be a distinctive and significant part of the paper – he adopts his own opinion when assessing the employer’s managerial act. As Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 4 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce opposed to the majority approach, the author does not consider it to be only an exercise of rights and obligations under the employment contract, but as a legal act (or a managerial act with the attributes of a legal act) establishing new obligations on the employee. Classification of the employer’s internal regulations is also proposed on the basis of this principle; even the term internal regulations, in both its broader and narrower meaning, was specified. Chapter Seven concludes with an examination of the construct of labour-law liability. Together with the standard interpretation, solutions de lege ferenda, anticipating more scope for the development of contractual principles, are proposed. Chapter Eight (part D) is devoted to collective labour law. As in the previous passages of part C, when elaborating the text of the chapter, valid law – de lege lata – was analysed and proposals de lege ferenda were formulated by applying the above criteria (sufficient/optimal rate of contractual freedom). As opposed to part C – examination of individual labour law – the chapter’s introduction is devoted to a theoretical issue: higher representation of the public law element in comparison with individual labour law. Alternatives for embracing this part of labour law – as a branch of public law with a dominating public law method of regulation or as a branch of private law with a dominating private law method of regulation – are suggested. Reasons were given why the author leans toward developing collective labour law as a private law discipline and the implications of such approach. Reference is made to the difficulties caused by the failure to reflect the merger of private law and public law methods of regulation. The difference in the regulation of individual and collective labour obligations is further explained and the segments of collective labour law – synergy in the narrower and broader meaning of the work (the term is specified in the text) – are characterised. Special attention is paid to the constructs of collective agreement, collective disputes and expansion of collective obligations. De lege ferenda, it is recommended defining the term trade union activities as the basis (and obligation) for all entities tied to trade union activities that will be undertaking such activities. In the matter of striking, as the most significant means of pressure to support a position in connection with collective bargaining, attention was called to the discrepancy between the ratio legis of the Collective Bargaining Act and the subsequent development of judicial rulings. De lege ferenda, further legislative action was proposed. Even a unifying solution was proposed for resolving disputes about conclusion of collective Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 5 JUDr. Antonín Havlík Disertační práce agreements and disputes about performance under a collective agreement. An extensive passage was devoted to expanding collective agreements. Developments leading to the current situation – from the original starting points through the deletion of entire passages from the Collective Bargaining Act by the Constitutional Court, to regulation de lege lata – were analysed. The Constitutional Court Ruling Pl. ÚS 40/02 was also analysed – the conclusions from this analysis were used as the criteria for evaluating modifications de lege lata. Proposals de lege ferenda were an attempt to truly fulfil the purpose of the Constitutional Court ruling (which practical legislation apparently failed to do). Chapter 9 contains a final summary and selected evaluative theses. Závazkové právní vztahy v oblasti pracovního práva 6 JUDr. Antonín Havlík
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Antonín Havlík, Ph.D. 1.83 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Antonín Havlík, Ph.D. 150 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Antonín Havlík, Ph.D. 133 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. 317 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D. 576 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. JUDr. Iva Chvátalová, Csc. 430 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 229 kB