text size

Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Title:
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Titile (in english):
Freedom of Religion or Belief in the Context of European and International Law
Type:
Dissertation
Author:
JUDr. Mgr. Daniel Bartoň, Ph.D.
Supervisor:
doc. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D.
Opponents:
doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, E.MA., Ph.D.
Tatiana Machalová
Thesis Id:
68947
Faculty:
Faculty of Law (PF)
Department:
Department of European Law (22-KEP)
Study programm:
Jurisprudence (P6801)
Study branch:
Public Law I - Constitutional Law, International Law, European Law (VI)
Degree granted:
Ph.D.
Defence date:
20/09/2012
Defence result:
pass
Language:
Czech
Keywords (in czech):
svoboda náboženství, Evropský soud pro lidská práva, Evropská úmluva o lidských právech, náboženské symboly, svoboda projevu, lidská důstojnost, sekularismus
Keywords:
religious freedom, European Court of Human Rights, European Convention on Human Rights, religious symbols, freedom of expression, human dignity, secularism
Abstract (in czech):
Abstrakt Tato doktorská diserta£ní práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboºenství v Evrop¥. Jejím cílem je p°edstavit právní rámec, ve kterém se náboºenská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·leºitou svobodu do ²ir²ího kulturního, náboºenského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·raz¬ovaná v pr·b¥hu celé práce, vychází z p°edpokladu, ºe není moºné vyextrahovat £ist¥ právní koncept náboºenské svobody, který by nebyl ovlivn¥n spole£enskými, právními, kulturními a náboºenskými kontexty jeho au- tor·; ve skute£nosti je chápání náboºenské svobody kaºdého £lov¥ka zako°en¥no v jeho kultu°e, náboºenství a ºivotní zku²enosti. Tento záv¥r by v²ak nem¥l vést k naprostému skepticismu ohledn¥ porozum¥ní náboºen- ské svobod¥ a ohledn¥ moºnosti její celosv¥tové ochrany. Práv¥ naopak, m¥l by motivovat kaºdého interpreta a zákonodárce v oblasti náboºenské svobody ke studiu rozli£ných po- rozum¥ní v²ech osob dot£ených v konkrétním p°ípad¥ nebo v ur£ité situaci. Po d·kladném studiu v²ech nárok· vycházejících z náboºenské svobody a po zohledn¥ní v²ech dal²ích práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném p°ípadu £i situaci, by m¥lo být podstatn¥ jednodu²í £init spravedliv¥j²í rozhodnutí, neº by tomu bylo bez zohledn¥ní zmín¥ných po- rozum¥ní a kontext·. Cesta této diserta£ní práce skrze rozli£né kontexty náboºenské svobody za£íná v první kapitole p°edstavením právních norem, které regulují náboºenskou svobodu v Evrop¥. Po- krývá právní normy vytvo°ené pod zá²titou Organizace spojených národ·, Rady Evropy a Evropské unie. P°edstavuje také rozli£né zp·soby, kterými jsou tyto normy napl¬ovány. Obzvlá²tní pozornost je v¥nována Evropskému soudu pro lidská práva, který zásadním zp·sobem p°isp¥l k evropskému chápání náboºenské svobody. Krom¥ mezinárodního a evropského právního rámce p°edstavuje první kapitola také právní normy upravující ná- boºenskou svobodu ve £ty°ech evropských zemích: v eské republice, ve Francii, v ecku a ve Spojeném království. Tyto zem¥ svým zp·sobem znázor¬ují r·zné p°ístupy evropských právních °ád· k úprav¥ vztah· mezi náboºenskými spole£nostmi a státem: d·slednou od- luku církve a státu (Francie), státní církev otev°enou náboºenskému pluralismu (Spojené království), stát vyjad°ující silné preference pro svou státní církev (ecko) a postkomunis- tický sekulární stát procházející (stále nedokon£enou) odlukou od církví (eská republika). Druhá kapitola si klade za cíl vyjasnit koncepty, které jsou £asto pouºívány v souvislosti s náboºenskou svobodou. Jde o náboºenství, víru, (náboºenské) vyznání, (náboºenské) p°esv¥d£ení, (svobodu) my²lení a (svobodu) sv¥domí. Následn¥ druhá kapitola shrnuje t°i hlavní zp·soby argumentace zd·vod¬ující existenci a ochranu náboºenské svobody. První z nich staví na zku²enosti náboºenských válek, pronásledování a násilí; pragmaticky uzavírá, ºe je lep²í ºít v náboºensky tolerantní spole£nosti, ve které se £lov¥k nemusí bát kv·li zastávání odli²ného náboºenského p°esv¥d£ení od toho, ke kterému se hlásí v¥t²ina 1 dané spole£nosti. Druhý zp·sob argumentace vychází z u£ení jednotlivých náboºenství a loso í, ve kterých se snaºí najít d·vody pro d·leºitost ochrany náboºenské svobody nejenom pro svou vlastní komunitu, ale také pro p°íslu²níky komunit jiných. T°etí zp·sob argumentace staví náboºenskou svobodu na my²lence lidské d·stojnosti, která p°edstavuje koncept sdílený lidmi rozdílných v¥r a p°esv¥d£ení, stejn¥ jako lidmi, kte°í nepovaºují náboºenské argumenty za legitimní ve ve°ejném diskurzu. T°etí kapitola p°edstavuje rozdílné zp·soby, kterými se jednotlivé státy vypo°ádávají s otázkami dotýkajícími se náboºenské svobody, rozpracovává argumenty pouºívané t¥mito státy ke zd·vodn¥ní jejich voleb a d·sledky, které tyto volby p°iná²ejí. Pro poskytnutí co nejlep²ího obrazu vztah· mezi státem, spole£ností a náboºenstvími p°ítomnými na státním území, zabývá se tato kapitola vztahem mezi národní a náboºenskou identitou, rozli£nými pojetími sekularismu a laïcité, a konceptuální moºností náboºenské neutrality. Tato kapitola také problematizuje tradi£ní d¥lení na²eho ºivotního prostoru na oblast sou- kromou a ve°ejnou, a to p°edev²ím v kontextu jednání motivovaného náboºenskou vírou £i p°esv¥d£ením. Zabývá se také otázkou soub¥ºné existence národních (civilních) práv- ních reºim· a právních systém· náboºenských skupin a spole£ností. Záv¥re£ným tématem, kterému se tato kapitola v¥nuje a které je moºné sledovat nap°í£ velkou £ástí sou£asných diskusí o p°ítomnosti náboºenství ve ve°ejné sfé°e, je strach z jiných (strach z jinakosti). tvrtá kapitola °e²í problémy, které vyvstávají, kdyº je náboºenská svoboda vykonávána spole£n¥ s druhými. Zam¥°uje se na vztah mezi náboºenskými skupinami a státem, mezi náboºenskými skupinami a jejich £leny a mezi náboºenskými skupinami a lidmi stojícími mimo jejich £lenskou základnu. Pátá kapitola zasazuje náboºenskou svobodu do ²ir²ího lidskoprávního kontextu. Snaºí se shrnout nejd·leºit¥j²í oblasti, ve kterých dochází k nap¥tí a kon ikt·m mezi náboºenskou svobodou a jinými právy, stejn¥ jako situace, ve kterých se náboºenská svoboda plodným zp·sobem s jinými právy dopl¬uje. Pojednávanými právy jsou svoboda projevu, svoboda sdruºování, právo na soukromí a právo na vzd¥lání. Záv¥re£ná kapitola zkoumá problematiku náboºenských projev· prost°ednictvím sym- bol·, nebo´ náboºenské symboly hrály klí£ovou roli ve v¥t²in¥ nedávných kontroverzí dotýkajících se náboºenské svobody. Tato kapitola proto analyzuje kontexty, ve kterých je navrhována regulace p°ítomnosti náboºenských symbol·, a d·vody, které jsou pro tuto regulaci p°edkládány. Vychází z poznatku, ºe náboºenské symboly jsou bytostn¥ závislé na kontextu jejich výskytu, a dospívá k záv¥ru, ºe pro to, aby mohla právní regulace náboºenských symbol· projít testem proporcionality, musí zohlednit v²echny významy dot£ených náboºenských symbol·, kontexty, ve kterých se vyskytují, d·leºitost dal²ích legitimních cíl· a alternativní zp·soby dosahování t¥chto cíl·. (5.967 znak· = 3,32 normostran) 2
Abstract:
Abstract: Freedom of Religion or Belief in the Context of European and International Law This PhD dissertation focuses on selected aspects of freedom of religion or belief in Europe. It aims to introduce the legal framework in which religious freedom has to operate, and to place this essential freedom into a broader cultural, religious and human rights context. The contextualisation emphasised throughout this dissertation is based on an assumption that it is not possible to establish a pure legal notion of religious freedom that would not bear any imprint of the societal, legal, cultural and religious context of its authors; in reality, each person's understanding of religious freedom is rooted in his culture, religion and experience. This should not lead, however, to a complete rejection of the possibility of a common understanding and universal protection of religious freedom. On the contrary, it should motivate each interpreter and law-maker in the area of religious freedom to study the understandings of all persons and entities involved in a particular case or situation. Having thoroughly studied all presented claims rooted in religious freedom and having taken into consideration all other rights, principles and interests involved, it should be possible for the decision-makers to resolve the case in a more just way than without the appreciation of those various understandings and contexts. This dissertation's journey through various contexts of religious freedom starts in the rst chapter with an introduction to the legal norms that regulate religious freedom in Europe. It covers the norms created under the auspices of the United Nations, the Council of Europe and the European Union. It also introduces various ways in which such norms are implemented. Particular attention is given to the European Court of Human Rights, which has substantially contributed to the European understanding of religious freedom. In addition to the international and European law framework, the rst chapter also brie y characterises the legal regulation of religious freedom in four European countries: the Czech Republic, France, Greece and the United Kingdom, countries selected because they re ect the various approaches of European countries to managing church and state relations: clear separation of church and state (France), an established church open to religious pluralism (the United Kingdom), a state showing a strong preference to its established church (Greece) and a post-communist secular state undergoing a (currently unaccomplished) separation from the churches (the Czech Republic). The second chapter aims to clarify various concepts frequently used in the context of freedom of religion, such as religion, belief, faith, (religious) conviction, (religious) confes- sion, (freedom of) thought and (freedom of) conscience. After having enlightened these concepts, the second chapter proceeds to summarise three main arguments for justifying the protection of religious freedom. The rst one builds upon the experience of religious 1 wars, persecutions and violence, and pragmatically concludes that it is better to live in a religiously tolerant society, in which one does not need to be afraid of holding a reli- gious belief dierent from that of the majority. The second type of argument relies on the teaching of various religions or philosophies, in which it tries to nd reasons why is it important to protect the religious freedom not only of one's own community, but also of the others'. The third argument posits religious freedom on the basis of human dignity as a concept shared by people of dierent faiths and convictions, and even by people who do not consider religious arguments legitimate in public reasoning. The third chapter provides an overview of various ways in which nation states tackle the issue of religious freedom, the arguments by which they justify their choices, and the consequences these arrangements have. In order to provide a fuller image of the relations between the state, the society and the religions present on its territory, this chapter addresses the interrelation between religious and national identities, various concepts of secularism and laïcité and the concept of religious neutrality. This chapter also questions the traditional public-private divide in the context of acting according to one's religious conviction, and introduces problems linked to the existence of concurrent religious and national legal regimes. The chapter concludes with a description of a phenomenon which is present throughout most contemporary discussions on the presence of religion in the public sphere: fear of the other. The fourth chapter conceptualizes the problems encountered when religious freedom is invoked not only by individuals, but also by groups. It focuses on the relations between religious groups and the state, religious groups and their members and religious groups and individuals outside of their structures. The fth chapter puts religious freedom into a broader human rights context. It sum- marises the most important situations when religious freedom is aligned with freedom of expression, freedom of association, the right to privacy and the right to education. It also covers cases when religious freedom appears to be in con ict with the aforementioned human rights. The nal chapter examines the issue of religious expression through symbols, since religi- ous symbols have played a central part in a great number of recent and current controver- sies concerning religious freedom. This chapter therefore analyses contexts in which the regulation of religious symbols has been proposed, and the possible justi cations for such regulations. It concludes that all religious symbols are context-dependent and any legal regulation aecting them needs to take into consideration their meanings, the contexts of their appearance, the importance of other legitimate aims involved and any alternative ways of achieving them, in order to pass the test of proportionality. (6.049 znak· = 3,36 normostran) 2
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis JUDr. Mgr. Daniel Bartoň, Ph.D. 1.07 MB
Download Abstract in czech JUDr. Mgr. Daniel Bartoň, Ph.D. 42 kB
Download Abstract in english JUDr. Mgr. Daniel Bartoň, Ph.D. 44 kB
Download Supervisor's review doc. Dr. iur. Harald Christian Scheu, Mag. phil., Ph.D. 328 kB
Download Opponent's review doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, E.MA., Ph.D. 136 kB
Download Opponent's review Tatiana Machalová 1.71 MB
Download Defence's report 362 kB