velikost textu

Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Název v angličtině:
The Cross in Changing of Times and its Significance in Ancient Society
Typ:
Disertační práce
Autor:
ThDr. Radek Roule
Školitel:
prof. ThDr. Jan Blahoslav Lášek
Oponenti:
prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D.
prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Id práce:
68386
Fakulta:
Husitská teologická fakulta (HTF)
Pracoviště:
HTF - Katedra historické teologie a církevních dějin (28-04)
Program studia:
Teologie (P6141)
Obor studia:
Husitská teologie (HTD)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Kříž, symbol, znamení, život, světlo, slunce, dřevo, Ukřižování, Vzkříšení, Kristus, starověk, psýché.
Klíčová slova v angličtině:
Cross, symbol, sign, life, light, sun, wood, Crucifixion, Ressurection, Christ, antiquity, psyché.
Abstrakt:
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické „σύμβολον σωτηρίας“ (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením křížem signum crucis bylo nepsanou praxí v mnoha křesťanských obcích. Při porovnání kříže mezi různými kulturami hrála roli zejména také terminologie římského vojska. Jako předobrazy kříže lze označit především staro-egyptský ankh, který odkazoval přímo k životu. Tento znak byl později adoptován jako křestanský crux ansata . Dalším výrazným předobrazem je staurogram , považovaný za tzv. nomina divina. Na kříž můžeme pohlížet také jako na dovršení mystéria tav. Původně hebrejské písmeno ‫( ת‬tav) psané v době Ezechielova proroctví v podobě křížku či +, bylo znamením na čele těch, kteří žili pravdivým životem podle Božího zákona. Tav později psané jako řecké T si uchovalo svou symboliku až do křesťanské doby, kde lze nalézt jeho vyobrazené doklady. Židovsko-křesťanský křížek je tedy nutné chápat v souvislosti s tav, na jehož význam se odvolávají mnozí raní křesťanští autoři. Zobrazování kříže v prvních křesťanských stoletích bylo problematické. Kříž, který měl v souvislosti s Ukřižovaným Kristem stále potíž se prosadit, byl nejprve zobrazován spíše alegoricky. Ztvárnění scény Ukřižování bylo mezi křesťany naprosto nemyslitelné. Některé rané doklady proto pocházejí z mimokřesťanského prostředí. Tvary křížů, které lze vysledovat jsou především - crux commissa a crux immissa . Vládou císaře Konstantina I. Velikého přichází pro symbol kříže nová éra. Císařova vize světelného kříže na nebi ho inspiruje k užívání kříže s christogramem . Sluneční kult, který byl v té době silně spojen s císařem, dochází ve 3. a 4. století po Kr. ke své konverzi. Kristus se tak stává novým Sluncem. Podobné proměny dosahuje i kříž, který se stává středobodem lidského života. Kříž jako znamení slunce se stává symbolem Krista. Tato disertace dokládá užívání i zobrazování kříže v předkonstantinovské době a ukazuje, že kříž se v průběhu prvních křesťanských století stal symbolem Krista. Symbol kříže tak zaujímá své důležité místo v lidské psýché.
Abstract v angličtině:
The Cross in Changing of Times and its Significance in Ancient Society The cross is the most widespread symbol appearing worldwide right from the prehistoric times. Though being formed of a very simple shape of two intersecting lines the significance is far reaching. This dissertation looks at the cross both as a sign pointing beyond itself and concentrates on the diversity of its visual appearance. It tries to trace back the possible factors preceding Antiquity influencing the formation of the actual shape in that particular period of history. Although for most part the cross is understood in its connection with the Crucifixion of Christ its history is far more complex beginning in pre-Christian era. The biblical texts present more or less mere allusions of the cross itself. Seen typologically the cross may be understood as the element connecting both Old and New Testament creating a sort of a bridge between them. The careful analysis of the Early Christian documents brings several terms used for the same reality. The most significant are - σταυρός with the Latin equivalent crux and ξύλου (wood) with the Latin equivalent lignum. Later on these give a way to a more general term of σημεῖον (sign) and finally to a symbolic expression „σύμβολον σωτηρίας“ (sign-symbol of salvation). The early Christian writers in order to describe the shape of cross recur to comparison with the objects of their contemporary world. The Fathers of the Church make use of some older pagan schemes invested with a new meaning. Their works bring numerous proofs of a spreading use of the cross in their times always with the same connotation of salvation, certainty and life. Many Christian communities in Antiquity practised the traditional ritual of blessing oneself or crossing oneself with a sign of cross signum crucis. The Roman military terminology had played an important role in comparing the cross in between the various cultures. There are several key pre-figurations of the cross, first of all we mention the old- Egyptian ankh, reference to the life itself. This sign had been later adopted as the Christian crux ansata . Another distinctive pre-figuration is staurogram , considered so called nomina divina. Another way of approaching the issue of the cross is the completion of the mysterium tav. Having it’s origin in the Hebrew letter ‫( ת‬tav) used to be written in the period of Ezechiel’s prophecy as a small cross or +, been signed on the forehead of those leading righteous life according to the Law of God. Later it had been transformed in the written form in the Greek T having preserved the same symbolism right until the Christian era where it appears in various representations. The Jewisch–Christian cross therefore needs to be understood in this connection to tav as seen in the works of many Christian writers. Representation of the cross in the early Christian times was far from being unproblematic. It was not without difficulty that the cross symbolizing the Crucifixion of Christ would find its way through. The process was gradual with rather allegoric representations at the outset as it was quite unthinkable for Christians to even depict the Crucifixion scene. Therefore the earliest examples of this use of the cross have come from the non-Christian circles namely crux commissa and crux immissa . With the rise of the Emperor Constantine to power a new era begins for the symbol of the cross. The Emperor has a vision of the cross shining in the sky and is inspired to launch the cross with christogram . In 3/4th century the pagan cult of the divinity of the Sun is being converted and Christ is being now worshipped as the new Sun. The same applies for the sign of the cross becoming the core of the human life. The cross symbolizing the Sun becomes the symbol of Christ. The aim of this disertation is to show the use of the representation of the cross in the pre-Constantine era and it aims to demonstrate how throughout the first Christian centuries the cross has become the symbol of Christ. The symbol of cross has had the most significant place in the psyche of humans until this very day.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce ThDr. Radek Roule 3.99 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce ThDr. Radek Roule 327 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky ThDr. Radek Roule 196 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce ThDr. Radek Roule 678 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D. 486 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. 316 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc. 614 kB