velikost textu

Vnímání holocaustu z hlediska judaismu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vnímání holocaustu z hlediska judaismu
Název v angličtině:
Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Alžběta Turková, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Oponenti:
doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D.
Doc. PhDr. Vojtěch Blodig, CSc.
Id práce:
68378
Fakulta:
Husitská teologická fakulta (HTF)
Pracoviště:
HTF - Ústav židovských studií (28-10)
Program studia:
Teologie (P6141)
Obor studia:
Judaistika (JU)
Přidělovaný titul:
Th.D.
Datum obhajoby:
7. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
VNÍMÁNÍ HOLOCAUSTU Z HLEDISKA JUDAISMU Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism Tématem mé doktorské práce je vnímání holocaustu z hlediska judaismu. Jak se židovští teologové vyrovnávali a jak nahlíželi na katastrofu, jakou byl holocaust? Ovlivnil snad holocaust nějakým způsobem židovskou teologii? Toto jsou otázky, které bych chtěla objasnit v této práci. Hned na úvod bych chtěla zdůraznit, že se v této práci budu zabývat pouze teologií židovskou. Pohled křesťanské teologie na holocaust přenechám jinému odborníkovi, zběhlému v této oblasti. Holocaust nezanechal za sebou jen fyzické ztráty na životech, vykořeněné židovské obce, nýbrž také mnoho otázek a to převážně otázek teologických vztahujících se k B-hu a k Jeho roli v této katastrofě. Ve většině cizojazyčné literatury, kterou jsem k tomuto tématu zpracovala, jsem se setkala buď jen s jednou určitou teologií, jako tomu je v knize Faith after the Holocaust od E. Berkovitse nebo s vyčerpávajícím přehledem jednotlivých teologů, kteří se k danému tématu vyjadřovali. Nejobsáhlejší přehled se nalézá v knize Wrestling with G-d: Jewish Theological Responses During and After The Holocaust od S. T. Katze, Sh. Bidermana a G. Greenberga. Rozhodla jsem se proto zpracovat toto téma jiným, novým způsobem, který předává čtenáři co nejucelenější a zároveň co nejpřehlednější výčet možných teologických modelů holocaustu a přináší i přehled o jednotlivých poholocaustových teolozích a jejich teologie. Co se týká možných modelů holocaustu, tak v literatuře holocaustu často nacházíme rozdělení na šest, popřípadě osm modelů. Svou práci považuji za unikátní v tom, že jich přináší čtrnáct. V českém jazyce pojednávají o problematice židovské teologie vztahující se k holocaustu dvě knihy. Velice zkrácený nástin těchto myšlenek se dá nalézt v publikaci Svět Židů od N. De Lange a tento rok 9 vyšla kniha s názvem Úvahy o holokaustu od J. Bauera, v níž se autor zaměřuje hlavně na teologii rabi M. M. Schneersohna z hnutí Chabad1. Nyní již blíže k mému zpracování této problematiky. Práce je rozdělena na dvě části. Po úvodu seznámím čtenáře do hloubky s jednotlivými biblickými i nebiblickými modely, jimž může být holocaust připisován. Lidé hledající smysl a důvod této nezměrné katastrofy, spojovali své zkušenosti a poznání B-ha s již prožitými útrapami, jež jsou zaznamenány v Bibli a v další historii židovského národa. Každý model bude nejdříve objasněn, budou vysvětleny hebrejské popřípadě aramejské termíny, a pokud se jedná o model biblický, bude uvedena i citace příslušného místa z Bible. Teprve až poté bude teologický model spojen s událostí holocaustu. Ke každému modelu také uvedu názor současného vrchního pražského a zemského rabína Karola Efraima Sidona. Obsahem druhé části této disertační práce budou nejdůležitější poholocaustoví teologové a jejich teologie, které jsou mnohdy diametrálně rozlišné, a také představitelé další nové generace teologů, která se vůči nim vymezuje a hledá nové cesty z pohledu dvacátého prvního století. Teologové uvedení v této práci byli vybráni na základě jejich přínosu k danému tématu. Většina teologií po holocaustových teologů je založena na některém z možných teologických modelů či na kombinaci více modelů, které jsou uvedeny v první části této práce. Nyní je již možno přistoupit k technické stránce této práce. Hebrejské a aramejské termíny jsou přepsány do latinky a jsou označeny kurzívou. Způsob přepisu hebrejských slov je stejný jako v publikaci Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Slovník termínů a pojmů. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. Názvy anglických knih a jména 1 Chabad je hebrejský akronym ze slov chochma, bina a da'at, “moudrost, pochopení a poznání“. Chabad je jednou z největších větví chasidského ortodoxního judaismu, především pak v USA a v Izraeli 10 jejich autorů, ponechávám v jejich originálním názvu, tak aby je mohl čtenář jednoduše dohledat. Nejedná-li se přímo o autora publikace, je jeho jméno přepsáno českým přepisem. Všechny názvy knih jsou v této práci označeny kurzívou. Slova “Bůh“ a “Boží“ jsou psána s velkými písmeny a podle tradičního judaismu přepisována následujícím způsobem: “B-h“ a “B-ží“. Zájmena vztahující se výhradně k B-hu jako je např. (například) “jeho“ a “svůj“, budu psát taktéž s velkými počátečními písmeny jako “Jeho“ a “Svůj“. Označení pro B-ží přítomnost – šchinu bude psáno také s velkým počátečním písmenem. Tam, kde bude v textu pojednáváno o chrámu bez upřesnění, zda se jedná o První nebo Druhý chrám, budu psát velké počáteční písmeno “Ch“ ve slově “Chrám“, abych tím zdůraznila jedinečnost a důležitost této instituce v judaismu a židovských dějinách. Taktéž slovo “mesiáš“ jsem se rozhodla psát podle vzoru tradičního judaismu s velkým “M“ jako “Mesiáš“. Co se týká psaní velkého nebo malého písmena ve slově žid/Žid, rozhodla jsem se psát malé "ž" jako vyjádření pro stoupence židovského náboženství. Toto pravidlo používám jednotně v celé práci, a to i v případě, že se jedná o židy sekulární. Je to z toho důvodu, že tato práce pojednává o židovské teologii a v té je lid Izraele, židovský národ, viděn jako lid B-ží, jako společenství, které je celé zahrnuto do smlouvy s B-hem. Pro označení funkce rabína používám nejen slovo “rabín“, ale i slovo “rabi“. “Rabi“ zde značí člověka, který má ordinaci (smichu) k vykládání Bible a vyvozování halachických závěrů. Na několika málo místech této práce je také použito oslovení “rebe“ jako forma titulu pro rabína z chasidského ultra ortodoxního směru judaismu. Veliké dilema vzniká s použitím slova “holocaust“. Jak tuto nezměrnou a bezprecedentní katastrofu nazvat? Slovo holocaust je slovo řeckého původu používané v Bibli pro zápalnou oběť, v přeneseném slova smyslu 11 pro naprosté zničení.2 Rabín K. E. Sidon píše v doslovu ke knize Holocaust: „Pojem holocaust je pojem teologický. Slovo holocaust označuje chrámovou celooběť, obětní zvíře, celé proměněné v dým. Pokud tedy někdo pojmenovává genocidu na evropských židech tímto slovem, implikuje nejen myšlenku, že byli oběťmi nacismu, ale především myšlenku, že tato genocida byla rituální celoobětí, srovnatelnou s obětí chrámovou. To znamená, že tu bylo božstvo, které si oběť vyžádalo, a že ti, kdo židy obětovali, byli nejoddanějšími služebníky, kněžími onoho božstva.“3 Další možný název pro tuto katastrofu je slovo šo’a, které doslova znamená “katastrofu, zničení, zkázu“. V Bibli se s ním můžeme setkat např. u Izajáše 10:3: „Co si počnete v den navštívení, až se zdálky přižene zkáza (šo’a)?“ Šoa sice nenese žádné náboženské asociace, které jsou spojeny se slovem holocaust, ale i přesto rabi Isaac Hutner namítá, že šo’a není vhodným termínem, protože značí izolovanou katastrofu, nesouvisející s ničím před ní ani po ní. Přírodní zkázu, jakou je například zemětřesení. Nabízí tedy výstižnější termín a to churban. Výraz churban je tradičně používán v hebrejských a jidiš pramenech pro označení “zničení“ Prvního a Druhého chrámu a také pro události národních tragédií židovského národa. Někteří myslitelé považují holocaust za tzv. třetí churban. Další výraz, se kterým se v literatuře holocaustu můžeme setkat je výraz “tremendum“4, značící nesmírnou ohromnost zla, absolutní zlo, které je za naším chápáním.5 2 GREEN, G., Holocaust. Přel. (přeložil) J. Fast. 1.vyd. (vydání). Praha: nakladatelství X-Egem, 1994. ISBN 80-85395-46-0, str. (strana) 333 3 op. cit. (opakovaně citováno), str. 330 4 Blíže COHEN, A. A. The Tremendum: A Theological Interpretation of the Holocaust. New York: Crossroad Publishing Company, 1988. ISBN 0-8245-0866-1 5 KATZ, S. T. (ed.-editor), BIDERMAN, SH. (ed.), GREENBERG, G. (ed.), Wrestling with G-d: Jewish Theological Responses during and after the Holocaust. Oxford: University Press, 2007. ISBN 978-0-19-530014-7, str. 5 12 S ohledem na sruzumitelnost jsem se rozhodla používat ve své práci termín “holocaust“, který je v České republice běžně používán v literatuře holocaustu, i když jsem si vědoma ne úplné vhodnosti jeho použití. Tato práce se nebude zabývat politickým ani historickým pozadím vzniku, průběhu či konce holocaustu, potažmo druhé světové války. Cílem práce bude snaha o co možná nejucelenější přehled židovské teologie holocaustu, tak jak je v rámci judaismu vnímána, a na základě dostupných pramenů a cizojazyčné literatury, vysvětlit důležité teologické pojmy jako jsou chevlej Mašiach, hester panim, mida ke-neged mida či atchal‘ta di-geu’la. Dalším důležitým cílem této práce bude poskytnout přehled nejvýznamnějších poholocaustových teologů a osvětlit jejich pohled na holocaust z pohledu judaismu.
Abstract v angličtině:
VNÍMÁNÍ HOLOCAUSTU Z HLEDISKA JUDAISMU Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism Summary Vnímání holocaustu z hlediska judaismu Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism Mgr. Alžběta Nováková The thesis " Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism" presents an overview of the Holocaust theology of Judaism. Holocaust brought up many burning questions that can torment a religious person and does not allow him to be at peace. We are unable to answer the question why Holocaust happened upto day. According to Judaism we will know the truth only after the arrival of Messiah. The work is divided into two sections. First section takes a look at possible individual theology models of Holocaust, both those based on Bible directly or those based on mysticism and also at new theories formulated as the outcome of Holocaust. There are fourteen models presented here all commented on by the Chief Rabbi of Prague and the Czech Republic Karol Efraim Sidon. The following theories belong to the possible theological models of Holocaust: 1. Theory of reward and punishment. There is number of opinions what was the cause of Holocaust. For some it was caused by secular Jews, for some by Zionists and third group puts the blame on Jews who did not want to move to the Sacred Land of Israel 2. Israel, cast by the World in the role of "suffering servant" 3. Holocaust as akedat Yitzhak or “ binding of Isaac“, Holocaust as the test of our belief 4. Holocaust as a period of hester panim, “the hiding of G-d's face“ 5. Holocaust as “the time of G-d's death“ 6. Holocaust as a result of free will of human beings 183 7. Holocaust as a G-d’s revelation. 8. Nazism viewed as a new "Amalek" 9. Holocaust as an unpredictable mystery, which cannot be comprehended by humankind 10. Holocaust as a gilgul - Kabala's teaching of reincarnation of souls. 11. Holocaust as a chevlei Mashiach, “the birthpains of Messiah“ 12. Hitler as “a servant of G-d“ 13. Holocaust as a jissurim shel ahava - "suffering of love" 14. Holocaust as a sitra achara – “the other side“ The second part of this thesis presents the works of ten Post-Holocaust theologians who are looking for answers to the questions resulting from Holocaust. After the end of the Second World War silence prevailed and theologians were not willing to put into words their opinions on what happened. That changed at the beginning of 70's after the trial of Adolf Eichmann in Jerusalem when media daily brought a lot of testimonies of survivors to get them with the Six-day war between Israel and Arabs in 1967 when citizens of Israel were in danger of a second Holocaust. After these events we can find first theological reactions to Holocaust. This happened only almost 20 years after the Holocaust. The choice of theologians cited in this thesis was based on their contribution to Post-Holocaust Judaism. Their theories differ from each other, each of them contributing something new to the Holocaust theology or confirming the interpretation of Holocaust in accordance with the school of thought they belong to. Parts of their theologies are also models that were introduced in the first part of this work. Often a combination of number of models may be found therefore one theological explanation of Holocaust can be based on three separate models. The aim of this thesis was to find out whether such catastrophe as the Holocaust did influence the 184 theology of Judaism, this demonstrated in the frame of important schools of thought and movements within Judaism such as Ultra Orthodox, Orthodox, Religious Zionism, Reform Judaism and Conservative Judaism. It can be said that the biggest change happened in the Conservative and Reform Judaism when the idea that human being is a moral being was refuted. Conservative Judaism modified in it’s theology the longing of a human being to understand the World and humankind with the help of science and technology. The Conservative Judaims came to the conclusion that a human being can hardly comprehend the will of G-d even though using modern implements. The Reform course in the frame of Judaism lost all illusions about the modern human being as the Holocaust brought on a cognizance that assimilation with other nations is not possible. It stems out of this that Jews have to close their ranks in defense. The newly founded State of Israel is the best way do this and therefore the stand point of the Reform Judaism and it’s theology towards Israel changed and strengthened positively. A certain change also happened in the terms of Orthodox Judaism where the position of the Religious Zionism strengthened too. I hope that this work will be a valuable addition to the understanding of Holocaust from the Perception of Holocaust from The Point of View of Judaism view in both extending the already known models of Holocaust as well as by the commentary of Rabbi Karol Efraim Sidon and lastly by a comprehensive review of influence of Holocaust on the theology of Judaism.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Alžběta Turková, Th.D. 979 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Alžběta Turková, Th.D. 62 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Alžběta Turková, Th.D. 58 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Alžběta Turková, Th.D. 194 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. 102 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. PhDr. Vojtěch Blodig, CSc. 139 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 70 kB