velikost textu

Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století
Název v angličtině:
The fiefs of castle Karlštejn since its formation to 80th of 14th century
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Markéta Novotná
Oponenti:
prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.
Id práce:
67424
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (N7105)
Obor studia:
Historie (HIS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
14. 11. 2008
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Předložené pojednání navazuje na diplomovou práci o Karlštejnské manské soustavě, v jejímž rámci jsem si vymezila několik období, která by mohla být ještě samostatněji a hlouběji analyzována. Na následujících řádkách jsem se pokusila více proniknout do prvních dvou vytyčených etap, jež se obě týkají problematiky kolem vzniku karlštejnských lén. V první části nazvané Kamýk nad Vltavou a jeho vilikace, která vznikla na základě stejnojmenného článku1, jsem se soustředila na postižení celkové hospodářsko-společenské situace na Kamýcku, do níž jsem pak zasadila osudy zdejších lén. Oproti zmiňované stati jsem se snažila oprostit od metodických problémů, které mi v souvislosti s ní byly vytýkány. V druhé části jsem se zaměřila jednak na některé aspekty, jež provázely vznik hospodářského zázemí hradu Karlštejna, a jednak na dosud neznámé okolnosti vztahující se ke správním počátkům dominia. Po naznačení celkové situace jsem se pak zabývala lenní problematikou na Podbrdsku. Jelikož mnohé záležitosti, o nichž zde pojednávám, například tzv. Tetínsko či osobnost Štěpána z Tetína, už byly částečně zkoumány v jiném kontextu, jakkoliv nedostatečně, snažila jsem se především vyzdvihnout nové souvislosti a vyhnout se opakování toho, co již bylo jinde napsáno. Oproti diplomové práci jsem vzhledem k dispozicím regionu čerpala i z montánních pramenů a literatury. V původní verzi jsem ponechala pasáže týkající se jak českého, tak i zahraničního vývoje lenního zřízení a jeho badatelského vnímání v historiografii. Ke kapitole věnované českému dějepisectví jsem připojila další příspěvky, na něž jsem narazila v průběhu studia v souvislosti s novými podněty v oblasti lenní problematiky. Stejně tak zde zůstal i obecný oddíl věnovaný osudu hradu Karlštejn a jeho panství, který jsem nově obohatila o přehled vývoje karlštejnských lén až do 19. století tak, jak vzešel z mého dosavadního studia.
Abstract v angličtině:
The foundation of the Karlštejn domain is the result of the revision of the Chamber of Goods at the turn of the fortieth and the fiftieth of the 14th century by the king Karel IV. This new domain was based on the declining structure of the Přemyslide hunting forests, especially the so-called Kamýk „villicatio“ and the province of Tetín. While since the end of the 10th century the agricultural areas of Czech lands had been controlled by great administrative centres (so-called „hradská střediska”), the wooded and non-agricultural regions such as Kamýcko or Tetínsko were controlled only by small local forts - princely courts. Most of these courts were favorite seats of a prince but Kamýk nad Vltavou developed into an administrative centre, where at the end of 13th century a castle was built on a hill above the river. Only during the early 14th century the Kamýk region started to be more densely colonized and parts of the villicatio were given in pledge. The new owners often interfered with the rights of the fiefs attached to the villicatio. It was the king Karel IV. who appended the vassals and their goods to the castle Karlštejn. The colonization and landscape of this territory influenced the location of the fiefs, some of them far away from the castle. Most of the fiefs survived till the end of the beneficiary system in the year 1869 and were used as goods for the officials and servants from the court or Karlštejn domain. Of similar nature was also the region Tetínsko, where in the middle of 13th century in the place of the fort a castle was built, but over time it became inutile. In this study we analyze a so far unused report about a burgrave from Tetín, Hynek Krušina from Lichtenburk. At the beginning of 14th century the castles Kamýk, Tetín, Nižbor and the Chamber of Goods of Přemislide hunting forests declined. The status of the castle Tetín and the domain had been changed into a fief or given in pledge to Štěpán of Tetín.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Markéta Novotná 1.19 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Markéta Novotná 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Markéta Novotná 81 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. 98 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc. 58 kB