velikost textu

Vliv inkubační teploty na fenotyp mláděte kachny divoké

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vliv inkubační teploty na fenotyp mláděte kachny divoké
Název v angličtině:
Effect of incubation temperature on phenotype in mallard
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Martina Koláčková
Vedoucí:
RNDr. David Hořák, Ph.D.
Oponent:
Mgr. Miloš Krist, Ph.D.
Id práce:
66432
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Biologie (N1501)
Obor studia:
Ekologie (NEKO)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
14. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
inkubační teplota, kachna divoká (Anas platyrhynchos), žloutkový váček, strukturální rozměry, chemické složení
Klíčová slova v angličtině:
incubation temperature, European Mallard (Anas platyrhynchos), yolk sac, structural size, chemical composition
Abstrakt:
Abstrakt Vliv inkubační teploty na různé fenotypové znaky ptačích mláďat je hojně zkoumán. Kachny (Anatidae) jsou pro studie tohoto typu dobrým modelem, protože u nich lze rozdělit samičí investici do reprodukce na dvě hlavní části: tvorbu snůšky a její inkubaci. Teplota vajec v průběhu inkubace může významně ovlivnit vývoj a životaschopnost mláďat. Cílem této práce bylo zjistit, jak inkubační teplota ovlivňuje líhnivost, délku inkubace, poměr pohlaví a fenotyp mláďat kachny divoké (Anas platyrhynchos) těsně po vylíhnutí. Vejce byla inkubována experimentálně v umělých podmínkách v šesti stálých teplotách, jejichž rozmezí odpovídalo přirozeným podmínkám v ČR (35-39 °C). Čerstvě vylíhlá mláďata byla zvážena a byly zjištěny údaje o jejich základních strukturálních rozměrech. Poté byla usmrcena a u části mláďat z inkubačních teplot 35,5; 36 a 37 °C byly zjištěny údaje o hmotnosti reziduálního žloutkového váčku a základního chemického složení vlastního těla mláděte s vyjmutým žloutkovým váčkem. Obě krajní teploty (35 a 39 °C) vedly k výraznému snížení líhnivosti vajec a celková délka inkubace průkazně klesala s rostoucí inkubační teplotou. Nepodařilo se prokázat vliv inkubační teploty na celkovou hmotnost mláděte po vylíhnutí. Byly však zaznamenány rozdíly v hmotnosti reziduálního žloutkového váčku, která byla vyšší ve vyšších teplotách a hmotnosti vlastního těla mláděte, která se naopak s rostoucí teplotou snižovala. Byl prokázán vliv inkubační teploty na strukturální rozměry mláďat (délka tarsometatarsu a lebky, délka a šířka zobáku). Byl také prokázán vliv inkubační teploty na obsah vody ve žloutkovém váčku i vlastním těle mláděte. Obsah vody ve žloutkovém váčku s rostoucí teplotou klesal, zatímco obsah vody ve vlastním těle mláděte stoupal. Vliv inkubační teploty na obsah tuku a proteinů v těle mláděte nebyl průkazný, zatímco vliv na obsah anorganických látek průkazný byl. Nepodařilo se prokázat rozdíly v poměru pohlaví mezi mláďaty vylíhlými v různých inkubačních teplotách.
Abstract v angličtině:
Abstract The influence of incubation temperature on bird neonate phenotype is widely studied. In waterfowl (Anatidae), maternal effect can be divided to two main parts: clutch formation and its incubation. Therefore, waterfowl are a good model for this type of study. The egg temperature can strongly influence embryo development and survival of the hatchlings. The goal of this work was to examine the effect of incubation temperature on hatchability, incubation length, sex ratio and phenotype of European Mallard ducklings immediately after hatching. Eggs were randomly placed in one of six incubation temperatures, which ranged from 35 to 39 °C. This range corresponds with temperature range in natural mallard nests in the Czech Republic. Eggs were then artificially incubated. Newborn hatchlings were weighted and their structural size was measured, then they were killed. Some hatchlings from incubation temperatures 35.5, 36 and 37 °C were used to examine residual yolk sac mass and basic chemical composition of the yolk-free body. Hatchability was markedly lower in both extreme temperatures (35 and 39 °C). Incubation length significantly decreased with increasing incubation temperature. I failed to prove the influence of incubation temperature on hatchling body mass, but I found temperature-dependent changes of yolk sac mass, which increased with increasing temperature, and yolk-free body mass, which decreased with increasing temperature. Incubation temperature influenced structural sizes of hatchlings (length of tarsometatarsus and skull, length and width of bill) and also percentual water content of yolk sac and yolk-free body. Water content of yolk sac decreased with increasing temperature, whereas water content of yolk-free body increased. Incubation temperature didn’t influence lipid and protein content of yolk-free body but influenced the ash content. I found no difference in sex ratios between incubation temperatures.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Martina Koláčková 1.43 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Martina Koláčková 9 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Martina Koláčková 6 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. David Hořák, Ph.D. 86 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Miloš Krist, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby RNDr. Martin Černý, Ph.D. 490 kB