velikost textu

Stratigrafie aluviálních sedimentů líňského souvrství ve středočeských pánvích.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Stratigrafie aluviálních sedimentů líňského souvrství ve středočeských pánvích.
Název v angličtině:
Alluvial stratigraphy of the Líně Formation, Central Bohemian Basins.
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Bc. Petra Podzimková
Vedoucí:
Mgr. Karel Martínek, Ph.D.
Oponent:
doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D.
Id práce:
65819
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Program studia:
Geologie (N1201)
Obor studia:
Geologie (NGEOL)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
15. 9. 2010
Výsledek obhajoby:
Výborně
Informace o neveřejnosti:
Práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Líňské souvrství (LNS) tvoří nejmladší výplň svrchnopaleozoických kontinentálních pánví Českého masivu středočeské a západočeské oblasti. Sedimenty líňského souvrství jsou stáří stephan C a ukládaly se po hiátu mezi stephanem B a C. Představují klasické kontinentální red beds aluviálního původu. Sedimenty LNS jsou tvořeny převážně červenohnědě zbarvenými aleuropelity, které převládají nad psefity a psamity. Podřízeně se vyskytují fosiliferní obzory představující polohy jezerních sedimentů, které jsou tvořeny aleuropelity a slínovci šedých a pestrých barev, obsahují tufogenní horniny, vápence, ojediněle čočky silicitů a výjimečně i uhelné slojky. Studovanou oblastí byla kladenská část kladensko- rakovnické pánve (KRP), celá roudnická a západní polovina mšenské části mšensko- roudnické pánve (MRP). Byly interpretovány seismické profily, korelovány vrtné profily pomocí litologie a křivek gama karotáže a elektrického odporu. Také byl popsán a interpretován 30 m dlouhý výzkumný vrt K-1 (Klobuky) hloubený v roce 2009, který zastihuje sedimenty klobuckého obzoru. Ve studované oblasti byly interpretovány na cca s-j orientovaných profilech poklesové struktury na bázi LNS, které zřejmě hlavně z počátku sedimentace LNS ovlivnily směr přínosu a ukládání sedimentu ve studované oblasti. Z korelací vrtných profilů vychází, že severní a západní část roudnické části MRP jsou hlavními sedimentárními depocentry. Charakter severního okraje je odlišný od západního. Na severu vidíme ve formě aluviálních vějířů snos z mnohem menšího povodí s větším gradientem, nežli na jihozápadním okraji, kde dominují výplně amalgamovaných říčních koryt. Situace ve směru v-z. zase ukazuje, že východní část je hlavně zpočátku oblastí snosu či bypassu a později se zde ukládají mnohem menší mocnosti, nežli v západní části. Vertikálně byl stratigrafický sled sedimentů LNS rozdělen do tří jednotek, kterým odpovídají časové intervaly 1 - 3. Během prvního intervalu se sedimentace postupně rozšiřuje ze západu na východ, s tím, že hlavní depocentrum je na severu v oblasti vrtu Str-1. V druhém intervalu se rozšiřuje sedimentace i do oblasti Peruce. Ke konci tohoto intervalu se jezerní sedimentace rozšiřuje na většinu území a její strop je tedy úrovní maximální záplavy. Bázi jednotky 3 tvoří deskovitá poloha hrubozrnných arkóz o průměrné mocnosti 10 m pokrývající téměř celou studovanou oblast, která je interpretovaná jako produkt katastrofické záplavy. Ve zbytku intervalu 3 se objevuje jezerní sedimentace v oblasti Peruce, v ostatních částech studovaného prostoru převažují červenohnědé aleuropelity. Výše popsaná distribuce sedimentárních facií je interpretována jako sedimentace v halfgrabenové pánevní struktuře. Přesuny depocenter k západu dokumentované během sedimentace LNS jsou interpretovány jako důsledek změny aktivity na okrajových zlomech. Katastrofický záplavový event dokumentovaný na bázi jednotky 3a je interpretován jako výrazná klimatická událost. Jezerní záplavy dokumentované v několika úrovních LNS lze interpretovat změnou klimatu nebo tektonické aktivity.
Abstract v angličtině:
Abstract Líně Formation is the youngest basin fill unit of the Upper Palaeozoic Central and Western Bohemian basins. Deposits of the Líně Formation were being laid down in Stephanian C time, after an unconformity between Stephanian B and C. The deposits of Líně Formation are continental red beds usually dominated by mudstones with less common appearance of sandstones and conglomerates, originated mostly as fluvial deposits. Lacustrine deposition originated in deposition of less frequented fossiliferous claystones, carbonates of variegated and grey colors, coal occur occasionaly. The study area was at Kladno part of the Kladno- Rakovník Basin, Roudnice part and west half of Mšeno part of Mšeno-Roudnice Basin. Seismic sections were interpreted and correlations of boreholes based on lithology, gama and resistivity ray were made. Scientific borehole K-1 (Klobuky) drilled in 2009 showing 30 m long succession of Klobuky Horizon was described and interpreted too. The interpretations of approximately N-S oriented seismic sections show depressions on the base of Líně Formation. This morphology seems to affect direction and area of sediment deposition at the beginning of Líně Formation sedimentation in the study area. Well-log correlations show main areas of sediment deposition in the west and north of Roudnice part of Mšeno-Roudnice Basin. These regions have different character. In the north ones is possible to observe alluvial fans which come from much smaller and steeper catchment than fill of amalgamated rivers which dominated in the south west. Observation of E-W oriented section show sediment bypass and drift area with less sediment thicknesses in the eastern margin of the study area during initial stages of sedimentation and opposite situation in the west. Sediment succession was divided into three units which represent three time intervals. During first interval sedimentation is gradually extended from the west to the east with the main area of sediment deposition in the north. During second interval sedimentation expands to Peruc area in the westernmost margin of the study area. End of the second interval is characterized by lacustrine flooding trough out most of the study area with maximal flooding surface at their top. Base of the interval three is made by tabular arcose bed with 10 m thickness in average. This bed covers almost all territory of the study area and it is interpreted as result of catastrophic flooding event. For the rest of interval three is characteristic lacustrine deposition at Peruc area, other parts are dominated by red-brown mudstones. Distribution of sedimentary facies is interpreted as a fill of half-graben basin. Depocenter migration to the west is interpreted as a consequence of the change of fault activities. Catastrophic flooding event documented at the base of unit 3a is interpreted as marked climatic event. Lacustrine flooding documented in several Líně Formation levels could possibly be explained by the climatic changes as well as tectonic forcing.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Bc. Petra Podzimková 1.74 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Bc. Petra Podzimková 41 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Bc. Petra Podzimková 35 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Karel Martínek, Ph.D. 52 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D. 240 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Václav Kachlík, CSc. 182 kB