velikost textu

Literatura architextového pnutí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Literatura architextového pnutí
Název v angličtině:
Literature of architextual tension
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
PhDr. Pavel Šidák, Ph.D.
Vedoucí:
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D.
Oponenti:
prof. PhDr. Petr Bílek, CSc.
prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Id práce:
63710
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Program studia:
Filologie (N7310)
Obor studia:
Český jazyk a literatura (CJL)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
7. 10. 2008
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Práce se věnuje literatuře ovlivněné náboženským zážitkem. Rezignujeme na pokus o řešení celku problematiky vztahu estetiky a teologie; cílem je popsat tzv. „katolickou“ literaturu jako jeden z možných modelů „náboženské“ literatury. Ideální případ tohoto modelu a materiálové východisko je kniha Zeměžluč (1931) Jana Čepa. Práce má tři části: první část shrnuje dosavadní diskusi o problému obecně (kap. 1), v teologii a literární vědě (kap. 2 a 4) a prověřuje nosnost pojmu „ideologie“ (kap. 3). Druhá část rozvíjí naše teoretická východiska, teorii intertextuality a teorii interdiskurzivity (kap. 6). Předmět zkoumání totiž není ani literárně-dějinná epocha ani tradičně chápaný žánr. Chápeme jej jako splynutí dvou textových (znakových) oblastí. Teorie interdiskurzivity umožňuje sledovat textualizaci náboženství, mechanismus, během něhož se z reálného katolictví jakožto religiózního faktu stává znakový systém, tj. text, který podléhá obecným zákonitostem a možnostem popisu textu (Lotman, Pjatigorskij) (kap. 7). Všechny vazby k náboženství jsou transponovány do roviny inter/textové, resp. interdiskurzivní; sémiotický přístup nás tak definitivně vymezuje od ideologie. Spolu s ostatními texty (v úzkém i v nejširším významu slova) vytváří znakové náboženství sémantickou a axiologickou síť, v níž (a jenom a teprve v níž) můžeme proponovat předmět našeho zájmu. Tuto síť zveme s odvoláním na Genettův termín architext (kap. 8). Literaturu, která v tomto architextu existuje, na nějž se odvolává a z něhož geneticky i významově povstává, nazýváme literaturu architextového pnutí (je v první řadě definována právě neustálou tenzí mezi extra-literárními východisky a uměleckou povahou). ...
Abstract v angličtině:
The dissertation deals with the literature influenced by religious experience. We do not attempt an overall solution of the issue of the relationship between aesthetics and theology; our goal is to describe the so-called “Catholic” literature as one of the possible models of “religious” literature. An ideal example of this model and the material basis of the thesis is Jan Čep’s book Zeměžluč (Centaury, 1931). The study is divided into three parts: the first one summarizes the existing discussion of the problem in general (chapter 1), in theology and literary criticism (chapters 2 and 4), and it examines the usability of the term “ideology” (chapter 3). The second part develops our theoretical basis, the theory of intertextuality and interdiscursivity (chapter 6). The subject of this study is not a literary-historical era nor a genre in the traditional sense. We see it as a coalescence of two textual (semiotic) areas. The theory of interdiscursivity allows us to follow the textualization of religion: the mechanism through which real Catholicism as a religious fact turns into a system of signs, i.e. into a text, which is subject to the general laws and possibilities of a text description (Lotman, Piatigorski) (chapter 7). We regard the resulting area of a literary structure as a homogenous phenomenon of artistic character. All connections to religion are transposed to the inter/textual, or interdiscursive level; this semiotic approach distinguishes us from ideology. Together with other texts (both in the broad and in the narrow sense of the word) the semiotic religion creates a semantic and axiological net, in which (and only in which) we can propose the subject of our interest. With reference to Genett’s term, we call this net an architext (chapter 8). ...
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. 2.02 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Pavel Šidák, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. 249 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Petr Bílek, CSc. 310 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. 388 kB