velikost textu

Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zanikání cisterciáckého kláštera v Sedlci (1783-1799)
Název v angličtině:
The dissolving of the Cistercian monastery in Sedlec (1783-1799)
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Lukáš Snopek
Vedoucí:
prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
Oponent:
doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D.
Id práce:
63194
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Humanitní studia (M6107)
Obor studia:
Dějiny umění - Historie (DU HIS)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
15. 9. 2008
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Bývalé cisterciácké opatství v Sedlci u Kutné Hory existovalo s přestávkami v letech 1143–1783/99. Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele je od roku 1995 na listině světového kulturního dědictví UNESCO. V první kapitole diplomové práce usilujeme o představení klášterních dějin v jejich celku. V její poslední části se podrobněji zabýváme jeho ekonomickým zázemím, neboť významnou okolností jeho zrušení byly vysoké dluhy dosahující v roce 1760 cca 450 000 zl. Rozhodnutí Josefa II. o zrušení sedleckého kláštera padlo podle našich zjištění už 8. srpna 1783. Druhá kapitola se týká utváření protimnišské společenské atmosféry během 18. století. Pro stoupence filozofického osvícenství se stal zasvěcený způsob života nepochopitelným. Hospodářští teoretici vnímali kláštery jako instituce, které poškozují národní hospodářství. Uvnitř katolické církve se na výše pojmenovaném procesu podílelo tzv. katolické osvícenství se svými významnými rysy: jansenismem a odporem k Tovaryšstvu Ježíšovu. Všechny tyto teoretické argumenty využili panovníci k provedení rozsáhlých redukcí klášterů. Docházelo k tomu ve většině katolických zemí. Důležitou okolností tohoto dění byly napjaté vztahy mezi panovníky a papeži, jejichž nedobrý stav se odrazil v boji o další existenci jezuitského řádu. Ve třetí kapitole se nejprve věnujeme reformní činnosti rakouského státu v oblasti řeholního života ve 2. polovině 18. století. Následuje popis zanikání kláštera v letech 1783–1799; podrobněji jsou zpracovány především události let 1783 a 1784. V oddíle III. 1. podáváme základní informace o rozprodeji části klášterního mobiliáře, a to konkrétně o zpeněžení klášterního stříbra a parament v Praze a o rozprodeji části obrazů, nábytku a dalšího zařízení, který probíhal mezi srpnem 1785 a květnem 1787 v Sedlci. V této době zde bylo odprodáno také několik oltářů včetně hlavního oltáře z konventního kostela.
Abstract v angličtině:
The Cistercian Monastery in Sedlec existed with intermissions in the years 1143–1783/99. The Convent Church of Virgin Mary and St. John the Baptist belongs from 1995 to World Cultural Heritage of UNESCO. During the 20th century were many Czech historians for example Jaromír Čelakovský, Jaroslav Čechura, Kateřina Charvátová, Josef Nuhlíček, Pavel Zahradník and art historians Mojmír Horyna, Karel Chytil, Viktor Kotrba, Jiří Kuthan, Petr Macek, Jaromír Neumann, Zdeněk Wirth interested in history of Sedlec. As for the joungest generation it is possible to mention for exmaple Jana Hynková and Štěpán Vácha. Through the first chapter of the thesis we want to introduce the history of the Monastery as a whole. The last part of the chapter obtains a brief essay about the economic progress. In 1760 Sedlec had around 450 000 rheinisch gulden in debts. The great debts of Monastery were the important cause of the Emperors Josef II decision to cease it (8th August 1783). The second chapter is dealing with the process of the rise of the anti-monastic social atmosphere during the 18th century. Monks lifestyle became incomprehensible especially for the followers of philosophical enlightenment. The economic theoretics thought that the monasteries injured national economy. Inside the Church shared the above said process the so called Catholic enlightenment with its important components: jansenismus and aversion to Jesuits. All these theoretical arguments used the rulers to realize a large reduction of the monasteries. This happened in the most of catholic countries. Another important circumstance of the secularization was a tense in relationships between the rulers and the popes which was mirrored in the campaign against Jesuits.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Lukáš Snopek 1.04 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Lukáš Snopek 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Lukáš Snopek 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. 81 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. 88 kB