velikost textu

Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku
Název v angličtině:
The lords of Lobkowicz and Hassenstein in the late middle ages
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Lukáš Gavenda
Vedoucí:
prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.
Oponent:
PhDr. Eva Doležalová, Ph.D.
Id práce:
61943
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (M7105)
Obor studia:
Historie (HIS)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
15. 9. 2008
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Severozápadní Čechy jsou často a priori vnímány jako kraj bez velkých tradic, bez mnohých kulturních stop či jako krajina pouze průmyslová, s poničeným životním prostředím, a tedy prostor někdy až okrajového zájmu. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotnou oblast, srovnatelnou v historickém i kulturním vývoji s vyspělými regiony českých zemí a Střední Evropy. Příčiny jejího ve společnosti poněkud upozaděného obrazu jsou zhusta hledány v složitých událostech 20. století, kdy došlo k přetržení přirozené kontinuity soužití Čechů s Němci. Nové obyvatelstvo, přišlé v době po 2. světové válce, muselo složitěji a často zcela znovu hledat svou pozici v kraji. Postupně se tato bilance zlepšuje. Snaží se tomu pronikáním ke kořenům původní bohatosti přispět i historická věda a její obory. Netýká se to jen výzkumu minulého politického a hospodářského života, ale také oblasti kulturní, vývoje architektury, výtvarného umění či slovesnosti. Tyto složky se vždy prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Celkově i detailně nahlíženo se tak vytvářely zajímavé obrazy charakterizující svět laiků i duchovních, lidí prostých i bohatých, obchodníků i urozených. Ke studiu dějin a reálií hasištejnské větve rodu Lobkoviců mne přivedl můj trvalý zájem o historii, architekturu a výtvarné umění. Získal jsem ho v zázemí své rodiny, ve které jsem vyrůstal. Okolnost, že mohu pracovat v inspirativním prostředí budovy Františkánského kláštera v Kadani, kde sídlí expozice nového Městského muzea, mi byla a je klíčovým a logicky silným motivem pro setrvávání u tohoto studijního zaměření. Genius navenek relativně skromně vyhlížející klášterní stavby, jejíž hmotné i nehmotné bohatství se teprve postupně odhaluje, přináší důležité podněty v největší míře. I v někdejším královském městě Kadani, kde žiji, se lze s hasištejnsko-lobkovickou minulostí dodnes na mnoha místech setkat.
Abstract v angličtině:
The modern prince family of Lobkowicz243 has its roots in North Bohemia several hundred years ago. This diploma work deals with the general history and cultural meaning of this family in Late Middle Ages, concretely in the course of 15th century and at the beginning of the following century. This work consists of three chapters. The first one is concerned with the history of the Lobkowiczs in its first five generations (14th-16th centuries). Rare information about the first known members of the family are dated to the end of the rule of the Emperor Charles IV. The Lobkowiczs belonged to lower nobility and were known as lairds of Újezd.244 Martin (commonly Mareš) of Újezd had three sons: Blaze (Blažej or Blažek), Wenceslas (Václav) and Nicolas (Mikuláš). The oldest Blaze died early and Wenceslas was a priest, so it was only the youngest son Nicolas who could secure the maintenance of the family. Nicolas of Lobkowicz, a man of high intellectual skills, a talented diplomat and politician, gained confidence of Wenceslas IV, King of Bohemia, and kept a close connection to the royal court. It was him who bought the village and fort Lobkovice in 1410, that gave name to the family. A few years later he had also gained the castle Hassenstein in North-West Bohemia and Hluboká in South Bohemia, which supported the future rise of the family. Nicolas had two sons, Nicolas II and Jan (John) Popel. On their father´s request they devided his estate in 1440. Jan Popel chose Hluboká and Lobkovice, Nicolas II gained the Hassenstein estate and a part of the property in central Bohemia. This is the moment of the division of the Lobkowicz family in two main branches – the older one of Hassenstein, which is the subject of this diploma work, and the younger branche of Popel, which I have not dealed with. Nicolas II had four sons – John (Jan) of Hassenstein, Nicolas III, Jaroslaus I (Jaroslav) and Bohuslaus (Bohuslav), who became very important noblemen in the region.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Lukáš Gavenda 3.19 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Lukáš Gavenda 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Lukáš Gavenda 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc. 145 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Eva Doležalová, Ph.D. 103 kB