velikost textu

Kalk v českém znakovém jazyce

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kalk v českém znakovém jazyce
Název v angličtině:
Calque of the Czech sign language
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Stanislava Matušková
Vedoucí:
Mgr. Petr Vysuček
Oponent:
prof. PhDr. Alena Macurová, CSc.
Id práce:
61205
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Program studia:
Čeština v komunikaci neslyšících (B7312)
Obor studia:
Čeština v komunikaci neslyšících (CN)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
11. 9. 2008
Výsledek obhajoby:
velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Prazákladem znakového jazyka neslyšících jsou pnrozená gesta, grimasy či posunky, které doprovázejí lidstvo odjakživa, a to zejména v situacích, kde je nutná komunikace bez možnosti použití hlasu (komunikace na větší vzdálenost, v hlučném prostředí apod.). Znakový jazyk, komunikační systém s vlastní strukturou a bohatou slovní zásobou, se začal vyvíjet v klášterech, kde mlčení bylo řeholí mnichů. Odkud se v 18. století šířil do nově zakládaných ústavů pro hluchoněmé, kde jeho vývoj pokračoval. Od počátku 20. století byl však ve vzdělávání neslyšících kladen důraz na budování orální řeči a pnrozený znakový jazyk neslyšících byl potlačován. Děti byly vyučovány orální metodou - mluveným jazykem. Znakový jazyk se vyvíjel pouze v izolovaných společenstvích neslyšících mluvčích, protože většinou slyšících lidí byl považován za příliš jednoduchý, pro svou primitivnost nedostačující k růstu mentální kapacity dětí, dokonce byl označován jako příčina atrofie vokálních orgánů neslyšících dětí a jejich vyčleňování do "ghett" neslyšících. Potlačování "znakování" bylo zdůvodňováno vysokým procentem slyšících rodičů (cca 95 %) s přáním začlenit své neslyšící děti do slyšící společnosti. Také jazykem učitelů neslyšících byl mluvený národní jazyk, neboť znakový jazyk byl považován za neplnohodnotný, nevhodný a škodlivý. Teprve postupem doby, uznáním komunity neslyšících za jednu z kulturních skupin, a také díky zájmu lingvistů a jejich podrobnému zkoumání, se podařilo znakový jazyk po dlouhém procesu prosadit zpátky "do života". V České Republice byl v roce 1998 schválen zákon o znakové řeči, a tím se znakový jazyk stává plnohodnotným dorozumívacím prostředkem a neslyšící tímto dostávají právo na vzdělávání a výuku ve znakovém jazyku. Pro svou relativní mladost, je český znakový jazyk stále minimálně lingvisticky probádán a zdokumentován a jeho výzkum je teprve v počátcích.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Stanislava Matušková 2.68 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Stanislava Matušková 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Stanislava Matušková 18 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Petr Vysuček 124 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Alena Macurová, CSc. 219 kB