velikost textu

Etika mezi rozumem a zjevením. Analýza morálně-teologického konceptu Augustina Zippeho. (1746/7-1816)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Etika mezi rozumem a zjevením. Analýza morálně-teologického konceptu Augustina Zippeho. (1746/7-1816)
Název v angličtině:
Ethics between Reason and Revelation. Analysis of the Augustin Zippe's moral-theological concept. (1746/7-1816)
Typ:
Disertační práce
Autor:
ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D.
Školitel:
prof.Dr. Albert-Peter Rethmann
Oponenti:
Doc. PhDr. Libor Ovečka, Th.D.
doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol.
Id práce:
59081
Fakulta:
Katolická teologická fakulta (KTF)
Pracoviště:
Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
Program studia:
Teologie (P6141)
Obor studia:
Katolická teologie (XT)
Přidělovaný titul:
Th.D.
Datum obhajoby:
29. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Etika mezi zjevením a rozumem. Analýza morálně teologického konceptu Augustina Zippeho (1746/7-1816) Předložená práce představuje pokus přiblížit se jedné části morálně-teologické tradice. Práce obsahuje pět kapitol (kromě úvodu a závěru). První dvě kapitoly se zabývají otázkami metody a stavem bádání o českém církevním osvícenství. Třetí pak představuje rekonstruovanou biografii Augustina Zippeho v kontextu jeho díla a doby. Čtvrtou kapitolu tvoří vybraná témata (liturgie, tolerance, křesťanské manželství aj.) z morálně-teologických děl Augustina Zippeho, i z děl dalších josefínských morálních teologů (Ignaz von Fabiani, Franz Fritsch, Joseph Lauber a Wenzel Schanza). Hlavním cílem této kapitoly je ukázat metodickou i obsahovou otevřenost konceptu Augustina Zippeho a dalších josefínských morálních teologů vůči soudobé filosofické diskusi i rozvíjejícímu se biblickému i patristickému bádání. Pátá kapitola blíže analyzuje jádro morálně-teologické koncepce Zippeho. Za hermeneutický klíč posloužil koncept autonomní morálky v kontextu křesťanské víry, který představil ve druhé polovině 20. století Alfons Auer. Vliv Zippeho mravouky je patrný u autorů pozdějších generací (Johannes Michael Sailer, Johannes Baptist von Hirscher). Pozoruhodná a především ve srovnání s díly tehdejšího pražského arcibiskupa Příchovského patrná je silná sociální dimenze Zippeho etiky. Láska k bližnímu vychází z přirozených sklonů a pudů, vlastních každému člověku. Každý člověk nese ze své přirozenosti spoluodpovědnost za společné blaho i dalších lidí. Zde jsou kladeny základy sociální nauky, které budou zřejmé později (Bolzano, Ketteler, von Löwenstein).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. 1.15 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. 61 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. 19 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof.Dr. Albert-Peter Rethmann 274 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. PhDr. Libor Ovečka, Th.D. 129 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. 180 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 204 kB