velikost textu

Daňové trestné činy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Daňové trestné činy
Název v angličtině:
Tax criminal offences
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Rita Kubicová
Vedoucí:
JUDr. Rudolf Vokoun, CSc.
Oponent:
prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D.
Id práce:
58569
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
24. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Závr Smyslem této práce bylo definovat a analyzovat některé nejožehavější problémy daových trestných čin a jejich postih. Mám tím na mysli postih trestněprávní, i když za stěžejní v této oblasti považuji zejména odstranění nedostatk v oblasti prevence daových únik a zvýšení efektivity kontroly plnění daových povinností, kdy tento aspekt by byl i značným ekonomickým přínosem ve formě reálného přílivu finančních prostředk do státního rozpočtu. Optimálnímu stavu, kdy se většině daových únik zabrání v rámci daového řízení a trestní řízení bude pouze ultima ratio skutečně závažné daové kriminality, však brání několik skutečností. Nejedná se o nové problémy, snaha o jejich odstranění ze strany státu trvá již delší dobu, zatím však bez dostatečně efektivních výsledk. Jedná se zejména o komplikované daové předpisy, zejména z odvětví hmotného daového práva obsahující řadu rzných výjimek a odchylek, které jsou navíc předmětem častých novelizací (z hlediska trestního práva mže mít vliv i na otázku zavinění), složité reálné i právní podnikatelské prostředí, z něhož pochází největší daové příjmy, ale také nejrozsáhlejší daové úniky, odlišný přístup finančních orgán a orgán činných v trestním řízení vyplývající zejména z rozdílných procesních postup a pravidel dokazování (např. problematika dkazního břemene v trestním a daovém řízení), využívání (nebo zneužívání) otevřenosti ekonomiky eské republiky ve vztahu k cizině a z toho vyplývajících rozdíl v právních úpravách daové problematiky a v praxi daových orgán jednotlivých stát. V neposlední řadě zde pořád přetrvává nutnost nadále zvyšovat odbornou úrove příslušník Policie R v oblasti daových předpis. Pokud by ze strany represivních složek mělo v dohledné budoucnosti dojít ke zlepšení činnosti, nelze to řešit izolovaně, ale s potřebnou návazností na ostatní orgány a organizace, které se touto činností rovněž zabývají. Pokud se jedná o změny organizačních struktur, efektivní by bylo vytvoření jediného celorepublikového útvaru, který by se zabýval na vysoké odborné úrovni nejzávažnějšími formami organizovaného zločinu, korupce a závažné hospodářské a finanční kriminality. Rozsah plnění úkol tohoto útvaru by měl být určován policejním prezidentem, který by měl vycházet z vývoje kriminality a celospolečenské potřeby. V rámci tohoto 82 útvaru by měli psobit policisté s odborným vzděláním potřebným pro výkon tohoto druhu služby. Dále by bylo vhodné platové ohodnocení náročnosti plnění úkol v této oblasti. V návaznosti na tyto opatření by pak bylo žádoucí zajistit rozšíření počtu státních zástupc, kteří se budou zabývat tímto druhem kriminality. Obdobně v oblasti soud lze navrhnout přijetí opatření spočívajících ve vytvoření specializace soudc na vymezený druh kriminality, včetně provádění jejich dalšího odborného rstu. Obecně se dá říci, že jako nejlepší pro eskou republiku se nabízí přijetí obdobné právní úpravy, jaká je v současné době na Slovensku. Mám tím na mysli zejména institucionální rámec a procesní normy, které by zefektivnily odhalování, zjišování a usvědčování pachatel zvláš závažných forem (i daové) kriminality. Daová kriminalita „trápí“ samozřejmě nejenom eskou republiku, je ustavičně předmětem diskusí a snah o nalézání co nejefektivnějších protiopatření i v rámci Evropské unie. Již v roce 2006 se Evropská unie rozhodla, že vydá v příštích šesti letech 481 milion eur na spolupráci celních a daových úřad členských zemí. Programy, které tyto fondy financují, jsou zaměřeny především na boj s dovozem padělaného zboží a na vyměování informací o daových podvodech. Jednalo se o podstatné zvýšení oproti minulému období, kdy Unie vydala na tyto účely 224 milion eur. Unie vytváří celoevropský počítačový systém, který spojuje celní úřady členských zemí a který bude hlavní položkou programu celní spolupráce. Nicméně i přes všechny tyto a další opatření musela Evropská unie v září 2008 konstatovat, že je podle odhadu ročně chudší až o 250 miliard eur, a to všechno kvli daovým ztrátám z podvod. tyřicet miliard eur z toho připadá podle zprávy Evropského parlamentu na podvody s DPH. Úniky představují dvě až 2,5 procenta HDP unie. Evropský parlament proto nezávazně vyzval členské státy, aby boj proti daovým podvodm začaly konečně brát vážně. Změnit by se podle europoslanc měl i výběr DPH, aby se snížilo riziko daových únik a podvod při přeshraničním obchodování. Parlament například navrhuje, aby se vytvořil systém výběru DPH v zemi pvodu, kdy se da z přidané hodnoty účtuje sazbou vyvážejícího členského státu. Nyní se da vybírá tam, kde se zboží spotřebovává. Kvli podvodm na DPH unie podle zprávy přichází o deset procent příjm z této daně. U spotřební daně na alkoholické nápoje pak podle údaj z roku 1998 jde o osmiprocentní ztrátu, u spotřební daně na tabákové výrobky o devítiprocentní ztrátu. Daové úniky se staly 83 horkým tématem v rámci EU opětovně na počátku roku 2008. Německo tehdy začalo vyšetřovat stovky lidí podezřelých z toho, že si do Lichtenštejnska a dalších daových ráj ukryli miliardy eur, aby se vyhnuli placení německých daní z úspor. Berlín vyvinul na Lichtenštejnsko tlak, aby uvedlo svá pravidla pro bankovní tajemství do souladu s německými pravidly. Proti daovým rájm se vyslovil i Evropský parlament. Unie by podle poslanc měla vyzvat Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, aby prostřednictvím svých člen uvalila sankce na daové ráje, které nebudou spolupracovat při odhalování daových únik. Požádal také Evropskou unii, aby otázku odstranění daových ráj na celém světě ponechala na pořadu dne. V eské republice k největším známým daovým podvodm patřily ty s naftou vydávanou za lehké topné oleje, při kterých stát přišel o miliardy. Podvody s DPH pak v několika případech přesahovaly stamilionové částky. Trestná činnost (a nejenom ta daová) bude vždy součástí společnosti, nelze ji úplně vymítit. Účelem trestněprávních norem týkajících se daové kriminality a cílem orgán činných v trestním řízení by mělo být přesvědčení pachatel (eventuelně potencionálních pachatel) trestné činnosti, že i kdyby se dostali přes kvalitní a propracovanou sí daových zákon a mimo dosah orgán správce daně, spravedlivé potrestání je nemine. 84
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Rita Kubicová 544 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Rita Kubicová 84 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Rita Kubicová 150 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Rudolf Vokoun, CSc. 73 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D. 44 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 16 kB