velikost textu

Trestní odpovědnost právnických osob

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Trestní odpovědnost právnických osob
Název v angličtině:
Corporate criminal liability
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Diana Gibalová
Vedoucí:
prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
Oponent:
JUDr. Rudolf Vokoun, CSc.
Id práce:
57910
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
2. 11. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Závěr Z našeho rozboru problematiky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice a ve Francii shrnujeme: v otázce zavedení nové trestní odpovědnosti Ve Francii a v ČR bylo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob doprovázeno zdlouhavými diskuzemi. Nejednotnost ve vědeckých kruzích je přirozená a prospěšná. Díky ní se problematika trestní odpovědnosti právnických osob prozkoumává ze všech hledisek a přináší propracovanou konečnou úpravu „lepší kvality“. Na druhou stranu nelze podepisovat mezinárodní dokumenty vyžadující zavedení trestní odpovědnosti právnických osob a současně ponechávat odpovědnost právnických osob za jejich deliktní jednání v původním znění, tak jak je tomu v České republice. Tímto přístupem Česká republika ztrácí svým vlastním přičiněním prestiž, zejména v schopnosti dostát si svých mezinárodních závazků. České republice bychom proto mohli vytknout jakousi „nemotornost“, která panuje v otázce zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Čeští zákonodárci by si mohli vzít příklad z angažovanosti svých francouzských kolegů a inspirovat se z legislativního procesu, kterým v této otázce prošla Francouzská republika. v otázce povahy trestní odpovědnosti právnických osob Český návrh o trestní odpovědnosti právnických osob byl postaven na pravé trestní odpovědnosti. Francouzský model je sice také založen na pravé trestní odpovědnosti, ale při jeho studiu jsme si všimli, že obsahuje i úpravu přestupků. Z českého pohledu je proto zapotřebí zkoumat, zda 123 konkrétní francouzský trestný čin není v České republice kvalifikován jako přestupek. V aplikační části naší práce jsme si ukázali, že nejfrekventovanějším trestným činem spáchaným právnickými osobami ve Francii v letech 1994 – 2002 byl trestný čin nelegální práce. V intenzích českého trestního práva si můžeme položit otázku, zda jde vůbec o skutkovou podstatu, která patří do trestního práva. Starý trestní zákon (zákon č. 140/1961 Sb.) ji totiž nezná, nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) rovněž nepovažuje nelegální práci za trestný čin. Nepřímo tím narážíme na důvodnost zavést pravou trestní odpovědnost právnických osob do českého trestního práva. Takovéto deliktní jednání by přece mohlo být účinně postiženo prostředky správního práva trestního. Závěrem bychom si dovolili doporučit českému zákonodárci přijmout návrh, který by v co největším rozsahu respektoval historický odkaz platného trestního práva. Přikláníme se k názoru nezavádět pravou trestní odpovědnost do trestního zákoníku a upravit odpovědnost právnických osob v souladu a v rozsahu mezinárodních dokumentů do správního práva, ve formě speciálního zákona. Přiznáváme, že by bylo nutno vyřešit otázku trestního práva procesního, kde bychom doporučili se řídit trestním řádem z důvodu lepší ochrany a celkového postavení obviněného v tak závažné věci. Ideálním příkladem je německá úprava trestní odpovědnosti právnických osob. Navíc, z pohledu právních dějin je německý právní řád založen na obdobných právních institutech vycházejících ze stejných historických právních pramenů (např. AGBG). Určitou podobu bychom našli i v otázce kulturních a společenských vztahů mezi těmito dvěma národy. v otázce rozsahu trestní odpovědnosti právnických osob Zavedení nové trestní odpovědnosti je radikálním zásahem do koncepce právního řádu, a to bez ohledu na její trestněprávní nebo správněprávní povahu. Z tohoto důvodu bychom se přikláněli k francouzskému postupnému rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob. Pro začátek doporučujeme stanovit jen úzký taxativní výčet trestných činů (přestupků, pokud 124 by se jednalo o správní trestání), který by se postupně rozšiřoval. Český zákonodárce ve svém návrhu rozšířil výčet na 133 trestných činů, což považujeme na začátek za odvážné. v otázce sankčního postihu právnických osob Po vzoru francouzské úpravy jsme toho názoru, že okruh sankcí, který lze právnické osobě uložit by měl být co nejširší. Rovněž se domníváme, že důraz by měl být kladen na ekonomický postih provinilé právnické osoby. Český vládní návrh se s tímto ztotožnil. v otázce aplikace trestní odpovědnosti právnických osob Z pohledu aplikační praxe (ve Francii) jsme zaznamenali těžkosti v otázce přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, ve smyslu identifikační teorii. Jelikož český návrh vychází ze stejné teorie, doporučujeme českému zákonodárci a odborné veřejnosti soustředit svoji pozornost na tuto problematiku. Celkově ale hodnotíme zavedení nové trestní odpovědnosti do francouzského právního řádu za relativně bezproblémové. Závěrem přejeme odborné a laické veřejnosti, podnikatelským kruhům a českému zákonodárci hodně zdaru při dořešení zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu České republiky (ať už v podobě pravé trestní nebo i správní odpovědnosti). 125
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Diana Gibalová 1.21 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Diana Gibalová 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Diana Gibalová 150 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. 83 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Rudolf Vokoun, CSc. 56 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 14 kB