velikost textu

Princip přednosti evropského práva a právní řád ČR

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Princip přednosti evropského práva a právní řád ČR
Název v angličtině:
The principle of primacy of European law and the legal order of the Czech Republic
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.
Vedoucí:
doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Jan Tryzna, Ph.D.
Id práce:
57479
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
22. 2. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Závěr Tématem práce byl princip přednosti evropského práva a právní řád České republiky. Zvolené téma je již svým vymezením nutně zakotvené v několika rovinách - národní, evropské i mezinárodní, a v jejich vzájemných kombinacích. Zde byl kladen důraz na vztah evropského a národního práva, ale uveden byl i princip přednosti ve vztahu právo evropské a mezinárodní a nepřímo působí i na vztah práva vnitrostátního a mezinárodního, jemuž byla věnovaná nejmenší pozornost, ačkoli představuje stále aktuálnější otázku nejen ve vztahu ke Světové obchodní organizaci (WTO), GATT či OSN. Rovněž samotné téma alespoň v úvodu vyžadovalo odhlédnutí od tradiční kontinentální právní teorie vnitrostátního práva vzhledem ke specifickému politickému vývoji evropské integrace různě vzájemně reagujícímu s judikaturou ESD. Evropská právní teorie pěstovaná v členských státech se snaží teprve ex post, a mnohdy až od počátku devadesátých let dvacátého století, dát minulým událostem konsistentní význam, popsat je svými zavedenými termíny a začlenit je do svého původního systému právních řádů národního a mezinárodního. Činí tak zejména přiznáním různé míry autonomie právu evropskému. Následně si musí proto vymezit i svůj postoj ke vzájemnému vztahu evropského a národního práva na existující škále od federalismu po pluralismus. Tyto předběžné úvahy byly předmětem první kapitoly a poukazovaly na kombinace vytvářející možné teoretické rámce pro zkoumání principu přednosti, z nichž některé mají svůj odraz i v praxi členských států. Téma si dále v druhé kapitole vyžádalo úvod do svých historicko politických souvislostí vzhledem ke své jedinečnosti. Teprve pouze po desetiletích existence evropské integrace se začínají projevovat podobné aspekty u některých jiných mezinárodních organizací, ale zatím v omezené míře. Od třetí kapitoly nastiňující základní argumenty rozhodnutí ESD, která formovala princip přednosti, práce pokračuje v tradiční teoretické metodologii: analýze argumentů a jejich syntéze ve čtvrté a páté kapitole. Vzhledem k úvodnímu poukazu na předporozumění v důsledku různých teoretických rámců se snaží vysvětlit existující doktrinální rozpory v působnosti principu přednosti, jež jsou obvykle předmětem nauky evropského práva. Pro ni je klíčová otázka, které evropské právo a vůči kterému národnímu právu má přednost. Zejména bylo nutné se vypořádat s argumenty části doktríny omezující princip přednosti pouze na přímo aplikovatelné evropské normy s přímým účinkem. Důležité vodítko pro další kapitolu však poskytla rozhodnutí ESD shledávající možné výjimky z principu přednosti. 102 Na základě třetí a čtvrté kapitoly bylo možné začít uvažovat o teoretické povaze principu přednosti. Z plejády nejčastějších pojetí: interpretační pravidlo, kolizní norma, derogační norma, právní princip, esenciální vlastnost evropského práva, bylo jako nejadekvátnější skutečnosti zvoleno pojetí právního principu právě vzhledem k jeho vyvažování kolidujícími principy na evropské úrovni v judikatuře ESD. Pro úvahy o obdobném vyvažování na národní úrovni bylo nezbytné se v následující kapitole ptát po původu principu přednosti a tedy po důsledcích jeho eventuálního zakotvení ve vnitrostátním právním řádu. Vedle teoretických úvah navazujících na obyčejové mezinárodní právo byly uvedené i tři základní varianty evropských článků ústav členských států: působení evropského práva na základě ustanovení o právu mezinárodním, proti kterému stojí varianta otevření se právního řádu právu evropskému se všemi jeho vlastnostmi včetně přednosti, a mezi nima různé formulace výslovně upravující přednost evropského práva před právem národním. Uvedené varianty byly zvažovány i při otázce základu působení evropského práva v České republice. Na diskusi, jež se neomezila na přijímání euronovely Ústavy, byla demonstrována různá teoretická východiska naznačená v kapitole první a z nich vyplývající různé důsledky pro jednotlivé koncepce základu působení evropského práva. Vzhledem k judikatuře Ústavního soudu, jenž se přiklonil k argumentaci založené na čl. 10a Ústavy a otevření právního řádu České republiky, byla tato koncepce vzata za výchozí pro další kapitoly. Ačkoli mnozí autoři dávají principu přednosti přívlastek „aplikační“, cílem osmé kapitoly bylo poukázat na jeho důsledky pro tvorbu práva. Přestože by bylo zajisté ideální, kdyby se princip přednosti nemusel vůbec zmiňovat, protože by národní právo bylo v souladu s právem evropským a evropské právo by plně respektovalo ústavní konsensus a specifickou národní identitu promítnutou v domácím právu členského státu, je nutné reálně hrozícím kolizím předcházet a ty již existující přiměřeným způsobem řešit. Prvnímu cíli slouží různé mechanismy zajišťující podíl národních parlamentů na tvorbě práva v Evropské unii, druhému možnost resistence národních parlamentů spočívající ve vědomém a odůvodněném odchýlení se od evropského práva za účelem ochrany zájmů, hodnot nebo principů vyplývajících zejména z ústavního práva a některých mezinárodních smluv. Na rozhraní osmé a deváté kapitoly stojí specifická otázka redelegované normotvorby, neboli extenzivní interpretace čl. 78 a 79 odst. 3 Ústavy ve světle principu přednosti. S 103 ohledem na absenci výslovného ustanovení pro nebo proti takovému výkladu, jakákoli odpověď nutně odráží i politickou úvahu nastavení dělby moci mezi Parlament a vládu, jak se projevila i při diskusi o možnosti aproximačních nařízeních s mocí zákona. Samotná devátá kapitola je svým druhem srovnáním mezi aplikací principu přednosti nezávislými soudy a na dvou pánech v různé míře závislými ostatními orgány veřejné moci. V obou případech je v praxi patrná restriktivnost proti bezbřehému působení principu přednosti a naopak uvážená aplikace zohledňující v nejvyšší možné míře právo národní. Desátá kapitola, jež kruh znova uzavírá, je věnována judikatuře Ústavního soudu. Princip přednosti neustále podniká svou cestu od ESD přes různé doktrinální výklady prolínající se s jeho ústavní reflexí a uvedením do prostředí národního práva k orgánům moci zákonodárné, výkonné i soudní, aby jej Ústavní soud jako konečný národní arbitr uvedl do mezí jím strážených hodnot ústavního pořádku. Na rozhodnutí národních soudů členských států, a zejména těch ústavních, reaguje opět ESD a vzájemné deklarování názorů někdy označované jako dialog se v případě vyostření řeší spíše politicky, než právně prostřednictvím změny zakládajících smluv, sekundárního práva, či případnou resistencí národních parlamentů opírající se o jejich míru demokratické legitimity. Výsledkem celého tohoto projektu je tak konstatování zvláštního setkání právní teorie a politiky, právní jistoty a neustálého poměřování základních ústavních principů národního a evropského práva. Aniž by to jednotlivci v běžném životě jakkoli pociťovali, pokud se nesnaží zneužít práva evropského proti národnímu a naopak, jejich právní postavení postrádá jednotný základ v důsledku paralelně existujících koncepcí vztahu evropského a národního práva, zastřešených mnohoznačným pojmem princip přednosti evropského práva. 104
Abstract v angličtině:
Summary - shrnutí v anglickém jazyce; klíčová slova The presented thesis challenges the simple reading of the principle of primacy of European law as a “rule of primacy in application”. Both the analysis of the early decisions of the Court of Justice of the European Communities (ECJ) on the primacy of Community law (Van Gend en Loos, Costa, Internationale Handelsgesellschaft, Simmenthal) and the short insight to the political and legal development of the European integration indicate, that the differences among scholars in theorising about the meaning and the scope of application of the principle of primacy are significantly based on their pre-understanding of the relationship between the European and national legal system. Therefore, the scope of application of this principle is assessed according to the subsequent decisions of the ECJ. The special regard was given to the possible exceptions based on EC/EU Treaties and/or recognized by the ECJ. The most common readings of the principle of primacy – the rule of interpretation, the collision rule, the derogation rule, the legal principle and the essential quality of European law – were studied in order to establish which of them correlates the best with the results of the decisions of the ECJ on the scope of application and exceptions to this principle. The author proposes the notion of legal principle to be taken as the proper reading of the principle of primacy. In order to enable the balancing of the opposing principles of national (mostly constitutional) law and the principle of primacy, the different ways of introducing European law to the realm of the national legal system were examined. The second part of the thesis focuses on the impact of the principle of primacy of European law on the Czech legal order. Due to the intense discussion on the legal basis of the application of European law in the Czech Republic, wide consensus was reached on the meaning of the Article 10a of the Czech Constitution as the norm making room for the application of European law. The possibilities of legislating (not only seemingly) contrary to European law were examined from the point of view of the balancing of the opposing principles of national law, some of which are recognised in EU Treaties and decisions of the ECJ. However, main focus was on the Czech national law considerations in this balancing. Since the application of European law by the Czech authorities is widely described in literature, several general problems were discussed in this work, such as the problem of double loyalty of the administrative authorities and the practice of the Czech courts when dealing with primacy of European law. The final chapter is devoted to the decisions of the Czech Constitutional Court on the relationship between the European and national legal order, the limits of the principle of primacy of European law in the Czech legal order and the 105 possible consequences of the Constitutional Court’s finding of the insuperable conflict between European and Czech law. Klíčová slova: Přednost evropského práva, právní princip Primacy of European law, legal principle 106
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 1.24 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 73 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 64 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D. 511 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Jan Tryzna, Ph.D. 225 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 312 kB