velikost textu

Postavení obhájce v trestním řízení

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Postavení obhájce v trestním řízení
Název v angličtině:
Position of a defender in a criminal procedure
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Eva Zlochová
Vedoucí:
JUDr. Marie Vanduchová, CSc.
Oponent:
JUDr. Rudolf Vokoun, CSc.
Id práce:
57248
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
24. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
10 ZÁVR Advokacie má v eské republice na trestní obhajobu monopol – obhájcem mže být pouze advokát. Nejde-li o dvody nutné obhajoby, je pouze na obvinřném, zda-li si obhájce zvolí a pokud ano, kdy. Rozhodne-li se obvinřný hájit sám, k čemuž dochází z rozličných právních dvod, je tento postup v souladu s právem. Nejčastřji tomu tak bude v případech, kdy je obvinřný přesvřdčený o své nevinnř. Otázkou ovšem je, zdali takové rozhodnutí je vždy v souladem s jeho postavením jako obvinřného v konkrétním trestním řízení. Nelze předpokládat, že každý obvinřný zná dokonale trestnřprávní a trestnřprocesní normy a navíc je schopen využít práva, která jsou mu dána v konkrétní praxi, je dležitou součástí zabezpečení práva na obhajobu možnost obvinřného zvolit si obhájce. Obvinřný mže mít i více obhájc. Nastávají situace, kdy jednoho obvinřného zastupují dva i popřípadř více obhájc. Jedná se o tzv. pluralitu obhájc, kterou náš trestní řád upravuje v § 37 odst. 3 T. Nřkteré zahraniční právní úpravy stanoví jejich početní limit (např. nřmecká a polská úprava připouští nejvýš tři obhájce, nřmecká úprava trestního řádu také velmi podrobnř upravuje část týkající se vyloučení obhájce z obhajoby obvinřného a nutnou obhajobu. Stejnř jako v eské republice má samozřejmř obvinřný možnost volby obhájce). Z našeho ustanovení § 37 odst. 3 T vyplývá, že počet obhájc tedy není omezen. Soud ani jiný orgán v trestním řízení počet obhájc nemže omezit. Je však vřcí rozumné a samozřejmř nejednou i finanční úvahy samotného obvinřného, zda a kolik obhájc si zvolí. Hlediskem bývá nejčastřji závažnost vřci, skutková či právní komplikovanost, potřeba specializovaných znalostí apod. Toto vše by mřl obvinřný dkladnř zvážit předtím než k volbř více obhájc dojde. Poté bude dležitá koordinace obhájc, postup ve vzájemné shodř a využití jejich specializovaných znalostí v daném případř. Naproti tomu stojí problematika ustanoveného obhájce, který podle české právní úpravy trestního řízení bývá ustanoven pouze jeden. Jak již bylo pojednáno u bodu 4.4 této práce, de lege ferenda se nabízí úvaha, proč by soudce nemohl v nřkterých případech ustanovit také obhájc více. Tato úvaha by mřla pravdřpodobnř jak své stoupence, tak své odprce. Vše by bylo nutné případnř řádným zpsobem upravit a stanovit např. maximální počet takto psobících obhájc. Naopak jinou situací je společná obhajoba více obvinřných jedním obhájcem. Tu náš trestní řád upravuje pouze velmi stručnř v § 38 odst. 2 T. Při přebírání společné obhajoby více obvinřných je potřeba postupovat se zvýšenou mírou obezřetnosti. Je velmi dležité seznámit se s maximem informací v konkrétním případř, které obhájci umožní posoudit kolizi - 92 - v zájmech klient a jejich případné riziko vzniku. Zajímavostí nřmeckého trestního řádu je ustanovení § 146, které jasnř stanoví, že obhájce nesmí obhajovat více obvinřných z téhož činu. Pod pojmem obhájce ovšem nesmíme vidřt pouze jeho profesní znalosti, ale též osobní a charakterové vlastnosti. Advokát si musí udržet nadhled, objektivitu a nezaujatost ke konkrétnímu případu, což není vždy samozřejmostí, zejména u závažnřjších trestných čin, kde by i u zkušeného a právnř erudovaného advokáta mohlo dojít k jakési vnitřní rozpolcenosti ohlednř daného trestného činu. Každý advokát, a se jakkoliv specializuje, by si mřl také nejednou položit otázku, zda určitý postup i jednotlivé úkony právní služby, jsou v souladu se zákonem a se stavovskými předpisy. Dležitou povinností advokáta je tedy držet se mezí trestní obhajoby, metod a postup a nepřekračovat hranice mezi tím co je ještř dovoleno a co již vybočuje z břžné právní služby. Je velmi dležité zabývat se trestní obhajobou z hlediska jejich mezí a dsledky jejich překročení. V domácí literatuře i judikatuře je dosud této problematice vřnována minimální pozornost. Rozsah oprávnřní obhájce není identický s rozsahem oprávnřní obvinřného. Je užší potud, že určité úkony, určitá oprávnřní jsou vázány na osobu obvinřného. Oprávnřní obhájce obvinřného je však širší v tom smřru, že obhájce je oprávnřn účastnit se vyšetřovacích úkon (§ 165 T), kdežto obvinřný se mže účastnit vyšetřovacích úkon jen se souhlasem policejního orgánu (§ 164 odst. 1 T) – jedná se procesní nárok obhájce, zatímco u obvinřného jde o možnost nikoliv o jeho nárok. Oprávnřní obhájce jsou tedy pomřrnř široká. Výrazným oprávnřním je možnost rozmluvy s obvinřným, který je ve vazbř nebo ve výkonu trestu odnřtí svobody, bez přítomnosti třetích osob. Veškerá činnost v trestním řízení musí být vedena ku prospřchu obvinřného tedy tak, aby byly náležitř a včas zjištřny všechny skutečnosti, které obvinřného zbavují obvinřní nebo jeho vinu zmírují. Úkolem obhájce je tedy předkládat a poukazovat na dkazy svřdčící ve prospřch obvinřného a na jejich provedení trvat a vždy usilovat o to, aby obvinřný nebyl nedvodnř postižen. I když zjištřné skutečnosti jednoznačnř obvinřného usvřdčují, je i nadále povinností obhájce zdrazovat všechny polehčující okolnosti svřdčící ve prospřch obvinřného. Obhájce nikdy nesmí uvádřt skutečnosti, které by obvinřnému přitřžovaly. Účelem obhajoby je ochrana zájm obvinřného. V neposlední řadř, je dležité nezapomenout na dobrou součinnost obvinřného s obhájcem a také na dvřru mezi - 93 - advokátem a jeho klientem, je to v každém případř v zájmu klienta a jeho obhajoby. Dvřra mezi obvinřným a obhájcem je pomřrnř střžejním bodem, s tím určitým zpsobem související povinnost mlčenlivost ze strany advokáta. V dnešní dobř elektronizace komunikace, mobilních telefon, e-mail a v nich obsažených tzv. doložek dvřrnosti, mohou leckdy vyvstat rzné nepříjemnosti. Mezi obvinřným a obhájcem vzniká určité pouto, kdy obvinřný si přeje zpravidla, aby se obhájce účastnil potřebných úkon, jednání apod., na druhé stranř případná kolize vícero jednání advokáta, jeho pracovní vytížení, mohou zpsobit též napřtí mezi soudy a obhájci. Tedy zdravá vstřícnost ze strany soud k případným omluvám obhájc, obvinřných, by mřla být na místř, ovšem skutečnř v odvodnřných případech. Obhajoba se snaží přispívat ke správnému objasnřní a rozhodnutí vřci tak, aby obvinřnému nebyl přičítán čin, který nespáchal, nebo jeho spáchání mu nebylo prokázáno a v případř, že jej spáchal, aby nebyl potrestán přísnřji, než odpovídá jeho vinř. V dnešní dobř je pomřrnř aktuální téma nového trestního řádu. Trestní řád byl celkem 56 krát novelizován. (Novelou č. 178/1990 Sb. byla výraznř rozšířena práva obvinřného a jeho obhájce). Nová rekodifikace trestního práva procesního R vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpis, přihlíží k vývoji právní teorie a praxe zejména v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem. Moderní koncepce vychází z vdčí ideje, že je lépe trestným činm předcházet, než je trestat. Zejména předkládaný návrh rekodifikace T usiluje a smřřuje k maximálnímu zefektivnřní a zrychlení trestního procesu. V dalších odstavcích následuje stručný prřez zmřn týkajících se obhájce a s tím v nřkterých pasážích zmřny postavení obvinřného: V přípravném řízení budou opatřovány či provádřny dkazy, jež bude státní zástupce považovat za nezbytné pro účely zastupování veřejné obžaloby v řízení před soudem a z pohledu unesení dkazního břemene. Na stranř druhé se zavedením dkazního břemene sleduje také posílení odpovřdnosti obhájce za náležitý výkon obhajoby, tj. aby uvedl všechny skutečnosti svřdčící ve prospřch obvinřného tak, aby podezření z trestného činu mohlo být vyvráceno či zeslabeno v dobř co nejkratší. Bude proto stanoveno, že dkazy svřdčící předbřžnř ve prospřch obžalovaného bude provádřt obhájce (v případech, kdy vbec bude obžalovaný obhájcem zastoupen), jinak pjde o úlohu soudu, pokud neshledá, že je dán dvod nutné obhajoby pro zřejmou nezpsobilost obžalovaného se hájit a vystupovat před soudem. - 94 - Navrhovaná úprava tedy předpokládá nejen zavedení zmiovaného dkazního břemene státního zástupce, ale zárove i výrazné posílení aktivity stran. Bude ponechána úprava postavení obhájce a jeho práv a povinností v trestním řízení v souladu s platnou trestnř-procesní úpravou, přičemž jeho práva budou rozšířena o právo žádat místo nebo vedle protokolu o procesním úkonu i kopii zvukového záznamu, byl-li o takovém úkonu pořízen. Dvody nutné obhajoby budou modifikovány ve smyslu jejich alespo částečného omezení (např. dvod nutné obhajoby z dvodu závažnosti trestného činu, pro který je obvinřný stíhán, se bude vázat na stíhání pro zvláš závažné zločiny). Dvod, kdy soud nebo orgány činné v trestním řízení mají pochybnosti o zpsobilosti obvinřného hájit se, bude zpřesnřn, aby se předešlo eventuálním pochybnostem. Rozšiřuje se právo obhájce žádat místo nebo vedle protokolu o procesním úkonu i kopii zvukového záznamu, byl-li o takovém úkonu pořízen, což navazuje zejména na úpravu protokolace v hlavním líčení a veřejném zasedání. Bez vřcné zmřny budou ponechána ustanovení o zvolení či ustanovení obhájce, která budou pouze upřesnřna a logicky uspořádána stejnř tak, jako ustanovení o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování a zproštřní ustanoveného obhájce povinnosti obhajování, nebo tato ustanovení podstatnř rozšířená a doplnřná novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., se v praxi osvřdčují. Dvody nutné obhajoby budou alespo částečnř modifikovány, protože dvod založený na závažnosti trestného činu (dosud vymezený horní hranicí trestu odnřtí svobody převyšující přt let), bude navázán na nejpřísnřjší kategorii trestných čin, a to zvláš závažné zločiny, což v zásadř odpovídá i zahraničním úpravám. Zpřesnřn bude dvod nutné obhajoby dnes zahrnutý do ustanovení § 36 odst. 2 platného trestního řádu. Novř se stanoví možnost obvinřného, aby i v případech nutné obhajoby výlučnř založené na závažnosti stíhaného trestného činu (nepjde-li o řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnřtí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvanáct let), se obhajoby vzdal a hájil se sám (obvinřného není možno proti jeho vli nutit, aby se nechal zastupovat obhájcem). Bude však stanovena možnost vzít příslušné prohlášení zpřt. V trestním řádu je chystaná další řada zmřn, které se v určitém stadiu samozřejmř dotknou postavení obvinřného a resp. též obhájce. Jedná se namátkovř o projekt elektronické justice a zavádřní elektronického trestního řízení v eské republice, jehož cílem je zrychlení a zlepšení komunikace mezi orgány činnými v trestním řízení, zmřny týkající se doručování - 95 - (pomřrnř častý problém soud). Nový trestní řád bude novř upravovat předbřžná opatření, jejichž smyslem je chránit poškozeného a zajistit účinné provedení trestního řízení, do trestním řádu se navrhuje po vzoru zahraničních právních úprav zakotvit nový institut tzv. korunního svřdka a spolupracujícího obvinřného, zastavení trestního stíhání z dvodu tzv. nedostatku veřejného zájmu na podání obžaloby, opravné prostředky se budou dřlit na řádné – odvolání, stížnost a odpor, mimořádné – obnova řízení, kasační stížnost (dříve dovolání) a stížnost pro porušení zákona, prodloužení odvolací lhty na patnáct dní od doručení rozsudku, mezi zvláštní zpsoby řízení bude patřit řízení o dohodř o vinř a trestu, řízení o soukromé žalobř - tento zvláštní zpsob řízení bude možné konat jen o vybraných trestných činech, kde veřejný zájem na stíhání do značné míry ustupuje zájmu soukromému. Co se týče chystaných zmřn, je rozhodnř již na místř určitý posun v doručování soudních písemností v trestním řízení. Možnost tzv. fiktivního (náhradního) doručení je v trestním řízení pomřrnř omezená a dle mého názoru by se tato oblast právní úpravy mřla skutečnř řešit. Jakýkoliv posun smřrem k jednoduššímu doručování v trestním řízení by byl pravdřpodobnř všeobecnř vítán. U doručování určitých druh soudních písemností v trestním řízení, musí být samozřejmř zachována nutnost jejich doručení do vlastních rukou obvinřnému. Doručování v trestním řízení je v justici skutečnř problémem. Nejen problémem spojeným s okolností, že doručování bývá v nřkterých případech zdlouhavé, ale je i finanční zátřží pro samotný stát. Dalším diskutovaným bodem, kterým je upřesnřní ustanovení nutné obhajoby § 36 odst. 2 T, kdy orgány činné v trestním řízení mohou ustanovit obhájce mají-li pochybnosti o zpsobilosti obvinřného se náležitř hájit, se jeví jako posun pozitivní. Chystaná zmřna v ustanovení § 36 odst. 3 T pravdřpodobnř vyvolá řadu diskusí. Pokud by šlo opřt o mj postoj, souhlasím s chystanou zmřnou. Sice dvod nutné obhajoby založený na závažnosti trestného činu ze své logiky již napovídá o nutnosti takovému pachateli ustanovit obhájce, ale proč by nemohl obvinřný obhájce odmítnout? Naopak, zpravidla se jedná již o pachatele - recidivisty, kteří se dopouštřjí takto závažných trestných čin a jen následné vymáhání odmřny z tohoto pachatele pro takto ustanoveného advokáta bývá další zdlouhavou a problémy přinášející cestou. Co se týká chystaných zmřn v systému opravných prostředk, tak pravdřpodobnř čas ukáže, jak bude celý systém opravných prostředk fungovat. Prodloužení odvolací lhty na 15 dn je dle mého názoru rozumné, sjednotí se v tomto smřru úprava s občanskoprávním řízením. Velmi jsem zvřdava, jak se v praxi osvřdčí nový zvláštní zpsob řízení, spočívající v dohodř o vinř a trestu, které je skutečnř v našich pomřrech zásadní zmřnou a prlomem. - 96 -
Abstract v angličtině:
11 RESUME This doctor thesis describes the position of a defender during a criminal procedure. The thesis is divided into 9 sections that deal with the defender’s rights and duties, institute of obligatory defense, chosen defender and appointed defender; plurality of defenders and collective defense of more accused. The defense tactics and the defender’s defense in a procedure with youths are described as well. Some chapters compare the Czech Criminal Procedure Code with the German one and also include de lege ferenda ideas of the author. You can also find some examples of the U.S. Supreme Court findings that relate to the collective defense of more accused by one common defender. There is a principle present throughout the thesis that defense right is fundamental civil right and that is also the reason why it is one of the fundamental principles of the Czech criminal procedure. The defense of the defender is one the most important rights within the criminal procedure and should guarantee all other rights. The defense is actually helping to clarify and decide the issue in a way that the defendant will not be charged with the act he did not commit or if committed then it will not be proved and in case of need that he will not be punished severer then he should. It is important to not to miss out that all procedures and all actions of legal counseling should be in accordance with the law and professional regulations and as a result of a fact they cannot breach the limits of the criminal defense, methods and procedures. Conclusion of this thesis is dedicated to the current subject that being the update of the Czech Criminal Procedure Code that have been changed 56 times until today. The aim of the re-codification is to make the criminal procedure as effective and fast as possible. The re-codification of the new criminal procedure takes into account the history of legal theory and practice particularly from European countries with developed democratic systems. This new conception emphasizes that it is better to prevent a crime than to punish it. The re-codification in relation with the topic of the thesis discuses about the reasons of obligatory defense, which should be to some extend modified, about interim measures with its purpose to protect the sufferer. It is interesting to find there a possibility to cease the criminal prosecution because of the lack of public interest. Certain breakthrough should be a special type of a procedure allowing agreement about the guilt and punishment. - 97 -
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Eva Zlochová 687 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Eva Zlochová 106 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Eva Zlochová 49 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Marie Vanduchová, CSc. 63 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Rudolf Vokoun, CSc. 57 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 15 kB