velikost textu

Předběžná opatření a zajištění důkazu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Předběžná opatření a zajištění důkazu
Název v angličtině:
Preliminary measures and receiving evidence
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Šárka Drbohlavová
Vedoucí:
prof. JUDr. Alena Winterová, CSc.
Oponent:
JUDr. Dita Frintová, Ph.D.
Id práce:
57008
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
14. 6. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Rozsáhlou novelizaci institutu předběžných opatření přinesl s účinností od 1. dubna 2005 zákon č. 59/2005 Sb. Novela byla poměrně rozsáhlá a vedle změny či zpřesnění stávající úpravy zavedla i zcela nová ustanovení, když došlo například k výslovnému stanovení náležitostí návrhu na předběžné opatření, speciálně byla upravena vykonatelnost a závaznost usnesení o předběžném opatření. Právní úprava však i po novele není bezvadná a odporuje zásadám pro vydávání předběžných opatření, vyjádřených v Návrhu evropského civilně procesního zákoníku z roku 1994, který je výsledkem mezinárodního kongresu pro procesní právo v Utrechtu.121 Citovaný návrh mimo jiné požaduje, aby před vydáním předběžného opatření byla obligatorně slyšena i druhá strana, přičemž od jejího slyšení lze upustit jen v případě neodkladnosti. Jestliže k tomu však dojde, má soud po nařízení předběžného opatření vyslyšet také druhou stranu a předběžné opatření případně změnit, doplnit, nebo naopak zrušit. Novelizovaný § 75c odst. 3, podle kterého soud rozhoduje bez slyšení účastníků, se však tomuto požadavku vzdálil, což nepovažuji za vhodné, neboť účastník by neměl být zcela zbaven práva být slyšen. De lege ferenda by slyšení mělo být fakultativní podle úvahy soudu a posuzované věci, s tím, že pokud se účastník nedostaví, jdou následky coby projev procesní odpovědnosti k jeho tíži. Z tohoto hlediska, byla vhodnější úprava před novelou, která stanovila, že účastníci nemusí být vyslechnuti, a proto bylo na úvaze soudu, zda účastníky vyslechne či nikoli. Novela situaci oprávněných paradoxně zhoršila i ohledně obligatorního požadavku skládat jistotu za způsobenou škodu, a to v paušální výši 50.000 Kč u neobchodních věcí a 100.000 Kč u obchodních věcí. Zákonodárce sice novelou č. 218/2009 Sb. s účinností od 1. ledna 2010 výši jistot snížil na částky 10.000 Kč a 50.000 Kč, de lege ferenda by však jistota měla být v občanském soudním řádu upravena zcela odlišným způsobem. Inspirací nám může být exekuční řád, který upravoval institut jistoty u tehdejších zatímních opatření. Soud nařídil složení peněžité jistoty v případě, že navrhující strana dostatečně neosvědčila tvrzený nárok, ale podle okolností i v případě, že strana nárok dostatečným způsobem osvědčila. Stejný postup upravuje i německý Zivilprocessordnung a mohl by být stanoven i v platné české právní úpravě. Jistota by tak měla místo jen tam, kde nejsou dostatečně osvědčeny všechny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, ovšem účastník přesto na nařízení trvá. Je tedy na navrhovateli, aby si vyhodnotil možnost úspěchu v řízení a uspokojení svého nároku, tak i pravděpodobnost vzniku a výše škody. Rozhodne-li se navrhovatel přesto o předběžné opatření žádat, je zcela racionální, aby složil přiměřenou částku k zajištění případné škody. De lege ferenda by tak měl o povinnosti složit jistotu a o její výši rozhodovat soud na základě tvrzených a osvědčených skutečností. Rovněž by bylo vhodné, kdyby občanský soudní řád stanovil, že předběžné opatření může být nařízeno nejen před zahájením řízení a v jeho průběhu, ale i po vydání meritorního rozhodnutí a též v průběhu vykonávacího řízení. Pro inspiraci můžeme opět použít exekuční řád, podle kterého „ nejen před zahájením rozepře, nýbrž i za ní a za exekučního řízení, může soud k návrhu učiniti zatímní opatření.“ Dikce občanského soudního řádu není jednoznačná a může vést k chybné domněnce, že po rozhodnutí ve věci samé již předběžné opatření nařídit nelze. Právní úprava odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření taktéž obsahuje několik nedostatků. Jedním z nich je, že zákon stanoví patnáctidenní lhůtu, ve které musí odvolací soud o odvolání rozhodnout, pouze v případě rozhodnutí o předběžných opatřeních podle § 76 odst. 1 písm. b), § 76a a § 76b. Má-li být dosaženo smyslu předběžného opatření, měla by být lhůta stanovena globálně pro všechny typy předběžných opatření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
This rigorous work deals with institute of preliminary measures and institute of receiving evidence, which has been handled at second Catch of first Part of Rules of Civil Procedure. The preliminary measures have provisory function in the time prior to a decision is passed or more precisely prior to force of law of this decision or even on a very start of legal process, i.e. in the time when there does not exist any decision about the law which will be ensured by a court in the future. The preliminary measures can be ordered by the court on the proposal in the time when there arose a need to provisionally treat the interrelations between party to an action or in the case if there is a doubt that the execution of a judgment could be threatened. The description of the preliminary measures is exemplarily described in the provision of Section 76. Rules of Civil Procedure among others govern special types of the preliminary measures: the provision of Section 76a preliminary measure in the case of minors and the provision of Section 76b preliminary measure in the case of domestic abuse. The preliminary measures are also governed in special laws such as Act on Insolvency and Its Resolution No. 182/2006 Coll., Family Act No. 94/1963 Coll., Asylum Act No. 325/1999 Coll. The procedure in which the court decides about the order of the preliminary measures has its own legal regulation which isn’t global indeed and therefore the provision of first part is being fully used for the procedure and also the provision of other parts of Rules of Civil Procedure, especially the third part. Institute of receiving evidence regulated in the provision of Section 78 allows to execute particular evidence even before the legal process started, in the case if there arises the doubt about its possibility to execute it later. The purpose of this process is to prevent the evidence from devaluation or even loss, which could occur before the evidence could be executed. The receiving evidence procedure has a character of specific preliminary evidence procedure before the start of decide in the case, for which are also habitably used the other parts of provisions of Rules of Civil Procedure. Rules of Civil Procedure allow receiving evidence not only by the court but also by notarial record or executing record. The differences between Czech and German legal regulation of institute of preliminary measures and institute of receiving evidence are compared in the end of second and third chapter of this work. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Šárka Drbohlavová 612 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Šárka Drbohlavová 154 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Šárka Drbohlavová 152 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Alena Winterová, CSc. 444 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Dita Frintová, Ph.D. 782 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 164 kB