velikost textu

Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989
Název v angličtině:
Restitution of property of the former noble families after the year 1989
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. PhDr. Josef Benda, LL.M., Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., dr. h. c.
Oponenti:
prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c.
prof. JUDr. Jan Musil, CSc.
Id práce:
53511
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra ústavního práva (22-KUP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo II - Ústavní právo, správní právo, finanční právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení (VII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 1. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
VI. ABSTRAKT Předmětem této disertační práce jsou restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989. Jedná se o velmi kontroverzní téma; toto konstatování pak platí dvojnásob v případě restitucí sporných. Málokdy však bývá na jejich problematiku nahlíženo komplexně a nestranně; tento fakt je dán mimo jiné velkou složitostí skutkové i právní materie. Problémem je také dostupnost historických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známa některá důležitá fakta jednotlivých případů, v důsledku čehož zpravidla dochází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležitostí; toto subjektivní vnímání často je posilováno osobami, které mají z nejrůznějších důvodů zájem na tom, aby byly sporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů ukončeny ve prospěch původních vlastníků, a využívají přitom prostředků, které jsou detailně rozebrány v této disertační práci. V této snaze jsou jim nezřídkakdy významným pomocníkem média, která vesměs z neznalosti a tedy nevědomě zdůrazňují v některých případech pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vlastníků majetku, což vyúsťuje v často značně pokřivený pohled veřejnosti na některé kauzy. Tato disertační práce by se proto chtěla pokusit o komplexní pohled a zdůraznění některých méně známých faktů. Metodicky tato práce vychází jednak z podrobného rozboru hlavních restitučních právních předpisů přijatých po roce 1989 a rámcového zmínění ostatních, včetně zakotvení v dobových souvislostech, jednak podrobné analýzy osmi významných sporných kauz restitucí majetku bývalých šlechtických rodů, kdy největší část této analýzy je věnována právnímu rozboru příslušných soudních a správních rozhodnutí. V neposlední řadě je v analýze těchto kauz formou shrnujících přehledů poukázáno na jejich mediální obraz v českém periodickém tisku, který je dále kriticky zhodnocen. V úvodní části tato disertační práce popisuje historické souvislosti, a to již od vzniku samostatného československého státu a představ prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, vyjádřených v jeho knize Nová Evropa, Stanovisko slovanské, kde je mj. zdůrazněna myšlenka, že velký pozemkový majetek je třeba rozparcelovat obdobně, jak k tomu došlo v Irsku; první pozemkové reformy, dále mezinárodních dohod uzavřených po ukončení druhé světové války (zejména dohody č. 150/1947 Sb., o reparacích od Německa, o zřízení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata, nazývané tzv. Pařížská reparační dohoda), dekretů presidenta republiky, a poválečných zákonů, zejména zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy. Disertační práce rovněž následně zkoumá politické a další předpoklady pro uzákonění právních norem umožňujících restituce majetku v období po roce 1989, a stručně srovnává stav v Československu, resp. České republice, se stavem v dalších postkomunistických zemích. Práce rovněž stručně zmiňuje rozsah restitucí v ČR, které se zdaleka nedotýkaly pouze bývalých šlechtických rodů, zdůrazňuje fakt, že mnohé případy nejsou doposud uzavřeny a restituce dalšího majetku (církev) je v současnosti předmětem komplikovaných politických diskusí a jednání. Práce dále poukazuje na vliv restitucí na právní jistotu osob ohledně vlastnických a jiných vztahů a celkové právní prostředí v České republice obecně, jakož i na četné problematické jevy s restitucemi spojené. V části věnované analýze restitučních a souvisejících právních předpisů se práce soustřeďuje nejprve na obecnou charakteristiku všech restitučních právních předpisů, jakož i na zmínění druhého způsobu, pomocí kterého se někteří bývalí vlastníci zabaveného majetku či jejich právní nástupci snažili o jeho znovuzískání, a sice občanskoprávních žalob na určení vlastnictví. Krátce jsou zmíněny speciální restituční předpisy: zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 172/1991 Sb., o podmínkách přechodu některých věcí z České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění pozdějších předpisů, jakož i zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále je provedena analýza základních principů restitučních právních předpisů. Následuje podrobný výklad ustanovení čtyř obecných restitučních právních předpisů umožňujících vznášení restitučních nároků na zabavený majetek: zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé právní vztahy související se zákonem č. 229/1991 Sb.; a to v členění na původní znění těchto čtyř restitučních právních předpisů se základními poznámkami a jejich podrobně komentovaného novelizovaného znění, zahrnující rovněž poznámky k jejich četným novelizacím a početné odkazy na relevantní judikaturu. Největší část této disertační práce je věnována co nejkomplexnějšímu zmapování a právní analýze restitucí majetku bývalých šlechtických rodů, jejichž rozbor může být rovněž velmi přínosná jak z hlediska teorie, tak i praxe; některé případy totiž nejsou ještě zcela ukončeny. Prakticky jsou sporné restituce dokladovány na osmi (resp. v případě započtením obou částí u kauz Des Fours-Walderode a Colloredo-Mannsfeld deseti) velkých modelových případech. Čtyři tyto modelové případy se týkají restitučních nároků uplatňovaných převážně cestou restitučních předpisů, a sice konkrétně jde o kauzy Des Fours-Walderode (majetek dřínovské i hruborohozecko-smržovské větve rodiny), Colloredo-Mannsfeld (majetek opočenské i dobříšsko-zbirožské větve rodiny), Salm-Reifferscheidt a Trauttmansdorff-Weinsberg. Další čtyři případy se zabývají restitučními nároky uplatňovanými cestou občanskoprávních žalob na určení vlastnictví, a sice konkrétně to budou kauzy Kinsky, Harrach, Thun-Hohenstein a Schaumburg-Lippe, s tím, že tyto případy jsou analyzovány ve své úplnosti, tzn. v případě uplatňování nároků na zabavený majetek nejprve restituční cestou (kauzy Harrach a Schaumburg-Lippe) je toto v této práci zmíněno. Každá z osmi kauz je přehledně členěna na pět částí: historii konfiskace, nárokovaný majetek, osoby vznášející majetkové nároky, restituční kauzu a její mediální obraz. Tyto kauzy by se daly hodnotit jako velmi významné a po právní stránce mimořádně složité; i díky tomu dosáhl rozsah této disertační práce ve zhuštěném řádkování téměř 500 stran. Je při této příležitosti vhodné poznamenat, že jednotlivé restituční kauzy jsou různě složité; v některých z nich bylo díky existenci mnoha typově odlišných sporů nutno pojednat o nich samostatně (např. v kauze Colloredo-Mannsfeld jsou tyto základní skupiny celkem čtyři); z toho potom v praxi vyplynul jejich rozdílný rozsah. Nejsložitější kauza (Colloredo- Mannsfeld) zaujímá téměř devadesát stran disertační práce, zatímco kauza nejméně složitá (Thun-Hohenstein) pouze sedm. Hlavním objektem zájmu této disertační práce tedy jsou vybrané restituční případy sporné. I když tedy je hlavním cílem této disertační práce podat co nejkomplexnější obraz osmi velkých sporných restitučních kauz, pamatováno je i na ostatní sporné i nesporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů. Tyto ostatní případy sporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů, i restituce nesporné, kdy byl žadatelům z řad bývalé šlechty nárokovaný majetek vydán na základě dohod, jakož i významnější restituce majetku právnických osob, jsou v této práci zmíněny v přehledných shrnujících tabulkách obsažených v přílohách na konci práce, které v tomto rozsahu zatím ještě nikdy nebyly v odborné práci zpracovány. Konečně disertační práce rovněž krátce analyticky hodnotí mediální obraz restitucí majetku bývalých šlechtických rodů, jak byl vytvořen zejména v celostátním denním tisku, a to u každé analyzované kauzy zvlášť, přičemž je snahou rovněž poukázat na některé excesy ve zpravodajství, které již byly mimo rámec objektivního informování. V této souvislosti lze připomenout, že jsem se problematikou vlastnictví periodického tisku zabýval v samostatné monografii kde bylo rámcově připomenuto, že právě oblast restitucí majetku bývalých šlechtických rodů je jednou z mála oblastí, kde dochází k pozoruhodným vybočením z objektivity informování. V závěru tato práce hodnotí možností dalšího vývoje popisovaných sporných restitučních kauz bývalých šlechtických rodů v ČR, a v návaznosti na to se snaží o zdůvodnění faktu, proč se vývoj restitucí majetku bývalých šlechtických rodů v České republice ubíral právě konkrétním směrem, a zda a jak bylo možné vhodně zvolenou a propracovanou právní úpravou předejít komplikovaným mnohaletým sporům. Připojena je rovněž rozsáhlá osmnáctistránková chronologie nejdůležitějších událostí jednotlivých restitučních kauz, jakož i souvisejících událostí druhé světové války a období bezprostředně navazujících.
Abstract v angličtině:
V. ABSTRACT/ ENGLISH SUMMARY The objects of this dissertation thesis are restitutions of property of former noble families in the Czech Republic after the year 1989. It concerns very controversial theme; this statements is even more valid if we speak about disputable restitutions of property. The issue is only rarely viewed from complex and impartial angle; this fact is caused i.a. by great complicacy of the factual and legal substance. Even the availability of historical documents is problematic, too. The public is frequently not aware of or has even no idea on certain key facts of individual cases, as a result of which usually only certain matters are perceived; this subjective perception is strengthened by individuals, who are from various reasons interested in ending the controversies concerning restitution of property of former noble families in favor of these former owners; these individuals use during their activities different instruments, which are described in detail in this dissertation thesis. In their efforts, the media are frequently their important backers, who not from interest, but due to unfamiliarity or ignorance, stress in some cases only the facts in favor of the former owners of property, which ends in deformed view of public on some very disputable cases. This dissertation thesis is intending to accomplish complex view and stress even the lesser-known facts. Methodically, this thesis stems from both detailed legal analysis of major restitution legal regulations enacted after the year 1989 and general reference to the remaining ones, including their locking in period relationships, and detailed analysis of eight important disputable cases of restitution of property of former noble families; where the greatest part of this analysis is devoted to analysis of relevant court and administrative rulings. Last but not least, as a part of the analysis of these cases, also their media picture in Czech periodical press is pointed out; this is further critically evaluated. In the introductory part, this dissertation thesis describes historical context, this from the creation of independent Czechoslovak state and the ideas of first Czechoslovak president Tomáš Garrigue Masaryk as expressed in his book New Europe – Slavonic Position, where it is i.a. stressed the idea that big land property should be divided into lots as it had been done in Ireland; first land reform, further international treaties concluded after the end of second world war (especially the Treaty No. 150/1947 Coll., on Reparations from Germany, creation of Inter-allied Reparation Office and on Return of Monetary Gold (the so called “Paris Reparation Treaty”)), the decrees of the president of the republic and post-war legislation, especially the Act No. 142/1947 Coll., on Revision of the First Land Reform. The dissertation thesis also subsequently evaluates political and other prerequisites for enactment of restitution laws enabling restitution of property in the period after the year 1989, and briefly compares the situation in Czechoslovakia, or in the Czech Republic respectively, with other post- communist countries. The essay also briefly mentions the extent of restitutions in the Czech Republic which under no circumstances related only to former noble families, stresses the fact that many cases are not yet finalized and that the restitution of further property (church) is currently subject of complicated political discussions and negotiations. The thesis further adverts to the effect of restitutions on peace of persons concerning ownership and other relations and the overall legal environment in the Czech Republic, as well as frequent complicated phenomenon connected with restitutions. In the part devoted to analysis or restitution and related legal regulations the thesis focuses at first on general characteristics of all restitution legal regulations as well as on brief mentioning of the second way, by which some of former owners of confiscated property or their legal successors endeavor to regain it, and that are the civil law actions on ownership determination. The special legal regulations re mentioned: the Act No. 298/1990 Coll., on Modification of Some Property Relations of Holy Orders and Congregations and Olomouc Archbishopric, as amended, Act No. 172/1991 Coll., on Conditions of Transfer of Some Items from Czech Republic to the Ownership of Municipalities, as amended, Act No.173/1990 Coll., by which the Act No. 68/1956 Coll., on Organization of Physical Training and by which Some Legal Relations Related to Voluntary Gym Organization is Repealed, as well as the Act No. 212/2000 Coll.., on Mitigation of Some Property Wrongdoing Incurred by Holocaust and on Modification of the Act No. 243/1992 Coll., by which Some Legal Relations Connected to the Act No. č. 229/1991 Coll., on Modification of Ownership Relations to Soil and Other Agricultural Property, as modified by the Act No. 93/1992 Coll., are Regulated, as amended. Further, an analysis of basic principles or restitution legal regulations has been done. Then, detailed interpretation of provisions of four general restitution laws that enable making claims on confiscated property follows. It concerns Act No. 403/1990 Coll., on Mitigation of Consequences of Some Property Wrongdoing; Act No. 87/1991 Coll., on Out-of-Court Rehabilitations; Act No. 229/1991 Coll., on Modification of Ownership Relations to Soil and Other Agricultural Property; and finally, Act No. 243/1992 Coll., by which some Legal Relations Connected with Act No. 229/1991 Coll., are Regulated; this in division to original wording of these restitution laws with general comments and to amended wording with detailed comments, including also notes to their numerous modifications and frequent reference to relevant court rulings. The greatest part of this dissertation thesis is devoted to most-comprehensive mapping and legal analysis of restitution of property of former noble families, the study of which may be very beneficial from both the view of theory as well as from the view of professional experience; this is i.a. because some restitution cases are not yet finalized. Practically, the disputable restitutions of property are illustrated on eight (or by counting of both braches of cases Des Fours-Walderode and Colloredo-Mannsfeld on ten) big model cases. Four of these model cases are related to restitution claims exercised mainly through restitution legal regulation; this concerns concretely the cases Des Fours-Walderode (the former property of both Dřínov and Smržovka-Hrubý Rohozec branch of the family), Colloredo-Mannsfeld (the former property of both Opočno and Dobříš-Zbiroh branch of the family), Salm- Reifferscheidt and Trauttmansdorff-Weinsberg. Four more cases are dealing with restitution claims exercised mainly through civil-law actions on ownership determination; this concerns concretely the cases Kinsky, Harrach, Thun-Hohenstein a Schaumburg-Lippe, with the proviso that these cases are analyzed in their complexity, which means that should the former noble families assert claims on confiscated property through restitution legal regulations (the cases Harrach and Schaumburg-Lippe), this is mentioned in the thesis. Each of the eight cases is divided into five parts: history of confiscation, the property claimed, the persons asserting property claims, the restitution case and its media picture. These restitution cases may be appraised as very important and, from the legal and factual point of view, extremely complicated; also by these reasons, the extent of this dissertation thesis reached – even by using condensed line-space – almost 500 pages. During this occasion it is eligible to stress that the individual restitution cases, though all complicated, are of different complexity; is some of them, it was necessary due to existence of many type-different disputes to treat them separately (e.g. in the Colloredo-Mannsfeld case there are four the basic groups); this was the main cause for different extent of individual cases. The most complicated case (Colloredo-Mannsfeld) is occupying almost ninety pages of this dissertation thesis, whereas the least complicated case (Thun-Hohenstein) only seven. The main focus of attention of this dissertation thesis is therefore the disputable cases of restitutions of property. Even if it is the main goal of this dissertation thesis to serve the most comprehensive survey of eight great restitution cases, this thesis remembers also the other disputable and non-disputable cases of restitution of property of former noble families. These other cases of disputable restitutions of property of former noble families, and also te non- disputable restitutions cases, in which the claimants from former noble families received their property based on agreements, as well as more important restitution of property of legal entities, are mentioned in this essay in well-arranged summary sheets in supplements to the dissertation thesis; these overviews were never elaborated in such a great detail in any expert work. Finally, this dissertation thesis also briefly evaluates the media picture of restitutions of former noble families as was created in nationwide and regional daily newspapers, this at each analyzed case separately; the effort is to point out some excesses in news service, which were without the borders of matter-of-fact informing about the specific case. In relation to this it is eligible to remember that I dealt with the issue of periodical press ownership in separate monograph, where it was generally reminded that the field of restitutions of property of former noble families is one of the few areas in which there are remarkable excesses from fair-mindedness of informing. At the close, this doctoral thesis evaluates the possibilities of further development of analyzed disputable restitutions of property of former noble families in the Czech Republic, and in relation to this, it tries to provide reasoning for the fact why the development of restitution of property in the Czech republic was as such and whether it was possible to prevent complicated court cases by sophisticated and properly elaborated legal regulations. Also, an extensive 18-pages chronology of the most important occurrences and events in the individual restitution cases, as well as related event that took part during second world war and consequential time period.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. PhDr. Josef Benda, LL.M., Ph.D. 4.4 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. PhDr. Josef Benda, LL.M., Ph.D. 37 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. PhDr. Josef Benda, LL.M., Ph.D. 30 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc., dr. h. c. 298 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c. 1.06 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Jan Musil, CSc. 1.01 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 305 kB