velikost textu

Shodné znaky islámského a židovského radikalismu na počátku 21. století

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Shodné znaky islámského a židovského radikalismu na počátku 21. století
Název v angličtině:
Identical featuresof Islamic and Jeish radicalismus in the early 21st century
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Bohumila Vacková, Th.D.
Školitel:
doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc.
Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš
Id práce:
36854
Fakulta:
Husitská teologická fakulta (HTF)
Pracoviště:
HTF - Ústav židovských studií (28-10)
Program studia:
Teologie (P6141)
Obor studia:
Judaistika (JU)
Přidělovaný titul:
Th.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Bohumila Vacková Shodné znaky islámského a židovského radikalismu na počátku 21. století Identical features of Islamic and Jewish radicalisms in the early 21st century Islám a judaismus jsou dva významné semitské monoteistické náboženské směry. Islámský a židovský radikalismus je novodobým trendem, který měl jeden ze zásadních vrcholů v druhé polovině minulého století zejména v oblasti Blízkého a Středního východu.1 Přelom tisíciletí a hlavně počátek 21. století poukázal na fakt, že islámský a židovský radikalismus není jen problematikou konkrétních oblastí, ale změnil své měřítko s různou intenzitou do celosvětového problému. V tomto ohledu však musím uvést, že existuje diametrální rozdíl týkající se rozšířenosti a následně i specifického charakteru islámského radikalismu, kde opravdu můžeme hovořit o celosvětovém problému. Židovský radikalismus je nadále zejména problematikou týkající se Izraele a velkých komunit v diaspoře. Jeho projevy a charakter je výrazně nižší a rozdílný, než je tomu u islámského radikalismu. V souvislosti s děním na počátku 21. století vyvstala aktuální otázka, do jaké míry islámský a židovský radikalismus zasáhl Českou republiku. Proto si předkládaná práce klade za cíl přispět ke zjištění aktuální situace týkající se islámského a židovského radikalismu2 a zároveň současný stav v souvislosti s naší zemí. Protože se jedná o velmi rozsáhlou problematiku, tak jsem si pro zhodnocení vybrala znaky, které jsou shodné pro oba náboženské směry - charitativní a finanční podporu, radikalizaci náboženských škol - madrasy versus ješívy a způsoby šíření víry.3 Prvním cílem disertace byla charakteristika a následné vyhodnocení výše uvedených znaků v rovině islámského a židovského radikalismu. Z toho vyplynul druhý cíl, jehož obsahem bylo posouzení přítomnosti 1 Islám a judaismus jsou obsahově založeny na shodném principu věřícího jedince, jenž dodržuje stanovená mravní pravidla, přičemž jeho následnou odměnou je spása duše a vstup do společenství s Bohem. Oba náboženské proudy věří, že právě je si Bůh vybral, aby jejich prostřednictvím či s jejich pomocí dosáhl svého záměru, tj. kvalitativní přeměny lidské společnosti. Avšak původní ideje byly zneužity v intencích radikalismu - islámského i židovského. V tomto ohledu můžeme hovořit o novodobém trendu. Z pozice islámského radikalismu jedním ze startovacích impulsů byla sovětská válka v Afghánistánu (1979 - 1989) a následné dění i v ostatních zemích Blízkého a Středního východu. V novodobém židovském radikalismu vlnu aktivit rozeběhly dvě události, a to z pohledu ultraortodoxních charedim - vznik Státu Izrael (14. května 1948), z pohledu radikálních náboženských sionistů - vítězství v Šestidenní válce (5. až 10. června 1967) a z pohledu kahanistů možnost násilnou a zastrašovací formou získat lokality na okupovaném území. 2 V rovině nastavených znaků - viz níže v hlavním textu. 3 Výše uvedené znaky jsem vybrala díky svému dlouhodobému zájmu o problematiku islámského a židovského radikalismu. Jsou to znaky, které se oběma směry prolínají a mají svůj specifický význam v intencích radikalismu. vybraných znaků v českém prostředí. Časové období jsem zasadila do současnosti, tj. od roku 2000 do roku 2010.4 Do současné doby nebyla takto stanovená problematika zpracována, tzn. že tyto konkrétní porovnávané znaky nebyly vytyčeny společně, a to ani z pohledu historického či současného, a zároveň se neuskutečnila jejich aplikace na české území. Jedná se o zcela nový aktuální komplexní pohled a zhodnocení získaných závěrů v českém prostředí. Díky časovému vymezení a celkovému charakteru zvolené disertace jsem získávala cenné informace všeobecného charakteru z publikací českých autorů a konkrétní, aktuální informace z elektronických pramenů (webové stránky radikálních uskupení a institucí), odborných studií, článků apod. (Pozn. elektronické informace výrazně převažují nad tištěnými.) Podkladové poznatky vycházely ze čtyř tématických okruhů: - první - islámský radikalismus - všeobecný či celosvětový pohled; islámský radikalismus v Evropě, konkrétní znaky islámského radikalismu;5 - druhý - židovský radikalismus - jednotlivé proudy;6 - třetí - Blízký východ - situace Palestina versus Izrael, respektive islámský versus židovský radikalismus;7 - čtvrtý - problematika islámského a židovského radikalismu v ČR.8 4 Respektive od ledna 2000 do prosince 2010. Výjimku tvoří zpráva z 2. května 2011, kdy byl dopaden Usáma bin Ládin. 5 V tomto tématickém okruhu jsou cenné elektronické odborné studie a články, které jsou většinou konkrétního zaměření. Např. se jedná o demografickou studii od Houssaina Kettaniho „2010 World Muslim Population“, od Jana Ondřejky „Muslimové a evropská bezpečnost“, od agentury zabývající se ochrannou lidských práv The European Union Agency for Fundamentals Rights „Nejdůležitější informace ze zprávy EUMC „Muslimové v Evropské unii: diskriminace a islamofobie“ a mnoho dalších. Za zmínku rozhodně stojí i vyjádření tehdejšího ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Karla Randáka ze dne 22. února 2006 pod názvem: „Evropa a islám v kontextu dění kolem karikatur proroka Muhammada,“ které proběhlo na zasedání Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Z publikací jsou cenné poznatky zejména od autorů prof. PhDr. Luboše Kropáčka, CSc., doc. PhDr. Miloše Mendla, CSc. a také Mgr. Ondřeje Beránka, Ph.D. Bližší informace a údaje - viz kapitola 5. Nejdůležitější použité tištěné a elektronické prameny, literatura a další odborné zdroje. 6 V otázce židovského radikalismu jsou stěžejní poznatky získané analýzou elektronických pramenů, tj. webové stránky konkrétních hnutí, organizací a institucí. Mnoho dílčích ucelených poznatků poskytuje i webová stránka The Jewish virtual library. Zároveň řadu důležitých informací poskytují publikace JUDr. PhDr. Marka Čejky, Ph.D. Bližší informace a údaje - viz kapitola 5. Nejdůležitější použité prameny, literatura a další odborné zdroje. 7 V uvedeném tématickém okruhu byly stěžejní informace čerpány z elektronických studií a článků. Velmi zajímavé jsou například studie webové stránky The Intelligence and Terrorism Information Center (izraelský původ), kde v článku „Allotments of large amounts of money to Rabbi Moshe Hirsch…“ se ukazuje na finanční propojení představitelů Neturej Karta a Organizace pro osvobození Palestiny. Zároveň řadu důležitých informací poskytují publikace JUDr. PhDr. Marka Čejky, Ph.D. a doc. PhDr. Miloše Mendla, CSc. Bližší informace a údaje - viz kapitola 5. Nejdůležitější použité tištěné a elektronické prameny, literatura a další odborné zdroje. 8 K tomuto tématu, které se dotýká našeho území, byly stěžejní dva okruhy informací. Za prvé - elektronický - jednalo se o zveřejněné výroční zprávy bezpečnostních složek, hlavně Bezpečnostní informační služby a za druhé - publikační - studie JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, Ph.D. pod názvem „Terorismus v ČR“. Jednalo se zejména o kapitoly „Islámský terorismus“ a „Terorismus dalších velkých světových náboženství.“ Bližší informace a údaje - viz kapitola 5. Nejdůležitější použité tištěné a elektronické prameny, literatura a další odborné zdroje. Získané poznatky jsem analyzovala a zároveň jsem používala i metodu komparativní (srovnávací) analýzy, tj. porovnávala jsem jednotlivé analytické závěry a následně jsem se je snažila porovnat v českém prostředí, zda-li jsou přítomny a zda-li platí i pro naše území. V některých případech jsem použila dedukci, logické odvozování vzniklých závěrů a v neposlední řadě, zejména v hodnocení znaků v českém prostředí, jsem rovněž užila metodu konkurenčních hypotéz, která je založena na konkrétních faktech, z nichž se vyvozují tzv. konkurenční hypotézy.9 9 Tato metoda vznikla mezi lety 1978 až 1986, autorem je Richard Heuers, analytik CIA. Tato metoda pomáhá analyticky vyvrátit nevhodné hypotézy a nutí k řádnému vyhodnocení důkazů - faktů.
Abstract v angličtině:
Bohumila Vacková Shodné znaky islámského a židovského radikalismu na počátku 21. století Identical features of Islamic and Jewish radicalisms in the early 21st century Identical features of Islamic and Jewish radicalisms in the early 21st century. Islam and Judaism are two significant Semitist monotheist religions. Islamic and Jewish radicalisms are a modern trend, which had one of its major culminations in the second half of the 20th century, particularly in the area of the Near and Middle East. The turn of the millennium and mainly the beginning of the 21st century highlighted the fact that Islamic and Jewish radicalisms are not only an issue of specific territories but that they have changed in scale and, with varying intensity, have become global problems (Note: Islamic radicalism strongly shows this trend). This fact raises the question of to what degree Islamic and Jewish radicalisms have affected the Czech Republic. In order to evaluate the given issue, I have chosen the features that are identical in both religions: charity and financial support; radical schools - madrasahs as opposed to yeshivas; and the proselytizing methods. I have described and evaluated these features one by one and then I applied them to the Czech environment. I chose the present period for evaluation, i.e. the period from 2000 to 2010. Up until now, the issue has not been analysed from this point of view, meaning that these specific compared features were not examined next to each other, either from the historical or present point of view, and they have also not been applied to the Czech territory. It is a completely new, up-to-date and comprehensive view and assessment of the conclusions obtained in the Czech environment. In the first chapter titled “The Nature of Islamic Radicalism on the European Continent in the Early 21st Century”, I deal with the following fundamental matters: concerning the nature of the Muslim community in Europe -the number of Muslims and the issue of generation waves; concerning the reasons behind radicalisation in Europe (poor integration; social aspects; segregation of the European society; alienation; dismissal of the policy of the European states aimed particularly against Muslim countries; being trapped by elements of organised crime); concerning the instruments and places of radicalisation (ranging from searching for information on one’s home country, regular visits to places of worship, coming into contact with radical ideas to participation in radical madrasahs, training camps and activities on behalf of radical groups); concerning events with a radical undertone - examples of radical events and mass protests of Muslims living in Europe; concerning the current situation in the territory of Bosnia and Herzegovina. In the second chapter titled “The Nature of Jewish Radicalism in the Early 21st Century”, I first cover the fundamental issues in Jewish radicalism, i.e. definition of the locality and the concept of the expected arrival of the Messiah, the status of Jerusalem and the issue of the Temple Mount. I then describe the current situation and provide the descriptions of the three main denominations - ultra- orthodox Charedim (the Eda Charedit organisation and the Neturei Karta movement); radical religious Zionists (the Gush Emunim movement; the organisation of the Yesha Council of Jewish Communities, the Amana movement and the radical Jewish Underground); Kahanists and Jewish radicals and extremists (followers of the banned party Kach and Kahane Chai, the ideas of Kahanism in politics, and radical Jewish groups). The third chapter titled “Charity and Financial Support” describes the current key aspects first with regard to Islamic radicalism. This concerns mainly Islamic charity organisations and illegal paths of finances supplied to Islamic radicals (Note: This concerns particularly the non-banking system). Then, the situation in the Czech Republic is described. This is followed by a description of the situation with respect to Jewish radicalism, with each separate school of thought being described separately. This concerns mainly financial support (Note: This concerns mainly official electronic donations) because, among Jewish radicals, there is basically no system of support through charity organisations. In this case, too, the situation in the Czech Republic is described. The fourth chapter “Radicalisation of Religious Schools -Madrasahs versus Yeshivas” first points out the aspects of radical madrasahs and their role in the system of radicalisation of Muslims. This is followed by assessment of the situation in the Czech Republic. The descriptions of radical yeshivas are once again focused on the individual schools of thought. The status of the Jewish school system in our country is then mentioned. The fifth chapter titled “Proselytizing Methods” defines the main factors of radicalisation: authorities, appeals, missionary movements, media, including the Internet, and training camps. These factors are first assessed with respect to Islamic radicalism and the current situation in the Czech Republic. This is followed by assessment of the separate schools of thought in Jewish radicalism, including the situation in our country. The current situation in the early 21st century has clearly showed that many factors have diminished, while proselytizing via the Internet has become very important. In the sixth chapter titled “The Influence of Islamic and Jewish Radicalisms in the Czech Republic - the Security Situation” presents a collection of the official findings, which were published on this topic by the intelligence units and the Ministry of the Interior of the Czech Republic. A project, which was created with the support of the Ministry of the Interior, titled “Integration Process of Muslims in the Czech Republic - Pilot Project”, is also mentioned. This project tries to assess the nature of the Muslim community in our country. The thesis points out the fact that the compared features and their subsequent assessment in the Muslim and Jewish communities in our country prove that Islamic radicalism poses a higher security risk to the Czech Republic as compared with Jewish radicalism, which poses a risk that could be described as very low. The local communities of both religions are trying to behave in a prophylactic (preventive) manner and the findings I obtained lead me to believe that their future intentional radicalisation is not probable. As concerns the arrival or possibilities of operation of foreign radical groups, I have found out that our country may be, and probably will be in the future, more interesting for Islamic radicals than for Jewish radicals, probably even due to the differences between the population characteristics of the local Muslim and Jewish communities. I have also arrived at the cautionary conclusion that there are identical risk factors in both religions. These factors include proselytizing via the Internet, which can be of a covert or overt kind, and the financial support of radical groups (through non-banking system or electronic donations), which offers a broad area for those persons from the Islamic and Jewish communities who wish to remain unidentified and yet support their radicalisation interests or ideas.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Bohumila Vacková, Th.D. 7.94 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Bohumila Vacková, Th.D. 98 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Bohumila Vacková, Th.D. 57 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Bohumila Vacková, Th.D. 399 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. 274 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš 80 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. 67 kB