velikost textu

Typologie krajiny České republiky

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Typologie krajiny České republiky
Název v angličtině:
Landscape typology of the Czech republic
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Zdeněk Lipský, CSc.
Oponenti:
doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
prof. RNDr. Tatiana Hrnčiarová, CSc.
Id práce:
34003
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
Program studia:
Fyzická geografie a geoekologie (P1306)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 4. 2010
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
typologie krajiny, Česká republika
Klíčová slova v angličtině:
landscape typology, Czech Republic
Abstrakt:
klasifikace, je volba trénovacích objektů. Pro každou z uvažovaných tříd bylo zvoleno vždy 5 objektů, které nejvhodněji postihují spektrum podmínek dílčích typů. Jejich výběr byl však rovněž zatížen osobou zpracovatele. Ověření a porovnání výsledků objektově orientované analýzy s výstupy tradičních pixelových metod ukázalo rozdíly ve způsobu klasifikace obou typů metod. V případě objektově orientované analýzy jsou hodnoceny spektrální informace za celý objekt. V rámci vysoce heterogenních objektů mohou být tyto informace zprůměrovány a objekt je tak zařazen jako netypický zástupce do určité třídy. Pixelové metody klasifikace naproti tomu hodnotí kvalitu jednotlivých polí rastru, případné heterogenní objekty jsou tak touto metodou rozděleny do více tříd. Pomocí výsledků řízené klasifikace byla až na několik výjimek potvrzena správnost objektově orientované klasifikace. 4.1. TEORETICKÉ OTÁZKY Závažnou otázkou zpracování komplexních typologií současné krajiny je samotný smysl a důvod takového konání. Pedroli et al. (2006) upozorňuje na všeobecnou poptávku po přesných, vysoce podrobných a zároveň srozumitelných prostorových informacích o stavu a vývoji krajiny, jejích složek a funkcí. Groom et al. (2006) a Jongman et al. (2006) na konkrétních příkladech uvádí možnosti využívání stále kvalitnějších environmentálních dat, které však vyžadují stále detailnější dílčí analýzy. Syntéza takto vysoce přesných a podrobných dat je ovšem náročnější, vyžaduje složitější postupy generalizace, ačkoli často vede k podobným výsledkům, jako v případě využití méně detailních vstupů (Jongman et al. 2006). Pedroli et al. (2006) tento stav permanentního zpracovávání nově aktualizovaných dat trefně popisuje jako „paralysis by analysis“. Zároveň varuje před neschopností transformace těchto informací ve skutečné znalosti o krajině, které by napomohly k odlišnému vnímaní krajinných funkcí a změnám managementu (Pedroli et al. 2006). Tento problém se netýká pouze decisní politické či úřednické sféry, ale především odborníků jednotlivých specializací, kteří nejsou schopni klíčové výsledky výzkumu srozumitelně interpretovat a syntetizovat. Wascher (2002) proto vyzdvihuje význam klasifikace krajiny jako postupu transformace původních analytických dat v komplexní, byť zjednodušenou informaci, která usnadňuje rozhodování v managementu krajiny. Se stejným úmyslem byla navržena i výše popsaná metoda komplexní typologie, ačkoli si autor uvědomuje, že výstupy studie zároveň přispívá k vršícímu se množství informací o charakteru krajiny. 5. ZÁVĚR Hlavní cíl práce – navržení a aplikace metody komplexní typologie současné krajiny České republiky - se podařilo splnit, ačkoli při řešení dílčích kroků vyvstala řada obecných, metodických i praktických otázek. Metodologickým výstupem je návrh typologické klasifikace krajiny, založené na práci s aktuálními daty, která využívá moderních nástrojů současné geografie a koresponduje se současnými přístupy v Evropě a ve světě. Praktickým výsledkem je pak vymezení krajinných typů na třech hierarchických úrovních: 1. Rámcové typy přírodních krajin - představují hlavní typologické jednotky odrážející primární prostorovou diferenciaci krajinné sféry podle průměrné roční teploty, nadmořské výšky a sklonitosti reliéfu. 2. Typy přírodních krajin – reprezentují základní rozčlenění přírodní krajiny podle průměrné roční teploty, nadmořské výšky, sklonitosti reliéfu a charakteru geologických podmínek. Představují potenciální diferenciaci primární krajinné struktury bez zohlednění vlivu člověka. 3. Typy současné krajiny – představují výsledky komplexní klasifikace krajiny podle výše uvedených přírodních podmínek a kulturním charakteru krajiny daném způsobem využití krajiny člověkem. Důležitou stanovenou podmínkou byla minimalizace subjektivního faktoru při postupu typizace. Ačkoli použité metody významně omezují vliv zpracovatele na výsledky klasifikace, nelze subjektivní hledisko z procesu typizace zcela vyloučit. Vymezení krajinných typů proto odpovídá nejen účelu typologie dané především volbou měřítka a charakterem vstupních dat, ale do jisté míry také odráží autorovo odborné zaměření. Představenou metodu proto nelze považovat za univerzální, detailní popis postupu však umožňuje její opakování či modifikaci podle potřeb zpracovatele. Dílčí výsledky typologie byly poskytnuty Ministerstvu životního prostředí ČR jako podklady k dokumentu Krajinná politika ČR, reflektujícímu závazky Evropské úmluvy o krajině. Předložená práce tak představuje nejen nové metodologické přístupy, ale zároveň přináší i praktické výsledky uplatnitelné ve strategickém krajinném plánování, monitoringu krajinných změn nebo v managementu krajiny. 15
Abstract v angličtině:
number of framework was set expertly. The next step affected by author of classification is the choice of training objects. For each of the classes 5 objects were considered that cover the range of variability of natural conditions. However, their selection was also a affected by author´s choice. Verification and comparison of the results of object-oriented analysis with traditional methods of pixel-based classification showed differences in the of classification methods. In the case of object- oriented analysis spectral information are evaluated for the whole object. The highly heterogeneous objects such information may be averaged out and the object is thus classified as atypical representative of a certain class. Pixel classification methods, however, assess the quality of each pixel of the raster, so that any heterogeneous objects are divided into several classes. Using the results of the supervised classification the accuracy of object-oriented classification has been confirmed, considering a few exceptions. 4.1 THEORETICAL ISSUES Serious question of developing comprehensive landscape typology is the purpose and reason for such action. Pedroli et al. (2006) points to a general demand for accurate, highly detailed and high quality representative spatial information on the status and development of the landscape, its components and functions. Groom et al. (2006) and Jongman et al. (2006) provide examples on the potential use of still better and more detailed environmental data, which require more detailed analysis. The synthesis of this highly accurate data is more difficult and time consuming, however, requires the same processes of generalization and often leads to similar results as in the case of using a less detailed inputs (Jongman et al. 2006). Pedroli et al. (2006) described this state of the permanent treatment of newly updated data aptly as "paralysis by analysis". At the same time he warns against failure to transform obtained informations into real knowledge about the landscape quality that would be helpful in the different perception of landscape functions and changing present management (Pedroli et al. 2006). This is not only political or decision sector problem, also experts of different specialization, who are unable to interpret and synthesize clearly their key research findings, have to deal with this issue. Wascher (2002) therefore stresses the importance of landscape classification as a process of transformation of the original analytical data in a comprehensive, albeit simplified information that facilitates decision-making in landscape management. Presented method of a comprehensive typology described above was proposed with the same intention. 5. CONCLUSION The main objectives of the work - proposal and application of comprehensive typology of the landscape of the Czech Republic - have been fulfilled, although the solution of particular steps brought a number of general, methodological and practical issues. The main methodological output is a proposal of landscape typological classification, based on work with actual data, which uses modern geographical tools and which follows current approaches in Europe and the world. The practical result of this study is the definition of landscape types at three hierarchical levels: 1. General types of natural landscapes - the main typological units, reflecting the primary spatial differentiation of landscape in terms of average annual temperature, altitude and slope. 2. Types of natural landscapes - represent a fundamental segmentation of the natural landscape in terms of average annual temperature, altitude, slope landforms and geological nature of the conditions. They represent a potential differentiation of the primary landscape structure without considering the human influence. 3. Types of present landscape - are the results of a comprehensive classification of the landscape considering all natural conditions mentioned above and also cultural landscape character driven by land use. An important precondition set before data processing was minimizing the subjective factor in the process of classification. Although the method used greatly reduces the subjective impact on the results, it´s impossible to reduce all subjective aspects completely. Definition of landscape types therefore reflect purpose of the typology, its spatial scale, but moreover author's erudition and professional orientation. Presented method can not be regarded as universal, however, a detailed description of the procedure allows to repeat or modificate it according to the needs of the processor. Ministry od Environment of the Czech Republic was provided by outputs of presenteted typology as a 29 background document to prepared Landscape Policy, which reflects obligations arising from the European Landscape Convention. Study presents not only new methodological approaches, but also brings practical results applicable in the strategic landscape planning, monitoring of landscape changes or in landscape management. 6. SEZNAM POUŽITÉ LITARATURY / REFERENCES • ANTROP, M., VAN EETVELDE, V., JANSSENS, J., MARTENS, I., VAN DAMME, S. (2002): Traditionele Landschappen van Vlaanderen (Traditional Landscapes of Flandres).Ghent University, Geography Department. [on line] c.2002, poslední revize 12.7.2009. [cit.2009-07- 12]. Dostupné z < http://www.geoweb.ugent.be/services/docs/tradla.pdf> • Atlas krajiny Slovenskej republiky. 1. vyd., Bratislava: MŽP SR; Banská Bystrica: Slovenská agentúra životného prostredia, 2002, 344 p. • BAATZ, M., SCHÄPE, A. (2000): Multiresolution Segmentation – an optimization approach for high quality multi-scale image segmentation. In: Strobl, J. et al., Angewandte Geographische Informationsverarbeitung XII, Karlsruhe, pp. 12–23. • BALATKA, B., CZUDEK, T., DEMEK, J., SLÁDEK, J. (1973): Regionální členění reliéfu ČSR. Sborník československé společnosti zeměpisné, roč. 1973, č. 2, sv. 78, s. 81 – 85 • BALATKA, B. et al. (1975): Typologické třídění reliéfu ČSR. Sborník Československé společnosti zeměpisné, roč. 1975, sv. 80, s. 177-183. • BALATKA B., KALVODA J. (2006): Geomorfologické členění reliéfu Čech. Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. – Kartografie Praha a.s., 79 p., 3 maps, Prague. • BRECKLE, S.W., WALTER, H. (2002): Walter’s vegetation of the earth: the ecological systems of the geo-biosphere, 4th ed., Springer, Berlin, 547 p. • BUNCE, R.G.H., BARR,C.J., CLARKE, R.T., HOWARD, D.C., LANE, A.M.J. (1996): Land Classification for Strategic Ecological Survey, Journal of Environmental Management 47, 37–60 • CULEK, M. et al. (1996): Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha, 347 str. • CULEK, M. et al. (2005): Biogeografické členění ČR II. Enigma, Praha, 589 str. • Definiens AG (2007): Definiens Developer 7 - User Guide. Definiens AG, München, Germany, 482 p. • DEMEK, J., QUITT, E., RAUŠER, J. (1977): Fyzickogeografické regiony ČSR, Sborník ČSSZ, roč. 1977, č. 2, sv. 82, s. 89 – 99 • EEA (2002): The biogeographical regions map of Europe. European Environment Agency, Copenhagen. [on line] c.2004, poslední revize 12.7.2009. [cit.2009-07-12]. Dostupné z <http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/natura-2000-sites-biogeographical- regions-1/> • EMBLETON, C. (ed.) (1983): Geomorphology of Europe. Weinheim: Verlag Chemie, 1983, ISBN 3-527-26031-5, 465 p. • GROOM, G., MUCHER, C.A., IHSE, M., WRBKA, T. (2006): Remote sensing in landscape ecology: experiences and perspectives in a European context. Landscape Ecology 21:391–408 • HADAČ, E. (1982): Krajina a lidé. Academia, Praha, 156 str. • HÁJEK, F. (2006): Object-oriented classification of Ikonos satellite data for the identification of tree species composition. Journal of Forest Science, 52, (4): 181–187 • HOBBS, R.J, MCINTYRE, S. (2005): Categorizing Australian landscapes as an aid to assessing the generality of landscape management guidelines. Global Ecology and Biogeography, (Global Ecol. Biogeogr.), 14, p. 1–15 • HORÁK, J. (2002): Prostorová analýza dat - učební text. Institut geoinformatiky Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TU Ostrava, 127 pp. • JONGMAN, R., BUNCE, R., METZGER, M., MÜCHER, C., HOWARD, D., MATEUS, V. (2006): Objectives and applications of a statistical environmental stratification of Europe. Landscape Ecology 21:409–419. doi:10.1007/s10980-005-6428-0 • KOLEJKA, J. (1992): Přírodní krajinné typy. In: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatel ČSFR, GgÚ ČSAV, Brno • KOLEJKA, J. (1999): Dynamická a aplikovaná geoekologie. Habilitační práce. Katedra chemie životního prostředí a ekotoxikologie PřF MU v Brně, 242 p. 30
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. 45.9 MB
Stáhnout Příloha k práci RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. 25.54 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. 29 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. 32 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. 112 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. RNDr. Tatiana Hrnčiarová, CSc. 145 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 942 kB