velikost textu

Unveiling hidden species diversity in desmids (Desmidiales, Viridiplantae)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Unveiling hidden species diversity in desmids (Desmidiales, Viridiplantae)
Název v češtině:
Odhalování skryté druhové diverzity u krásivek (Desmidiales, Viridiplantae)
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jan Šťastný, Ph.D.
Školitel:
doc. RNDr. Jiří Neustupa, Ph.D.
Oponenti:
Peter F.M. Coesel, Dr.
doc. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.
Id práce:
33073
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra botaniky (31-120)
Program studia:
Botanika (P1507)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
krásivky, diverzita, biogeografie, Micrasterias, kryptické druhy, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, polyfázický přístup
Klíčová slova v angličtině:
desmids, diversity, biogeography, Micrasterias, cryptic species, molecular phylogenetics, geometric morphometrics, polyphasic approach
Abstrakt:
Abstrakt: Krásivkové druhy byly tradičně vymezovány pouze na základě morfologických znaků. Ovšem častý chybný výklad morfologické variability u krásivek vedl v minulosti ke značným zmatkům v taxonomii této významné skupiny zelených řas, což komplikuje interpretace krásivkové biodiverzity v kontextu sladkovodní ekologie, biogeografie a biomonitoringu. Proto jsem se v rámci této práce zaměřil především na doposud opomíjené téma, využití polyfázického přístupu pro výzkum taxonomie krásivek na druhové úrovni. Ve většině studií byla pro zhodnocení taxonomie vybraných druhů krásivek (zejména zástupců tvarově komplexních rodů Micrasterias a Xanthidium) využita kombinace jak tradičních morfologických, tak i moderních fylogenetických a geometricko-morfometrických metod. Ve dvou článcích jsem pro vyjasnění taxonomie několika tvarově méně nápadných krásivek použil kombinaci tradičních morfologických dat a dat o autekologii příslušných druhů. Obecně, výsledky této práce ukázaly, že způsob, jakým recentně nahlížíme na diverzitu a rozšíření krásivek, by měl být od základu změněn. Reálná druhová diverzita je ve většině případů zřetelně jemnější než ta, definovaná pouze na základě klasických morfologických přístupů, často je na úrovni variet těchto tradičních morfologicky definovaných druhů a lze ji většinou dobře popsat pomocí kombinace molekulárních a morfologických dat. To také ukazuje, že pravá kryptická diverzita je u krásivek zřejmě poměrně vzácným fenoménem. Výsledky práce dále naznačují, že skutečná druhová diverzita krásivek je v mnohem větší míře, než se doposud předpokládalo, vztažena k pattern jejich geografického rozšíření či ke klimatickým faktorům. Areály rozšíření těchto fylogeneticky definovaných druhů jsou pravděpodobně většinou podstatně menší a naopak podíl druhů vyskytujících se pouze regionálně či dokonce druhů endemických podstatně větší než se recentně soudí. To ukazuje, že Foissnerův „model umírněného endemismu“ je z hlediska rozšíření krásivek mnohem realističtějším modelem než „teorie ubikvitního rozšíření“. Metody praktického využití krásivek v biomonitoringu a dalších studiích založených na datech o druhovém složení budou vyžadovat revizi, ovšem vzhledem k prokázané monofylii velké většiny z v rámci práce studovaných tradičních druhů krásivek jsou tyto přístupy stále mnohem slibnější než je tomu u drtivé většiny dalších skupin mikroskopických řas. Polyfázický přístup, založený na kombinaci několika nezávislých metod, přináší novou úroveň interpretací, jež by nebylo možné formulovat žádným z těchto přístupů zvlášť. Je ovšem zřejmé, že výzkum skryté druhové diverzity u krásivek je stále pouze na počátku.
Abstract v angličtině:
Abstract: The delineation of desmid species was traditionally based on purely morphological features. However, a frequent misinterpretation of morphological variability in desmids has led in the past to extensive taxonomical confusion within this important group of green algae which complicates the interpretation of their biodiversity in freshwater ecology, biogeography and biomonitoring. Consequently, I focused in this thesis predominantly on a previously neglected issue, the application of polyphasic approaches in the species-level taxonomy of desmids. In the most studies, a combination of both traditional morphological and modern molecular phylogenetic and geometric morphometric methods has been used to evaluate the taxonomy of selected desmid species, particularly representatives of the morphologically complex genera Micrasterias and Xanthidium. In two papers, I used the combination of traditional morphological and autecological data to clear up the taxonomy of several morphologically less prominent desmid taxa. Generally, the results of the thesis demonstrated that the way we recently see the diversity and distribution of desmids should be thoroughly changed. The real species diversity is mostly distinctly finer than that estimated by classical morphological taxonomy, often corresponds to varieties of the traditional morphologically defined species, and is usually well determinable using combination of molecular and morphological data. Consequently, true cryptic diversity appears to be a relatively rare phenomenon in desmids. Moreover, it is likely that the actual species diversity of desmids is for a much greater part than generally supposed related to the patterns of their geographic distribution or to the climatic factors. The biogeographical areas of these phylogenetic species are probably usually much smaller and the proportion of regionally restricted or even endemic species consequently much higher than recently assumed. Herewith, the results contradict the “ubiquity model” as the possible distribution model of desmids, in favour of Foissner’s “moderate endemicity model”. The practical use of desmids in biomonitoring and other studies based on species composition data will need to be revised, but still seems to be much more promising than in the absolute majority of other microalgal groups, particularly due to the revealed monophyly of most of the traditional desmid morphospecies studied. Polyphasic approach, based on combination of several mehods, yields a new level of interpretations that could not be reached by the use of any of these methods alone. Nevertheless, it is obvious that the investigation of hidden species diversity in desmids is still at the beginning.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. 1.75 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. 18.41 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. 34 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. 31 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jan Šťastný, Ph.D. 374 kB
Stáhnout Posudek oponenta Peter F.M. Coesel, Dr. 120 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D. 89 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 787 kB