velikost textu

Problémy studia hmotných pramenů v kulturologii na příkladu sakrální architektury

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Problémy studia hmotných pramenů v kulturologii na příkladu sakrální architektury
Název v angličtině:
Problems in research of material sources in culturology on the example of church architecture
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Lucie Kursová
Vedoucí:
prof. PhDr. Tomáš Durdík, Dr. DrSc.
Oponent:
PhDr. František Gabriel, PhD.
Id práce:
26426
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav etnologie (21-UETN)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (M8109)
Obor studia:
Kulturologie (KULT)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
1. 2. 2006
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Studium středověkých kostelů jsem opřela o tři časově a spádově odlišná území. Nejstarší území představuje část sondy od Roudnice k Úštěku s orientací na labskou nížinu s blízkými centry Mělníkem, Roudnicí a Litoměřicemi. Od jihozápadní hranice okresu Česká Lípa se mění jak charakter krajiny, tak doba osídlení i orientace. Severozápadněji položené území sondy kolonizoval sklonek 13. století a celá první polovina století čtrnáctého. Území se obrací jednak k Polabí na Litoměřicko a Mělnicko, jednak do Pojizeří na Mladoboleslavsko. Osídlené území končí pod Lužickými horami a Ještědským hřebenem. Ten spolu s Jizerskými horami odděluje třetí území kolem Frýdlantu, osídlované asi od poloviny 13. století. Frýdlantsko se vždy orientovalo na Žitavsko a na Slezsko. Zatímco uvedená část Litoměřicka a Českolipsko náleží geograficky k povodí Labe, horní Ponisí a především Frýdlantsko má jako sběrnou řeku Odru (Gabriel 2003). Rozvodí Labe a Odry vytvářelo po celý středověk hranice panství, v horním úseku postavilo hradbu komunikačního propojení, do značné míry se projevilo i v církevní správě, a jak ukázal rozbor staveb kostelů, uplatňuje se i ve hmotné kultuře. Rozdíl ve stavbách mezi oblastmi přináší především dispozice presbytáře. Pravoúhlý presbytář, typický pro Frýdlantsko se pojí na stejně řešené kostelní stavby v sousedním Slezsku (Kozaczewsky 1994, 1995). Překvapuje odlišná dispozice v sousedním dosud ovšem v literatuře nepředstaveném Žitavsku, které bylo ve středověku součásti České koruny. Totéž platí o vzdálenější Lužici. Této otázce bude třeba věnovat pozornost v budoucnu. Pronikání pravoúhlých presbytářů na širší Českolipsko je sice velmi nevýrazné, otázkou však zůstává jeho překrytí mladšími, stále však ještě gotickými přestavbami. Průnik pravoúhlého presbytáře na tři spádové oblasti Českolipska však již nezjišťuji.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lucie Kursová 8.9 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lucie Kursová 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lucie Kursová 18 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Tomáš Durdík, Dr. DrSc. 54 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. František Gabriel, PhD. 112 kB