velikost textu

Inteligibilní čin v Schellingově spisu o svobodě a ve Věcích světa jako cesta morálního uskutečnění

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Inteligibilní čin v Schellingově spisu o svobodě a ve Věcích světa jako cesta morálního uskutečnění
Název v angličtině:
The intelligible act in Schelling´s treatise of Human Freedom and in the Ages of the World as a way of moral realization
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Petr Adámek, Ph.D.
Školitel:
prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr.
Oponenti:
Dr. habil. Jindřich Karásek, Dr.
Jakub Sirovátka, Ph.D.
Id práce:
25705
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Ve své disertaci se zabývám Schellingovou teorií inteligibilního činu ve spisu o svobodě a jeho pokračováním ve Věcích světa. Podle mne se Schelling snaží touto teorií nastínit způsob morální realizace člověka. V první kapitole objasňuji principy sebezjevení Boha (temný základ a vůle lásky) včetně fází Božího zjevení. Ve druhé kapitole se zaměřuji na Kantovu teorii inteligibilního činu v díle Náboženství v mezích pouhého rozumu. Na pozadí těchto kapitol se pokouším ve třetí (hlavní) kapitole objasnit Schellingovu teorii inteligibilního činu ve spisu o svobodě. Tento čin se odehrál před veškerým časem současně s Božím činem stvoření, ale je od něj odlišný. Skrze tento čin se člověk nachází jakoby na počátku vší existence v nerozlišené Boží vůli a volí si svou vlastní (dobrou či zlou) bytnost před veškerým bytím v čase. Podle mnoha autorů (Peetz, Hermanni atd.) Schellingovu teorii sužuje problém možné změny této bytnosti v čase. Pokud se člověk rozhodl pro dobrou nebo zlou bytnost, jeho jednotlivá jednání v čase mají nutně tutéž kvalitu. Podle nich Schellingova teorie zahrnuje důsledek, že není možná jakákoli změna mé bytnosti v čase. Ve své interpretaci se naproti tomu snažím ukázat (podobně Buchheim), že inteligibilní čin není ostrým a neměnným rozhodnutím k dobru nebo zlu. Naopak vždy je v tomto životě možný obrat. Schelling požaduje druhý inteligibilní čin, pomocí něhož člověk změní svou bytnost v čase. Díky tomuto obratu pak slouží sklon ke zlu jako katalyzátor dobrých skutků. Ve čtvrté kapitole se zabývám otázkou, do jaké míry lze považovat Schellingovu teorii z Věků světa za doplnění problémů, které zůstaly otevřené ve spisu o svobodě. Z mého hlediska je koncepce morálního jednání ze spisu o svobodě v podstatě táž jako koncepce z Věků, avšak jeden z jejích hlavních nedostatků spočívá v nepřítomnosti jakékoli tematizace času.
Abstract v angličtině:
Summary In my thesis I deal with Schelling´s theory of the intelligible act in the treatise Of Human Freedom and its continuation in the Ages of the World. In my view Schelling endeavours to outline a way of human moral realization by means of this theory. In the first chapter of my thesis I explore the principles of God´s revelation (the dark ground and the will of love) including the phases of God´s revelation. In the second chapter I focus on Kant´s theory of the intelligible act in the work Religion within the limits of reason alone. Against the background of these chapters I try to clarify Schelling´s theory of the intelligible act in Of Human Freedom in the third (salient) chapter. The intelligible act occurred before time simultaneously with God´s creative act, but is separable from it. Through this act I am, as it were, at the beginning of all existence within God´s undifferentiated will and choose my own (good or bad) essence before my being in time. According to many authors (Peetz, Hermanni etc.) Schelling’s theory is beset by a problem relating to any potential change of my essence in time. If I have decided for evil or for good, my individual actions in time have with necessity the same quality. According to them Schelling´s theory implies that it is not possible that there should be any change of my essence in time. In my interpretation, however, I try to show (like Buchheim) that Schelling´s intelligible act is not unambigously directed towards good or evil. There can always be a conversion in this life. Schelling calls for a second intelligible act, by means of which one changes his or her essence in time. Due to this conversion the tendency to do evil serves as a catalyst for good actions. In the fourth chapter I deal with the question of the extent, to which Schelling´s theory of Ages is to be regarded as a completion of problems which remain open in Of Human Freedom.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Petr Adámek, Ph.D. 1.1 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Petr Adámek, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Petr Adámek, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Petr Adámek, Ph.D. 154 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr. 23 kB
Stáhnout Posudek oponenta Dr. habil. Jindřich Karásek, Dr. 194 kB
Stáhnout Posudek oponenta Jakub Sirovátka, Ph.D. 220 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 76 kB