velikost textu

Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Příspěvky ke stavební podobě a vybavení obytných domů raně novověkých vsí a poddanských měst v Čechách
Název v angličtině:
Contributions to the architectonical design and interior fitting of the houses in the early modern villages and liege towns in Bohemia
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jan Kypta, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc.
doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D.
Id práce:
25059
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Pravěká a středověká archeologie (XPRA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 5. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
vesnice, město, kachlová kamna, architektonické články, 15.-16. století, sociální kontext
Klíčová slova v angličtině:
village, town, stove tiles, architectural elements, 15th to 16th century, social context
Abstrakt:
Práce sestává ze čtyř kapitol, které se věnují vybraným problémům výzkumu architektury a vnitřního vybavení domů pozdně středověkých a raně novověkých vesnic a malých měst ve 2. polovině 15. až v 16. století. První kapitola se zabývá výskytem pozdně gotických a renesančních architektonických prvků v prostředí zemědělských usedlostí. Je koncipována jako soubor modelových příkladů provázané analýzy hmotných a písemných pramenů. V jejím závěru jsou vymezeny sociální skupiny pořizovatelů. Druhá kapitola představuje bilanci poznatků o uplatnění pozdně gotických a renesančních kachlů v prostředí zemědělských usedlostí a venkovských far. Jejím jádrem jsou otázky chronologie daného jevu, možnosti rekonstrukce otopných zařízení, konfrontace s výsledky stavebněhistorického výzkumu a srovnání s vyšším sociálním prostředím (sídli nižší šlechty). Třetí kapitola prezentuje výsledky dvou mezioborově koncipovaných studií o hromadných nálezech neobvyklých typů kachlů ve venkovském prostředí. Cílem rozboru písemných a hmotných pramenů je snaha o zodpovězení otázky, zda daná kachlová kamna vyjadřovala společenské postavení objednavatele. Čtvrtá kapitola na příkladu hromadného souboru kachlů z malého města (Sedlčany) ukazuje možnosti a meze definice běžného otopného zařízení v dané sídelní kategorii ve 2. polovině 15. století. Velká pozornost je věnována problematice ikonografie výzdoby. V zásadě není podstatné, zda se zabýváme sociálním kontextem objednávky architektonických prvků či třeba kachlů, na mysli tanou stále tytéž otázky. Obecně vzato se jedná o výrazové prostředky osobní, rodové, stavovské či třeba cechovní (sebe)prezentace, které sledují záměr pořizovatele plnohodnotně se začlenit do určité sociální skupiny. A jako takové je lze zkoumat jednotným způsobem. Dotýkáme se problematiky kolektivních identit, což samo o sobě představuje klíčové východisko stejně jako cíl výzkumu: jeden každý doklad nese reprezentativní výpověď danou tím, že vnějškové znaky společenského postavení musely vycházet z dobově srozumitelných, tudíž (v rámci toho kterého prostředí) všeobecně přítomných symbolům prestiže.
Abstract v angličtině:
The work consists of four chapters dedicated to selected aspects of research in architecture and interior fittings of houses of late medieval and early modern villages and small towns in the 2nd mid-15th in the 16th century. The first chapter deals with the occurrence of late Gothic and Renaissance architectural elements in the estates. It is conceived as a set of model clauses coherent analysis of material and written sources. In the end, there are social groups defined by the acquirers. The second chapter presents a balance of knowledge about the application of late Gothic and Renaissance tiles in the environment of farms and rural parishes. At the forefront are questions about the chronology of this phenomenon, the possibility of reconstruction of heating equipment, the confrontation with the results of research remaining buildings and comparison with a higher social milieu (manor houses). The third chapter presents the results of two-conceived interdisciplinary studies on collective findings of unusual types of tiles in a rural context. The aim of the analysis of written and material sources is an attempt to answer the question whether the tiled stove conveys the social status of the customer. The fourth chapter in the example of mass set of tiles from a small town (Sedlcany) shows the possibilities and limits of the definition of common heating equipment in this type of places in the 2 mid-15th century. Great attention is paid to the iconography of the decoration. In principle, no matter whether addressed the social context of the order of architectural elements or tiles, the questions concern same issues. Generally speaking, it is a means of personal expression, family, professional guild (self-) presentation, which follow the customer's intention to fully integrate into a social group. As such, it can be analyzed in a uniform manner. We deal with the issue of collective identity, which itself is a key starting-point as well as the aim of the research: each one example bears representative testimony given by the outward signs of social position, which had to be based on time-understandable, therefore (in the context of a given milieu) common symbols of prestige.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jan Kypta, Ph.D. 8.7 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jan Kypta, Ph.D. 63 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jan Kypta, Ph.D. 9 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jan Klápště, CSc. 37 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. 313 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Pavel Vařeka, Ph.D. 117 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 127 kB