text size

Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Title:
Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let
Titile (in english):
The idea of a Film Chamber. The Bohemian-Moravian Film Union and continuity of centralizing tendencies in the film industry in the 1930s and 1940
Type:
Dissertation
Author:
Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D.
Supervisor:
doc. PhDr. Ivan Klimeš
Opponents:
prof. PhDr. Vladimír Just, CSc.
doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D.
Thesis Id:
25027
Faculty:
Faculty of Arts (FF)
Department:
Film Studies Department (21-KFS)
Study programm:
Theory and History of Art and Culture (P8109)
Study branch:
Cinema Studies (XFV)
Degree granted:
Ph.D.
Defence date:
27/06/2011
Defence result:
Pass
Language:
Czech
Abstract (in czech):
ABSTRAKT Ústředním tématem této disertační práce je vývoj filmové samosprávy v letech těsně předcházejících okupaci českých zemí a v období Protektorátu Čechy a Morava. Spolkové a svazové struktury dosáhly již v době první republiky vysoce hierarchizovaných vztahů a pokrývaly všechny oblasti: filmovou výrobu, filmovou distribuci i kina. Největší roli hrály svazy filmového průmyslu a také největší spolky filmových pracovníků. Tyto organizace se snažily vyvíjet tlak na řešení vleklých legislativních nedostatků, jež komplikovaly každodenní provoz filmového oboru. Od druhé poloviny 30. let bylo velmi podstatným cílem aktivit filmové samosprávy také založení filmové komory jako centrálního orgánu českého filmu. Budoucí veřejnoprávní korporace měla být garantována a případně také financována státem. Názory na podobu instituce ovlivnily i zahraniční vzory včetně korporátních struktur kinematografie Třetí říše. Z důvodů pomalého jednání úřadů a měnící se politické situace realizovaly svazy filmového průmyslu provizorně centralizaci svých struktur bez právního ukotvení. Vrcholem těchto snah bylo založení spolku Filmové ústředí pro Čechy a Moravu v dubnu 1940. Německá strana využila stávající český systém a v únoru 1941 převzala zaměstnance a kanceláře filmových svazů do nově vzniklé veřejnoprávní korporace Českomoravské filmové ústředí (Böhmisch-Mährische Filmzetralle). Ústředí, založené na základě nařízení říšského protektora, disponovalo mnoha výkonnými a kontrolními pravomocemi a až do roku 1945 bylo nástrojem okupační moci k proměně protektorátní kinematografie v duchu aplikované kulturní politiky. Organizace Ústředí byla odvozena od struktury Říšské filmové komory (Reichsfilmkammer). Národnostně se jednalo o paritní česko-německou organizaci, Němci měli být zastoupeni na vedoucích postech a v administrativě. Přes politický kontext nemůžeme přehlédnout, že organizace na své institucionální rovině splnila také sny české strany o vzniku skutečně silného subjektu schopného reformovat filmový obor v duchu řízeného hospodářství. Vztah instituce k bývalým filmovým svazům a spolkům, stejně jako k vývoji raně poválečné československé kinematografie, byl mnohem plynulejší, než by se na první pohled mohlo zdát. Dokazuje to až překvapivá personální kontinuita (především v postavě Emila Sirotka) nebo rozvoj řady konkrétních projektů sloužících podpoře české filmové tvorby a kultury. Českomoravské filmové ústředí bylo v jistém úhlu pohledu vyvrcholením snah samosprávných orgánů první republiky, zároveň v mnoha ohledech připravilo půdu pro zestátnění československé kinematografie.
Abstract:
SUMMARY The key theme of this thesis is the development of the film-industry self-regulation during the years immediately preceding the occupation of the Czech Lands by Nazi Germany and the period of the Protectorate of Bohemia and Moravia. Already in the First Republic (1918– 1939), the association structures were characterized by highly hierarchical relations and encompassed all areas – film production, film distribution and the cinema system. The predominant role was played by film industry associations and the largest unions of film workers. These organizations pressed for the solution of the protracted legislative deficits which complicated the day-to-day operation of the film industry. Starting in the second half of the 1930s, the essential aims of the activities of the film self-regulation included the foundation of a Film Chamber as the central body of Czech cinematography. The guarantor of the future public corporation, and possibly its financier, was to be the government. The views regarding the form of this institution were also influenced by foreign models, including the corporate structures of the Third Reich cinematography. As the authorities were taking their time to act, while the political situation was quickly changing, the film industry associations provisionally centralized their structures irrespective of the absence of a legal basis. These efforts culminated in the foundation of the Film Union for Bohemia and Moravia (Filmové ústředí pro Čechy a Moravu) in April 1940. The German side made use of the existing Czech system, and in February 1941 took over the employees and incorporated the offices of the film unions into the newly established public corporation of the Bohemian- Moravian Film Union (Českomoravské filmové ústředí, Böhmisch-Mährische Filmzentralle), founded under a decree of the Reich Protector, which had a number of executive and auditing powers, and till 1945 served as a tool for the occupation authorities to transform the Protectorate cinematography in keeping with the spirit of the applied cultural policy. The organizational structure of the Bohemian-Moravian Film Union was derived from that of the Reich Film Chamber (Reichsfilmkammer). In ethnic terms, it was a Czech-German parity organization, with Germans to be represented in the executive and administrative positions. Leaving aside the political context, the fact should not be overlooked that on the institutional plane, it was thanks to this organization that the dreams of the Czech side about the formation of a truly strong entity, able to reform the film business in the spirit of controlled economy, came true. Its relation to the former film associations and unions, as well as the development of the Czechoslovak cinematography in the early post-war period, were much smoother than it might seem at first sight. A proof to this effect is the surprising personnel continuity (above all in the figure of Emil Sirotek), or the development of many specific projects promoting Czech film-making and culture. From a certain angle of vision, the Bohemian-Moravian Film Union thus represented a culmination of the endeavours of the First-Republic self-regulation bodies, and at the same time, in many respects it prepared the soil for the nationalization of the Czechoslovak cinematography.
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D. 12.08 MB
Download Abstract in czech Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D. 177 kB
Download Abstract in english Mgr. MgA. Tereza Czesany Dvořáková, Ph.D. 250 kB
Download Supervisor's review doc. PhDr. Ivan Klimeš 72 kB
Download Opponent's review prof. PhDr. Vladimír Just, CSc. 245 kB
Download Opponent's review doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. 221 kB
Download Defence's report 164 kB