velikost textu

Vrchol otonsko-sálského systému říšské církve. (Vztahy imperia a sacerdotia na přelomu prvního a druhého tisíciletí)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vrchol otonsko-sálského systému říšské církve. (Vztahy imperia a sacerdotia na přelomu prvního a druhého tisíciletí)
Název v angličtině:
Pinnacle of the Saale-Ottonian imperial church system. (Relations between imperium and sacerdotium at the turn of the first and second millennium)
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Th.D., Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. Dana Picková, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.
prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc.
Id práce:
24754
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav světových dějin (21-USD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Historie/obecné dějiny (XODE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
15. 2. 2006
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Cílem této práce je přispět k diskusi o problémech vztahů imperia a sacerdotia na přelomu 1O. a ll. století a pokusit se na základě zohlednění všech důležitých zdrojů primární i sekundární povahy nalézt adekvátní odpověď na otázku, zda je možné hovořit o existenci systémového budování říšské církve. Tento problém je nahlížen pod úhlem profilujícího a výjimečného postavení panovníka, v němž hrála ústřední roli sakrální praxe saských císařů. Právě zde je totiž do značné míry skryta podstata závěrů a interpretací, skrze něž je nahlíženo celé období soužití světské a duchovní moci. Východiskem bude především období vlády posledních dvou císařů liudolfinské dynastie Oty III. a Jindřicha II., tj. ten úsek dějin, který historická věda vnímá jako dovršení budování královské říšské církve. Ambicí autora je prokázat, že mapované období v sobě zahrnuje prvky zlomu i kontinuity, aniž by nutně musely stát v příkrém protikladu vůči sobě. V tomto ohledu by bylo do jisté míry možné nahlížet otázku po existenci systému říšské církve jako irelevantní a případnou odpověď tak učinit závislou na zvoleném úhlu pohledu. Vedle prvků strukturálních je totiž nutno zohlednit i hlediska osobnostních specifik. V úplnosti tak platí slova německého historika Theodora Schieffera, že člověk ll. století neměl vztah k církvi, ale vždy stál uvnitř církve, tedy uvnitř určitých pevných vazeb, jimiž byl výrazně 5 Lze uvést především Sehneidmi.ilkr B./Weinťurter S. (edd.), Otto III. - Heinrich ll. Einc Wcnde, Sigmaringen 1997; Weinťurtcr, S., Heinrich II. Ein Kaiser des Endes der Zciten, Darmstadt 2002 a další.determinován. Současně však natolik výrazné osobnosti, jakými byly bez pochyby Ota III. a Jindřich II., daly směřování utváření vztahů mezi panovníkem a říšskou církví významné impulsy, jež nám umožňují hovořit o jisté míře zlomovosti a specifity. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Th.D., Ph.D. 14.94 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Th.D., Ph.D. 153 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Th.D., Ph.D. 18 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Dana Picková, CSc. 327 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. 904 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. 579 kB