velikost textu

Pasquale Anfossi a italská opera v Praze

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pasquale Anfossi a italská opera v Praze
Název v angličtině:
Pasquale Anfossi and Italian opera in Prague
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Marc Niubo, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc.
Oponenti:
PhDr. Alena Jakubcová, Ph.D.
Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.
Id práce:
24727
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav hudební vědy (21-UHV)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Hudební věda (XHV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 5. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Mezi nejvýznamější hudební instituce Prahy 18. století patří italská opera, jež v první polovině 80. let sídlila v divadle v Thunovském paláci. V této době patřil mezi hlavní autory jejího reperotáru ve své době slavný italský skladatel Pasquale Anfossi (1727-1797). Jeho dílo je však dnes známo jen velmi povrchně a výběrově, neboť byl (především díky kompozici opery Lafinta giardiniera, Řím 1774) převážně předmětem srovnávání s W. A. Mozartem. V naší práci ukazujeme na některé problematické otázky jeho biografie a analyzujeme operu lsabella e Rodrigo (Benátky 1776) na text Giovannio Bertatiho, která byla, spolu s jeho dalšími 10 operami, také uvedena v Praze (1783). lsabella e Rodrigo představuje méně obvyklou variantu opery buffa zpracovávající doborodružné téma s aktivní hlavní hrdinkou. Ta uprchne z domu svého otce, aby se nemusela provdat proti vůli svého srdce a později - v tureckém zajetí - prověřuje věrnost svého snoubence. V celkovém porovnání zhudebnění lsabella e Rodrigo s dalšími díly autora a současníků se opera jeví jako průměrná. Anfossiho práce vykazuje dobré zvládnutí charakterizace rolí i situací i dramatickou zkušenost, vedle několika míst vysoce inspirovaných se však vyskytují také prvky rutinní až triviální. Patrný je značný vliv libreta (v dobrém i horším), a to nejen z hlediska struktury, ale i jeho kvalit dramatických a poetických. Právě z tohoto úhlu pohledu je ale také nutno ocenit skladatelův výkon při řešení netradičního námětu a odtud plynoucí netypické konstelace postav bez tzv. parti serie. Výsledky studia této opery doplňují a revidují postřehy Volkera Matterna (1989) vyslovené nad Lafinta giardiniera, ale teorii buffo finále Johna Platoffa (1998), i obecněji diskutovanou podobu a význam systému rolí v opeře buffa. Podrobný průzkum a identikfikace dosud málo známých pramenů dále umožňil rekonstrukce ideálních tvarů pražské a lipské inscenace lsabelly e Rodrigo v podání Bondiniho společnosti.
Abstract v angličtině:
lt was in the first half of 1780s that the theatre at Count Thun's palace hosted the Italian Opera, one of the leading musical institutions of 18th century Prague. And it was this period that saw operas by the ltalian composer Pasquale Anfossi (1727-1797) strongly represented in its repertory. While Anfossi enjoyed success and popularity during ms lifetime, the current awareness of his works is superficial and selective as the interest in ms music has so far been limited mostly to comparison with Mozart due his setting of La finta giardiniera (Rome 1774). The present thesis seeks to shed light on some problematic issues in Anfossi's biography and analyzes his opera lsabella e Rodrigo (Venice 1776, libretto by Giovanni Bertati) produced in Prague in 1783. lsabella e Rodrigo represents a rare variant of the opera buffa featuring an adventure plot with an active female protagonist. In order to avoid forced marriage, Isabella flees her father's house, and at a later point - in Turkish captivity - tries the faithfulness of her fiancé. Compared with other works by Anfossi and his contemporaries, lsabella e Rodrigo seems unexceptional. Although Anfossi displays his skill in characterization of characters as well as his dramatic experience, some of the highly inspired passages appear side by side with routine, nearly trivial ones. Noticeable is the influence of the libretto which, for the better and worse, is significant from the point of view of the structure and lends the opera its dramatic and poetic qualities. The composer's achievement rests in finding an appropriate solution for the unconventional subject and for the atypical constellation of parts without socalled parti serie. The results of the analysis of lsabella e Rodrigo complement and revise not only Volker Mattem's commentary made in the context of La finta giardiniera (1989), but also John Platofťs theory of buffo finale (1998).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Marc Niubo, Ph.D. 8.73 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Marc Niubo, Ph.D. 30.15 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Marc Niubo, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Marc Niubo, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. 35 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Alena Jakubcová, Ph.D. 64 kB
Stáhnout Posudek oponenta Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc. 41 kB