velikost textu

Slovosled ve starší češtině (1500-1620): postavení syntetického přísudku ve větě hlavní

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Slovosled ve starší češtině (1500-1620): postavení syntetického přísudku ve větě hlavní
Název v angličtině:
Word order in late Old Czech (1500-1620): status of a synthetic predicate in the main sentence
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Šárka Zikánová, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Karel Kučera, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc.
Id práce:
24715
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Český jazyk (XCJ)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
4. 10. 2006
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Slovosled slovanských jazyků se těší pozornosti lingvistů již delší dobu. Pokud jde o současnou češtinu, existuje několik domácích vědeckých osobností a skupin, které se dlouho přímo či nepřímo zabývají slovosledem. Patří k nim např. L. Uhlířová, dále pražská škola aktuálního členění (P. Sgall, E. Hajičová, E. Buráňová) a škola moravská (J. Firbas, A. Svoboda). Nově se začali věnovat slovosledu slovanských jazyků také západní lingvisté, srov. např. práce o postavení příklonek či přísudkového slovesa (Franks - King 2000, Zybatow a kol. 2001 ). Tyto práce, vycházející zpravidla z Chomského generativní gramatiky, předpokládají, že ve slovosledu se odráží řada restrikcí a pravidel, které se uplatnily při tvoření věty, a slovosled tak může pomoci odhalit jisté univerzální principy syntaktické stavby. Po výzkumech založených na angličtině se nyní řada závěrů verifikuje na dalších jazycích; značný zájem je přitom věnován právě slovanským jazykům jako jazykům s relativně volným slovosledem. Na základě slovosledu, přesněji řečeno vzájemného uspořádání přísudku, podmětu a předmětu ve větě, byla vytvořena slovosledná typologie jazyků. Jazyky jsou v ní přiřazovány k typům jako SVO (subjekt- verbum- objekt), SOV ad. (ESČ, 2002: 503). Z tohoto pohledu patří čeština k jazykům se slovosledem typu SVO: přísudek v něm typicky následuje za podmětem, předmět stává za přísudkem (srov. v české lingvistické tradici pojem systémového uspořádání, Sgall- Hajičová- Buráňová, 1980: 77). Jak vyplývá ze základních příruček o historii českého jazyka, existovala v jeho vývoji fáze, kdy se přísudkové sloveso poměrně často umisťovalo na konec větyl. Tento rys se v odborné literatuře obvykle spojuje s obdobím humanismu (s počátky ve 14.-15. století), ale je doložen až do národního obrozene, kdy se slovosled přibližuje dnešnímu úzu, umisťujícímu přísudkové sloveso spíše v souladu s aktuálním členěním (dále AČV -aktuální členění věty), a tedy často doprostřed věty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
The word order of Slavie languages is an important point of interest of both Czech and foreign linguists. The Czech word order has been described e.g. by L. Uhlířová, by the so called Prague School of Functional Sentence Perspective (P. Sgall, E. Hajičová, E. Buráňová), by J. Firbas and A. Svoboda. Recently, new works referring to the theme are published abroad. (Franks - King 2000, Zybatow et al. 2001 ). The word order- or, more exactly, the ordering of the verb, the subject and the object in a sentence constitutes a basis for the word order typology of languages. The typology distinguishes SVO-languages (subject - verb - object), SOV -languages and others (Encyklopedický slovník češtiny, 2002: 503). According to the typology, present Czech is an SVO-language: the verb usually follows the subject and the object is placed after the verb (cf. the term systemic ordering in the Czech linguistic tradition, Sgall - Hajičová- Buráňová, 1980: 77). As the handbooks of the history of the Czech language show, there was a phase in the development of Czech during which a predicate verb was often placed at the end of a sentence. 1 This characteristics is mentioned in the linguistic literature usually in connection with the Czech in the period of humanism (cf. Havránek, 1979). (This period begins in the 14th_15th century and continues till the first half of the 17th century). However, there are records of a final position of the verb from as late as the 19th century_2 During the 19th century, the word order turns gradually more similar to the present Czech order, handling the verb rather according to the functional sentence perspective (FSP), i.e. placing it to the middle of the clause mainly. On grounds of this change of the word order, a new theoretical hypothesis has been formulated, that the word order type of Czech has changed during the last centuries from the SOV -type to the SVO-type. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Šárka Zikánová, Ph.D. 5.97 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Šárka Zikánová, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Šárka Zikánová, Ph.D. 151 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Karel Kučera, CSc. 397 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc. 759 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Dušan Šlosar, CSc. 641 kB