velikost textu

Concepts of harmony in five metaphysical poets

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Concepts of harmony in five metaphysical poets
Název v češtině:
Koncepty harmonie u pěti metafyzických básníků
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Tomáš Jajtner, Th.D., Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Martin Hilský, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Martin Procházka, CSc.
prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc.
Id práce:
24700
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglistiky a amerikanistiky (21-UAA)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Anglická a americká literatura (XANL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
1. 11. 2006
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Abstrakt:
Překládaná dizertační práce analyzuje význam pythagorejské harmonické kosmologie pro způsob vnímání člověka a světa v anglické renesanci. Chápe ji jako klíčový pojem pro renesanční umění, a to zejména pro hudbu a poezii. Postupný rozpad víry v pythagorejský koncept univerzální kosmické harmonie se výrazně projevuje v tvorbě tzv. metafyzických básníků, kteří vedou zápas o udržení její metaforické síly důrazem na vlastní proces své jazykové práce. Tím však postupně dochází k procesu celkové metaforizace světa: úkol básníkův se přesouvá od tlumočení univerzálních pravd o světě a lidském údělu v něm spíše k udržování síly básnického jazyka jako výsostného nástroje této metaforizace. První díl se zabývá teoretickými a historickými předpoklady takového zkoumání. První kapitola analyzuje dva významné koncepty harmonie ve starověku, koncept Hérakleitův a Pythagorův. Význam Hérakleitův není pro renesanci zásadní, přesto - jak se ukazuje v pozdější vlastní analýze - můžeme najít náznaky Hérakleitova pojetí v díle Donneově. Naproti tomu myšlení Pythagorovo je renesanci centrální, a proto je mu v předkládané práci věnována větší pozornost. Je zdůrazněn význam Pythagorova pojetí čísla jako komunikačního prostředku mezi světem pozemských fenoménů a abstraktních idejí. Toto základní filozofické východisko Pythagorejci rozvinuli v komplexní nauku o významu čísel v aplikaci na fenomenální svět. Pythagorovi je také přisuzováno objevení principu poměru v hudební teorii, jako klíče k definici hudebních intervalů. Vztah hudební teorie a praxe založil zásadní rozdělení studia hudby, alespoň tak, jak nám ho na konci starověku odkázal Boethius: musica mundana (harmonický princip světa), musica humana (harmonické uspořádání lidské bytosti jako mikrokosmos světa) a musica instrumentalis, která se zabývala vlastní hudební praxí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
My interest in metaphysical poetry has always been tainted with a sense of amazement and awe: the poetry of the School of Donne, indeed, poses fundamental questions about the nature of modem poetry and the mission of a poet within a disenchanted world. The slow abandonment of the old Pythagorean system of ham1onious spheres rotating around a stable earth and the acceptance of the heliocentric Copernican-Keplerean universe marked a true "breaking of the circle of perfection''- to use the term of Marjorie Nicholson - and entailed a complex breach in the nature of representational arts. The old cosmology depicted the universe as truly universa!, i.e. turning around a single axis, a single principle, or a clearly defined centre. The order of creation was granted by the gradual chain of being, uniting the lowest with the highest in a scale of perfection. The nature of representational arts was, primarily, to re-present the order of creation: i.e. finding a means of transfer between the static order of universe and human understanding. Classical Renaissance literary theory - in fact, inherited from Antiquity - emphasised that poetry as the art of making was to "teach and delight": its delightfulness had to be firmly bound with instruction and initiation into to the order of harmonious cosmos. Indeed, Sidney emphasised that poetry must not be dull and has to delight; however, there was no room for any kind of l 'art pour I 'art movement in Renaissance poetics. What mattered was halance, a sense of decorum, which secured a truly proportionate and, after all, classically ''objective" art. What Renaissance thinkers associated with nature was obviously helia natura. i.e. embelished nature, not a wild and unbound nature of the Romantics. Nevertheless, in the framework of this concept, art could always aspire to a sense of classical proportion: i.e. harmony granted by the concept it was meant to re-present. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Tomáš Jajtner, Th.D., Ph.D. 3.99 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Tomáš Jajtner, Th.D., Ph.D. 152 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Tomáš Jajtner, Th.D., Ph.D. 151 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 591 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Martin Procházka, CSc. 979 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. 621 kB