velikost textu

Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Název v angličtině:
The younger Great Moravian phase in Mikulčice and a question of its understanding by means of study of ceramic groups
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Marian Mazuch, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jiří Sláma, CSc.
Oponenti:
prof. Dr. habil. Krysztof Wachowski
PhDr. Lumír Poláček, CSc.
Id práce:
24636
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Pravěká a středověká archeologie (XPRA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
15. 5. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v případě dosavadního datování hmotné kultury Slovanů nelze plošně zavrhnout něco, co bylo budováno několika generacemi archeologů. Vše by však mělo být verifikováno a rozděleno na data, opírající se o opakované jevy a vyhodnocené stratigrafické vztahy (popř. o relativně chronologické sekvence), a na závěry, byť logické a pravděpodobné, které jsou ale ve skutečnosti stále jen hypotézami. Oproti pohřebištím stojí ono již zmiňované druhé „křídlo“ archeologie „staré Moravy“ v podobě obrovského, dosud většinou nezpracovaného nálezového fondu ze sídlištních výzkumů (před, po) velkomoravských mocenských center.
Abstract v angličtině:
The current state of archaeological research on Great Moravia can, with a bit of exaggeration, be described as archaeology of two faces. The archaeology of cemeteries and the archaeology of settlement situations in power centres of the Great Moravian state. This seemingly provocative division may symbolize a kind of dualism, represented in two levels. In part, there are naturally two completely different worlds in the sphere of the living and of the dead, but there is also the archaeological difference – in the representation of material culture. We find just a few objects that these two worlds have in common (with the exception of those either with functional and formative perfection or, on the contrary, with simplicity, that, at least till this time, cannot typologically be distinguished, such as knives or spindle whorls), or more precisely these common points are very rarely monitored and evaluated in settlement contexts. In my opinion, this fact can be of crucial importance while trying to create a general chronology of the period in question. Archaeological evaluations of cemeteries, according to my knowledge, can be considered to be truly archaeological only if carried out on the basis of a stratigraphic analysis and, in the first phase, at least with the elaboration of some relative chronological sequences. The results from individual sites could then be mutually compared, or possibly interconnected, provided that only repeated phenomena with more individuals would enter this process. It is natural, that in the case of contemporary dating of Slavonic material culture, it is not possible to absolutely dismiss something, that has been developed by several generations of archaeologists. However, it all should be verified and divided into data, supported by repeated phenomena or by evaluated stratigraphic relations (if you like relative chronological sequences) and into conclusions, although logical and probable, but in reality still just hypotheses. In strong contrast to cemeteries, there is the already mentioned other „wing“ of archaeology of „old Moravia“, in the form of a huge, for the greater part still unprocessed find collections from settlement excavations of (pre-, post-) Great Moravian power centres.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Marian Mazuch, Ph.D. 1.4 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Marian Mazuch, Ph.D. 15.37 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Marian Mazuch, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Marian Mazuch, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jiří Sláma, CSc. 87 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Dr. habil. Krysztof Wachowski 157 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Lumír Poláček, CSc. 353 kB