velikost textu

Služebná v pražské mešťanské domácnosti na přelomu 19. a 20. století. Identita, sociální mobilita a životní styl

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Služebná v pražské mešťanské domácnosti na přelomu 19. a 20. století. Identita, sociální mobilita a životní styl
Název v angličtině:
The statute of domestic servants in Prague's middle class households in the turn od the 20th century. Identity, social mobility and the way of their lives
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Naděžda Machková Prajzová
Školitel:
prof. PhDr. Eduard Kubů, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc.
doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D.
Id práce:
24630
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Moderní hospodářské a sociální dějiny (XMHD)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Předložená práce se zabývá sociální skupinou služebných v pražských měšťanských domácnostech na přelomu 19. a 20. století s přesahem do let dvacátých. Služebnictvo tvořilo až do dob nedávno minulých neoddělitelnou součást domácností. Vyskytovalo se v různých podobách, v různých rolích v různých prostředích. Bylo znakem sociálního postavení, prestiže dané rodiny. Důvody vedoucí k držení služebnictva však mohly být pro řadu méně movitějších domácností otázkou pragmatickou, související s nutností zaměstnání všech dospělých členů rodiny v rodinné živnosti, v hospodaření. Druhá polovina devatenáctého století je pro tuto sociální skupinu dobou největších proměn. S postupující industrializací a s ní spojenou modernizací a urbanizací, dochází s rozpadem tradiční soběstačné domácnosti k omezení pracovního zatížení ženy, ale také menší potřebě personálu. Poptávka po služebnictvu začala být více než dříve podmíněna spíše sociálně než ekonomicky. Tato poptávka definuje služku v domácnosti a klade na ni nové nároky. V Praze existovala asi 1/3 českých domácností a asi německých domácností, které kolem roku 1900 zaměstnávaly služebnou. Struktura služebnictva odpovídala středoevropské „normě“ sociální skladby velkoměstských rodin a domácností. Sociální statut této skupiny byl vzhledem k charakteru vykonávané práce, minimálnímu vzdělání a nulové potřebě kvalifikace velmi nízký. Služebná vykonává charakteristický druh práce, jež je charakterizována částečně za plat, částečně za stravu, a ubytování. Služba, vykonávaná převážně neprovdanými ženami, bývá označována jako tranzitivní fáze v životě ženy s cílem finančního zabezpečení a sňatku, jež byl považován za východisko a možnost sociálního postupu. Dalším charakteristickým rysem povolání služebných je vysoká horizontální sociální mobilita, častá fluktuace v rámci pracovních míst. Šance na sociální postup jsou u služebných téměř mizivé.
Abstract v angličtině:
This thesis deals with the social group of domestic servants, concretely with the maids in Prague´s households at the turn of the 20th century (untill the twenties). The servants were the integrant part of the households until the recent times. This social group appeared in various kinds of forms, in various kinds of roles and settings. To have the servants was the symbol for beeing a part of prestigious level of the society. The reasons for keeping the servants could, however, be also pragmatic for many not so rich households – there was a need of employment, resp. ocupation for all the adult members of those families in the (family) trade or farming. The second half of the 19th century is the time of big changes for this social group. The progressive industrialization and the modernization and the urbanization of the society lead to the falling of traditional form of the self-supporting family, further to the restriction of the working load for women and also to the lesser need of the family servants. The domestic servant demand started to be determinated with the social status instead of the economic situation of the family. This demand defines the Maid and also her new duties. There was about one third of the Czech households and one half of the German ones in Prague keeping a housemaid around 1900. Set-up of the servants corresponded to the Central European “standard” of social composition of metropolitan families and households. Social statute of this social group was rather low – with respect to their work, mimimal education and no need of any qualification. The maid works partly for money, partly for board. This service was practiced mostly by single women and is called as a “transitive period”in their lives in order to get financial capital and marriage, which was considered as the resort and as the possibility of social advancement.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Naděžda Machková Prajzová 1.19 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Naděžda Machková Prajzová 216 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Naděžda Machková Prajzová 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Naděžda Machková Prajzová 81 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Naděžda Machková Prajzová 429 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc. 105 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Marie Macková, Ph.D. 154 kB