velikost textu

Moderní technologie v medicíně a právo

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Moderní technologie v medicíně a právo
Název v angličtině:
Modern Technologies in Medicine and Law
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Klaudie Konečná
Vedoucí:
JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
Oponent:
doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D.
Id práce:
218834
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
14. 5. 2020
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
umělá inteligence, Brain Computer Interface, telemedicína, imerzní technologie, biotisk, občanskoprávní odpovědnost, ochrana soukromí a osobních údajů
Klíčová slova v angličtině:
artificial intelligence, immersion technologies, bioprinting, Brain Computer Interface, telemedicine, liability for damage, privacy and personal data protection
Abstrakt:
Moderní technologie v medicíně a právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou aplikace moderních technologií v medicíně z pohledu práva. Primárním cílem této práce je analyzovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku, ale taktéž zákona o zdravotních službách a zákona o zdravotnických prostředcích, a to za účelem zjištění, zda současná úprava představuje vhodný právní rámec reagující na zavedení moderních technologií do oblasti zdravotnictví. V návaznosti na tuto analýzu jsou předkládány možnosti legislativních změn, které by reagovaly na tyto moderní technologie. Mimo jiné se práce zabývá otázkou, zda lze využití některých z těchto technologií během poskytování zdravotních služeb považovat za postup v souladu se zásadou lege artis. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky, kterou se práce zabývá. Tato kapitola vymezuje základní pojmy a předkládá přehled právní úpravy vztahující se k dané problematice. Druhá kapitola představuje stěžejní část této práce, autor se v této kapitole věnuje tématu umělé inteligence. V této části je čtenář seznámen s pojmem umělé inteligence a vymezením jejího právního statusu. Následně je zhodnoceno, zda současná právní úprava představuje vhodný právní rámce správně reagující na využívání umělé inteligence v medicíně nebo zda je nutné přijmout legislativní změny, které by lépe zohledňovaly povahu umělé inteligence. Dále kapitola obsahuje analýzu toho, zda lze úkon provedený prostřednictvím AI považovat za učiněný v souladu se zásadou lege artis, a analýzu dopadů na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve třetí kapitole se práce věnuje problematice týkající se Brain Computer Interface, otázkám odpovědnosti za jednání osoby s implantovaným BCI a otázce, zda lze BCI zařadit mezi zdravotnické prostředky. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na imerzní technologie, otázky odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku aplikace těchto technologií a také na otázku, zda lze jejich využití během poskytování zdravotních služeb považovat za postup lege artis. Pátá kapitola se věnuje oblasti telemedicíny, jejímu využití během operací či monitoringu pacientů na dálku, a otázkám odpovědnosti pojícím se s danou problematikou. Poslední kapitola této práce se zaměřuje na problematiku biotisku. Čtenář je v této části seznámen s právní kvalifikací částí těla vytvořených prostřednictvím biotisku, zároveň je čtenáři zodpovězena otázka, zda lze považovat takto vzniklé orgány za obchodovatelnou věc. Klíčová slova: umělá inteligence, Brain Computer Interface, telemedicína, imerzní technologie, biotisk, občanskoprávní odpovědnost, ochrana soukromí a osobních údajů
Abstract v angličtině:
Modern Technologies in Medicine and Law Abstract This thesis deals with the application of modern technologies in medicine from the perspective of law. The primary aim of this work is to analyse the given provisions of the Civil Code, Act on Health Services and Act on Medical Devices, and also to determine whether the current legislation represents a suitable legal framework able to respond to the implementation of modern technology in the healthcare sector. In connection with this analysis, author presents possibilities of legislative changes that would respond to these modern technologies. The work inter alia deals with the question of whether the use of some of these technologies within the provision of healthcare services can be considered compliant with the principle of lege artis. In the first chapter, the reader is introduced to the topic of the thesis. This chapter defines the basic terms and presents an overview of the legislation related to the chosen topic. The second chapter represents a main part of the thesis, where author deals with the topic of artificial intelligence. In this chapter, the reader is acquainted with the term of artificial intelligence and the definition of its legal status. Subsequently, author evaluates whether the current legislation constitutes appropriate legal frameworks adequately responding to the use of artificial intelligence in medicine or whether legislative changes need to be adopted to better reflect the nature of artificial intelligence. Furthermore, the chapter contains an analysis of whether an action made with the use of AI can be considered to be made de lege artis, and an analysis of the impact on privacy and personal data protection. In the third chapter, the author deals with issues related to Brain Computer Interface, questions of liability for the actions of a person with implanted BCI, and whether BCI can be classified as a medical device. The fourth chapter focuses on immersion technologies, issues of liability for damages resulting from the application of these technologies, and whether their use within the provision of healthcare services can be considered de lege artis. The fifth chapter is dedicated to the field of telemedicine, its use within the surgeries or remote monitoring of patients, and issues of liability associated with this issue. The last chapter of the thesis is focuses on the issue of bioprinting. In this chapter, the reader is acquainted with the legal qualification of body parts created by bioprinting, while being provided with an answer to the question of whether such organs can be considered rei in commercio. Key words: artificial intelligence, immersion technologies, bioprinting, Brain Computer Interface, telemedicine, liability for damage, privacy and personal data protection
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Klaudie Konečná 1.3 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Klaudie Konečná 115 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Klaudie Konečná 112 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Petr Šustek, Ph.D. 545 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D. 294 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D. 152 kB