velikost textu

Klinická aplikace metody bioimpendační spektroskopie u polytraumatizovaných pacientů a těhotných žen

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Klinická aplikace metody bioimpendační spektroskopie u polytraumatizovaných pacientů a těhotných žen
Název v angličtině:
The clinical application of bioimpedance spectroscopy in polytrauma patients and in pregnant women
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Věra Josková
Vedoucí:
Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.
Oponent:
doc. MUDr. Marian Kacerovský, Ph.D.
Id práce:
214527
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (M5206)
Obor studia:
Farmacie (FAR)
Přidělovaný titul:
PharmDr.
Datum obhajoby:
5. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Věra Josková Školitel: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Název dizertační práce: Klinická aplikace metody bioimpedanční spektroskopie u polytraumatizovaných pacientů a těhotných žen Úvod a cíle: Bioimpedanční spektroskopie (BIS) je neinvazivní metoda stanovující na základě rezistence tkání množství tělesných tekutin a jejich distribuci do extracelulárního (ECW) a intracelulárního prostoru (ICW). V minulosti byla aplikována v mnoha klinických studiích u různých skupin pacientů, dále u zdravých jedinců zejména k hodnocení složení těla a v neposlední řadě nachází svá uplatnění v nutričním poradenství. Nicméně u kriticky nemocných pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče (JIP) ani u těhotných žen není zatím tato metoda využívána v běžné klinické praxi. Obě tyto skupiny spojuje stav zvýšeného množství tělesných tekutin. Z tohoto důvodu je aplikace BIS u obou výše popsaných skupin opodstatněná. Hlavními cíli této dizertační práce proto bylo: 1) podrobně popsat princip a dosavadní využití BIS; 2) použít BIS ke stanovení míry hyperhydratace polytraumatizovaných pacientů (PP), následně získaná data vyhodnotit vzhledem k dalším sledovaným parametrům; 3) popsat vývoj změn ve složení těla zdravých gravidních žen (tělesné hmotnosti, tekutin a tukové hmoty) a aplikovat metodu BIS u gravidit s předtermínovým předčasným odtokem plodové vody (pPROM). Metodika: 1) Pomocí systematického přehledu literatury z dostupných databází byly zpracovány studie využívající BIS. 2) Byla provedena prospektivní observační studie s 25 PP a se skupinou zdravých dobrovolníků. Metoda BIS byla opakovaně měřena od třetího do jedenáctého dne hospitalizace na JIP s cílem popsat vývoj změn tělesných tekutin. Dále byly sledovány tekutinové bilance spočítané jako rozdíl mezi příjmem a výdejem tekutin dle standardních postupů. Byl hodnocen také vztah mezi získanými BIS daty s výsledky metabolického vyšetření indirektní kalorimetrií. 3) Byla provedena kohortová studie, do které byly zařazeny zdravé primipary (58), gravidní ženy po pPROM (97) a zdravé netěhotné ženy jako kontrolní skupina. Během těhotenství bylo třikrát provedeno vyšetření BIS, vyšetření indirektní kalorimetrií a bylo stanoveno množství tukové hmoty metodou kaliperace. Metoda BIS byla aplikována u žen v době probíhajícího porodu a 24 hodin po něm a dále u těhotných s diagnózou pPROM po jejich hospitalizaci. U obou experimentálních studií byla získaná data analyzována pomocí programu Graph-Pad Prism7 a MS Excel 2016. Hodnoty u všech testů byly považovány za statisticky významné na hladině významnosti p < 0,05. Výsledky: 1) Rešerší literatury bylo zjištěno, že stanovení celkové tělesné tekutiny (TBW) a ECW ve skupině kriticky nemocných pacientů pomocí BIS odpovídalo standardní diluční metodě. Navíc byla odvozena rovnice pro výpočet TBW, ECW chirurgických pacientů využívající parametry měřené BIS, která byla použita v experimentální části této práce. Jiné studie s kriticky nemocnými pacienty popisují jistou prognostickou hodnotu dat měřených BIS, možnost hodnocení malnutrice či distribučního objemu využitelného k dávkování některých léčiv. Podobně byla vytvořena a validovaná rovnice stanovující TBW u těhotných žen. BIS se jeví jako nástroj vhodný k monitoraci změn tělesných tekutin v graviditě, k predikci hypertenzních komplikací, otoků či porodní hmotnosti dítěte. 2) Touto studií bylo zjištěno, že PP hromadí nadbytečné tekutiny výhradně v extracelulárním prostoru, vývoj těchto změn je velice variabilní. Po celou dobu studie příjem tekutin souvisel s navýšením tekutinové bilance (r = 0,879; p < 0,001) a nesouvisel s diurézou (r = -0,022; p = 0,744). Kumulativní tekutinová bilance úzce korelovala s hodnotou převodnění neboli s množstvím extracelulární tekutiny v nadbytku v porovnání se zdravou populací. Tato hodnota změřena pátý až sedmý den hospitalizace navíc statisticky významně souvisela s celkovou dobou umělé plicní ventilace (r = 0,791; p = 0,001). Naměřené tělesné tekutiny se jeví dle této studie také jako koreláty energetického výdeje (EE) a oxidace nutričních substrátů PP na nutriční podpoře (například pro TBW s EE bylo p = 9,058*10-12). 3) Průměrně ženy přibraly za období gravidity 14,98 kg hmotnosti, z toho 4,5 kg tvořila tuková hmota, 7 l TBW a zbytek váha novorozence (3398 g). Se zvyšujícím se množstvím těchto parametrů vzrostl lineárně také EE. Nejvýznamnější byla souvislost EE s množstvím ECW (r = 0,700; p = 1,35*10-20), s aktuální hmotností těhotné ženy (r = 0,683; p = 2,74*10-20) a s množstvím tukové tkáně (r = 0,595; p = 1,43*10-14). Ukázalo se, že v počátku těhotenství dochází ke zvýšení pouze ECW, později od 30. týdne gravidity můžeme pozorovat nárůst v ECW i ICW. Se zvyšujícím se množstvím tekutin klesala hodnota rezistence v průběhu gravidity, která byla upřesněna, pokud byla vztažena na aktuální šířku obvodu pasu (r = -0,524; p = 1,18*10-12). Rezistence nabývala nejnižších hodnot v období porodu (přibližně 575 Ohm), a to jak u zdravých těhotných žen, tak u gravidních po pPROM, které rodily ihned po odtoku plodové vody. Vyšší hodnoty rezistence na rozdíl ženy po pPROM, které porodily za delší dobu, konkrétně za 7 a více dní po odtoku plodové vody (p < 0,0001). Závěr: BIS se ukázala jako využitelná k monitoraci tělesných tekutin PP, zejména díky parametru převodnění, který má dle výzkumné práce také jistou prognostickou hodnotu. Tím by metoda mohla být v budoucnu aplikována k nastavení individuální tekutinové terapie a dle získaných korelací také k indikaci nutriční podpory. Ve studii těhotných žen se ukázalo, že BIS nejen umožňuje hodnotit vývoj tělesných tekutin, a tím nepřímo kvalitu přizpůsobení se mateřského organizmu na gestaci, ale podobně jako u PP souvisí naměřená data s EE gravidních žen, což by mohlo přispět k doporučení vhodné stravy. Hodnota extracelulární rezistence se jeví jako využitelná k predikci termínu porodu po pPROM. Bude-li toto verifikováno, bylo by možné BIS aplikovat k načasování kortikosteroidní terapie u konkrétní ženy po pPROM k ovlivnění maturace plic plodu ve snaze minimalizovat rizika této léčby.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biological and Medical Sciences Candidate: Mgr. Věra Josková Supervisor: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Title of Doctoral Thesis: The clinical application of bioimpedance spectroscopy in polytrauma patients and in pregnant women Introduction and Objectives: Bioimpedance spectroscopy (BIS) is a non-invasive method determining the amount of body fluids and their distribution into the extracellular (ECW) and intracellular (ICW) space, based on the tissue resistance. It has already been applied in many clinical trials in healthy volunteers and in different groups of patients to assess body composition. Furthermore, it seems to be useful in nutritional counseling. However, in critically ill patients hospitalized in intensive care unit (ICU) or in pregnant women, this method has not been used in routine clinical practice as yet. Both of these groups are characterized by the state of increased body fluids. For this reason, BIS could be applied in respective groups of patients. Hence, the main aims of this doctoral thesis were: 1) to describe in detail the principle and the previous use of BIS; 2) to use the BIS to determine the degree of hyperhydratation of patients with polytrauma (PP), and to evaluate the results with the other monitored parameters; 3) to describe the development of changes in the body composition of healthy pregnant women (body weight, fluids and fat mass) and apply the BIS in pregnant women after preterm premature rupture of membranes (pPROM). Methods: 1) Studies using BIS were preceeded by thorough published literature research using bibliographic databases. 2) The prospective observational study was performed with 25 PP and a group of 25 healthy volunteers. The BIS has been repeatedly measured for evaluation of changes in body fluids volume from the third to the eleventh day of hospitalization in the ICU. The fluid balances, calculated as the difference between fluid intake and output according to standard procedures were also observed. The relationship between the acquired BIS data and the results of the metabolic examination by indirect calorimetry was also evaluated. 3) A cohort study was conducted in healthy primipara (58), pregnant women after pPROM (97) and healthy non-pregnant women as a control group. BIS, indirect calorimetry and determination of fat mass by skinfold calipers method were performed three times during pregnancy. BIS was used in women in labour and 24 hours later. This method was also applied in pregnancy with pPROM diagnosis just after the hospitalization. The obtained data from both experimental studies were analyzed by Graph-Pad Prism7 and MS Excel 2016. Values were considered as statistically significant at p < 0,05. Results: 1) Review of literature found that the BIS determination of total body water (TBW) and ECW in a group of critically ill patients relate to the results of standard dilution method. In addition, besides other methods the equations for determination of TBW and ECW in surgical patients were defined using BIS measured parameters. Therefore we used them in the experimental part of this work. Other studies with critically ill patients describe a certain prognostic value of BIS measured data, the possibility of assessing malnutrition and distribution volume of some medications to enable appropriate dosing. Similarly, the equation for calculation of TBW in pregnant women was developed and validated. BIS appears to be a tool suitable for monitoring changes in body fluids during pregnancy, predicting hypertensive disorders, edema and birth weight. 2) This study found that PP accumulate excess fluids exclusively in the extracellular space. The development of these changes is very individual. Throughout the study period, fluid intake was associated with an increase in fluid balance (r = 0.879; p < 0.001) however, it did not correlate with diuresis (r = -0.022; p = 0.744). The cumulative fluid balance corresponded with BIS measured value called fluid excess, which is the extra amount of water in extracellular space in comparison with the healthy population. This value measured in ICU on days 5─7 was statistically significant related to the duration of mechanical ventilation (r = 0.791; p = 0.001). Measured body fluids also appear to be correlated with energy expenditure (EE) and oxidation of nutritional substrates in PP with nutritional support (for example for TBW with EE it was p = 9.058*10-12). 3) The average weight gain in pregnant women corresponded to 14.98 kg, which consisted of fat (4.5 kg), TBW (7 liters), and the remainder was the weight of the fetus (3398 g). If these parameters were increasing, the EE was marked by a directly proportional rise. The most significant correlation was between EE and ECW (r = 0.700; p = 1.35*10-20), the actual body weight of pregnant women (r = 0.683; p = 2.74*10-20) and fat mass (r = 0.595; p = 1.43*10-14). Our results show, that at first only ECW increased, then after the 30th gestational week an increase in both ECW and ICW could be observed. During the pregnancy altogether with increasing the total amount of body fluids, the resistance measured by BIS decreases and was specified if it is related to the actual waist circumference (r = -0.524; p = 1.18*10-12). The lowest value of resistance was marked during the delivery period (approximately about 575 Ohm), both in healthy delivering pregnant women and in pregnant women after pPROM who were in labour compared to those that delivered one week or later after pPROM who had consistently higher resistance values (p < 0.0001). Conclusions: BIS has proven to be a useful tool for monitoring body fluids in PP, especially using the parameter of fluid excess, which is a promising prognostic value according to this study. Therefore this method could be applied in future to the indication of individualized fluid therapy and according to the obtained correlations; it could help to manage nutritional support. In the study with pregnant women, using BIS enabled assessment of the development of body fluids and thus indirectly the quality of maternal adaptation to the gestation. Similarly, as in the study with PP, measured data were associated with EE of pregnant women, which could contribute to recommendation of a suitable diet. The value of extracellular resistance appears to be useful for predicting the term of delivery after pPROM. When these findings are confirmed through other research, this simple method could be used for the precision of timing of fetal lung maturation corticosteroid therapy with the aim to enhance benefit and minimize the risks of this treatment.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Věra Josková 3.47 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Věra Josková 533 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Věra Josková 597 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. 196 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Marian Kacerovský, Ph.D. 125 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 279 kB