velikost textu

Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism
Název v češtině:
Československá sídliště pozdního socialismu: ideologie, praxe a kritika
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Ponpassorn Sirisornpattapon, M.A.
Vedoucí:
PhDr. David Emler
Oponent:
PhDr. Václav Šmidrkal
Id práce:
214016
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Středoevropská komparativní studia (CECS)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
25. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně (A)
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
Československo, Sídliště, Architektura, Modernismus, Normalizace, Pozdní Socialismus, Komunismus, Ideologie, Kritika, Film, Umění, Disident
Klíčová slova v angličtině:
Czechoslovakia, Housing Estates, Architecture, Modernism, Normalisation, Late Socialism, Communism, Ideology, Criticism, Film, Art, Dissident
Abstrakt:
Abstrakt Na československá sídliště postavená v posledních dvou desetiletích socialismu lze nahlížet jako na socialistickou prostorovou entitu s vlastní jedinečností a místními charakteristikami, které jsou specifické pro okolnosti období „normalizace“. Myšlenky vzniku těchto sídlišť se netýkaly pouze jejich fyzického vzhledu, který ukazuje přímé spojení s modernistickou architekturou, ale také snahy o pozitivní změnu ve jménu socialistické modernizace. Ačkoli poválečná socialistická centralizace československého státu a architektonická praxe podporuje koncepci kolektivního úsilí, výstavba sídlišť pro všechny v rámci programu „budování socialismu“ byla současnými kritikami napadena, protože poskytla prostor pro občany ustupující do soukromé sféry. Mohlo by se argumentovat, že tyto majetky způsobily psychologický dopad a utvářely nový druh životního stylu a mentality obyvatel, jejichž životy ztělesňovaly hlavní téma éry normalizace: tichý život od politiky. Jako součást disidentského hnutí lze považovat různé póly kritiky, jimž byly vystaveny rozsáhlé sídliště během sedmdesátých a osmdesátých let, se „sametovou“ taktikou, která vyvrcholila „sametovým“ koncem socialismu v Československu v roce 1989, a proto může být umístěno do kontextu širšího politického a intelektuálního klimatu své doby (postmodernismus a neoliberalismus).
Abstract v angličtině:
Abstract Czechoslovak housing estates built in the last two decades of state-socialism can be viewed as a socialist spatial entity with its own uniqueness and local characteristics specific to the circumstances of socialist Czechoslovakia during the “normalisation” era. These housing estates appeared from the beginning of the 1970s in big cities such as in Prague and Bratislava provided a new kind of living space for the residents. The ideas behind the creation of these estates were not only related to their physical appearance which shows the direct connection to modernist architecture, but also the aspiration of socialist ideologues to make a positive change in the name of socialist modernisation. Although the post-war socialist centralization of the Czechoslovak state and architectural practice endorses the notion of collective endeavour, the construction of housing estates for all as a part of the “building of socialism” program was attacked by contemporary critiques as providing the premises for the citizens’ retreat into the private sphere. These estates could be argued to have caused a psychological impact and worked to shape a new lifestyle and mentality of the residents whose lives epitomized the main theme of normalisation-era: the quiet lives away from politics. Different poles of criticism to which large-scale housing estates were subjected during the late socialism (the 1970s and 1980s) can be perceived as a part of the dissident movement, with “velvet” tactics that culminated into the “velvet” end of socialism in Czechoslovakia in 1989, and therefore, can be placed within the context of the broader political and intellectual climate of their time (Post-modernism, and Neo-liberalism).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Ponpassorn Sirisornpattapon, M.A. 12.34 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Ponpassorn Sirisornpattapon, M.A. 76 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Ponpassorn Sirisornpattapon, M.A. 79 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. David Emler 135 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Václav Šmidrkal 264 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Ota Konrád, Ph.D. 152 kB