velikost textu

Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Heroin / Heroine: Addiction as Narrative and Transgression in Junky and Trainspotting
Název v češtině:
Heroin / hrdinka: Závislost jako vyprávění a transgrese v románech Feťák a Trainspotting
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Helena Roušová
Vedoucí:
Mgr. Miroslava Horová
Oponent:
Colin Steele Clark, M.A.
Id práce:
213807
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
Program studia:
Anglistika - amerikanistika (B7311)
Obor studia:
Anglistika - amerikanistika (AAA)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
5. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
heroin|hrdinka|zneužívání návykových látek|závislost|transgrese|unikání před skutečností|samota|vyprávění jako závislost
Klíčová slova v angličtině:
heroin|heroine|substance abuse|addiction|transgression|escapism|solitude|narrative as addiction
Abstrakt:
Abstrakt práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnat dvě knihy, které reprezentují transgresivní fikci a závislostní literaturu. Tyto dvě knihy, Feťák Burroughse (poprvé publikováno v roce 1953) a zabývají drogově závislými a jejich transgresivním chováním. Popisují, jaké volby činí hlavní postavy, když se snaží vyprostit z omezení daných společností a při hledání své identity. Hlavní postavy obou textů se snaží uniknout před pravidly a očekáváními, jež na ně vyvíjí společnost, překračují hranice zákona, morálky, etiky, chovají se transgresivně. V této práci je vysvětlen původ výrazu "transgresivní fikce" a jsou analyzovány transgresivní techniky a transgresivní prvky obou textů. Práce popisuje transgresivní potenciál podtitulu první edice knihy Feťák rozebírá části, které podrývají identitu střední třídy a a vysmívají se americkému životnímu stylu. V knize transgresivní prvky se zabývají, mimo jiné, psychologickým efektem humoru ve vážných a/nebo graficky transgresivních situacích a využíváním intelektuální převahy k manipulaci ostatních lidí. V obou textech hraje důležitou roli násilí jako nástroj transgrese. Násilí je jediný způsob, který dokáže vyvolat u hlavních protagonistů citovou odezvu. V této práci se porovnávají rozdílné narativní styly obou textů jednotvárný styl Burroughse, který úmyslně eliminuje veškeré emoce, je v kontrastu s mnohačetnými vypravěči Welshe. Větším počtem vypravěčů dociluje Welsh ucelenějšího vykreslení společnosti a nabízí širší škálu charakteru a stylu vyprávění. V práci se rozvádí, s jakými způsoby smyslového vnímání pracují autoři při popisu věcí a událostí. Hlavním smyslovým orgánem v knize jsou oči, Burroughs popisuje věci, jako by jeho oči sledovaly trajektorii objektivu kamery. Welshův způsob popisu není jen vizuální, ale i haptický, zvukový a čichový. Jedna kapitola je se věnuje hledání identity. Předkládá historické pozadí toho, jak se Spojené státy stavěly k homosexualitě hovoří o implikaci mccarthismu, zejména o události známé pod jménem "Lavender Scare", protože tyto události hrály klíčovou roli v Leeově hledání identity. Hlavní protagonisté v knize při svém hledání identity jsou ovlivněni hlavně tržnímkonkurenčním individualismem, který zavedla Margaret Thatcherová. Welsh spojuje tato politická opatření s transgresivními prvky v textu. Zásadní transgresivní em je jazyk. Oba texty používají drogový žargon, jenž slouží jako nástroj k sounáležitosti s určitou společenskou skupinou. Převážná část knihy napsána ve skotském dialektu. Jazyk zde vystupuje jako nástroj, který je umožňuje přesouvat moc a slouží jako rozlišovací prvek každého vypravěče. Welshův vrozený dar pro dialog a jednotlivé hlasy činí text velmi čitelný a autentický. Poslední část této bakalářské práce se zabývá rolí žen v analyzovaných textech. Práce akcentuje skutečnost, že ženské postavy se v knize Feťák téměř nevyskytují, a rozvádí fakt, že Burroughs záměrně z knihy Feťákvynechal svůj manželský život. Welshova kniha také zaměřena převážně na muže a na jejich narušenou maskulinitu, v této je knize se však vyskytují i ženy. Ženy v knize obecně silnější než muži, jsou jsou emancipované a sebevědomé, což je ve světě dělnické třídy, kde tradičně dominují muži, překvapivé. Transgresivní prvky prostupují textem na všech úrovních. Narativní techniky obou textů zrcadlí transgresivní jednání, hlavní protagonisté se snaží uniknou a osvobodit od omezení, která na ně společnost uvaluje. Autoři otevírají tabuizovaná témata a vytváří nepříjemné situace. Tím, že čtenáře vystaví naléhavému nepříjemnému pocitu, u nich vyvolají řadu otázek a také povědomí o nepopulárních či otevřeně očerňovaných tématech.
Abstract v angličtině:
Abstract The aim of this bachelor thesis is to conduct a comparative analysis of two novels representing transgressive fiction and literature of addiction. These two novels, Junky (1977) (first published as Junkie in 1953) by William Burroughs and Trainspotting (1993) by Irvine Welsh, deal with drug addicts and their transgressive behaviour. They describe the choices the main characters make when they try to break free from the confines of society and their search for identity. The protagonists of both texts try to escape from the rules and expectations society imposes on them, they cross the boundaries of law, morals, and ethics; they transgress. The origins of the term "transgressive fiction" are explained and transgressive techniques and transgressive features in both texts are analysed. The transgressive potential of the subtitle of the first edition of Junkie is explained and moments of undermining middle- class identity and mocking American lifestyle are discussed. In Trainspotting, the transgressive elements involve, among others, the psychological effect of humour in grave and/or graphic transgressive situations and the manipulation of others using intellectual superiority. In both texts, channelling of transgression through violence plays an important part. Violence is seen as the only avenue for emotional response. The different narrative styles of the texts are compared - Burroughs' flat and emotionless narration is in contrast with Welsh's multiple narrators who deliver a fuller picture of society and offer a wider range to play with different narrative tones and styles. The use of sensual descriptions is debated. The main sensual organ in Junky is eyes, Burroughs' descriptions follow the trajectory of eyes as if it were a camera lens. Welsh's descriptions are not only visual, but also tangible, aural as well as olfactory. One chapter is dedicated to the search for identity. The historical background of the attitude of The United States towards homosexuality and the implications of McCarthyism, particularly the so-called Lavender Scare, are explained as they play an important part in Lee's search for identity. In Trainspotting, the search for identity of the protagonists is influenced by consumer capitalism and competitive individualism brought about by Margaret Thatcher. Welsh connects these political measures with transgressive elements in the text. A crucial transgressive feature is the use of language. Both texts use drug jargon which serves as a means of identification with a certain social group. Trainspotting is written mostly in Scots dialect. Language in Trainspotting serves as a means of shifting power and as a means of distinguishing various narrators. Welsh's gift for voices and dialogue makes the text very readable and authentic. The last part of the thesis deals with the role of women in the texts. It elaborates on the fact that female figures are almost absent in Junky. Burroughs' deliberate exclusion of his marital life in Junky is discussed. Welsh's Trainspotting is also focused mainly on men and their damaged masculinity but women are present, too. In general, women in Trainspotting are stronger than men, they are liberated and confident, which is perhaps surprising in the traditionally male-dominated world of the working class. The transgressive elements pervade the texts on all levels. The narrative techniques of the texts reflect the transgressive acts, the main protagonists are trying to escape and break free from the limitations imposed on them by society. The authors open taboo topics and portray uncomfortable situations. By creating an acute sense of discomfort for the readers they make them ask questions and raise awareness about unpopular or openly vilified topics.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Helena Roušová 578 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Helena Roušová 254 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Helena Roušová 87 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Miroslava Horová 100 kB
Stáhnout Posudek oponenta Colin Steele Clark, M.A. 309 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. PhDr. Jan Čermák, CSc. 153 kB