velikost textu

Polské a řecké nároky na válečné reparace od Německa po roce 1990

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Polské a řecké nároky na válečné reparace od Německa po roce 1990
Název v angličtině:
Polish and Greek reparation claims from Germany after 1990
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Jim Husák
Vedoucí:
Prof. PhDr. Jaroslav Kučera, CSc.
Oponent:
PhDr. Kateřina Králová, Ph.D.
Id práce:
212143
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (B6702)
Obor studia:
Mezinárodní teritoriální studia (MTS)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
27. 1. 2020
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře (C)
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Reparace, Druhá světová válka, Polsko, Řecko, reparační nároky, Německo, mezinárodní právo
Klíčová slova v angličtině:
Reparations, World War II, Poland, Greece, reparation claims, Germany, international law
Abstrakt:
Abstrakt Práce se věnuje reparacím od Německa po Druhé světové válce. Otázka poválečných reparací se v posledních letech stala opět aktuální, především díky Polsku a Řecku, dvěma státům za války okupovaným Třetí říší. Tyto státy dnes vyjadřují nespokojenost s přídělem, který od vítězných velmocí po roce 1945 na reparacích získaly. Od roku 2018 navíc polská a řecká reparační komise spolupracuje ve snaze vyvíjet na SRN společný nátlak. Předmětem výzkumu této bakalářské práce jsou rozdíly ve způsobech, jakými státy se svými reparačními požadavky postupují, jaké argumenty používají a jak na oprávněnost těchto nároků pohlíží objektivní mezinárodní právo. Dále je stručně zmíněn také postoj vlády SRN k této otázce. Pro potřeby objasnění některých aspektů reparací po Druhé světové válce obsahuje práce ve své první, teoretické části také důkladnou charakteristiku pojmu reparace a popisuje nastavení reparačního systému po roce 1945. Důraz je přikládán vývoji v Polsku a Řecku. Na těchto příkladech lze rovněž pozorovat rozdíly v oddělených reparačních mechanismech Východu a Západu. Autor zde díky kritické práci se zdroji předkládá podstatné informace a poznatky z odborné literatury i pramenů ve formě mezinárodních dohod a smluv. V druhé části následuje jádro výzkumu, tedy komparace zmíněných aspektů vývoje reparační otázky v Polsku a Řecku mezi lety 1990 – 2019. Nejprve je popsán vývoj reparačních požadavků obou států v rámci zmíněného období a poté jsou tyto požadavky interpretovány a doplněny o objektivní komentář odborných komisí v souladu s platným mezinárodním právem. Kromě posudků a zpráv několika vládních komisí pracuje zde autor také s odbornou literaturou a s žurnalistickými články. Výsledky komparace jsou shrnuty v závěru práce. Autor dochází k závěru, že Řecko se v otázce reparací angažuje intenzivněji než Polsko, neboť na rozdíl od Polska na toto téma předalo dvakrát vládě SRN diplomatickou nótu a první snahy o získání reparací se zde vyskytly již v roce 1990. Polsko oproti tomu žádné diplomatické nóty na téma reparací SRN nepředalo a debata o reparačním dluhu se rozhořela až v roce 2004. Řecko má na německé reparace navíc z pohledu mezinárodního práva větší nárok, neboť se na rozdíl od Polska reparací nikdy výslovně nevzdalo. Místo toho bylo odkázáno vyčkat na podepsání mírové smlouvy se sjednoceným Německem. K tomu došlo v roce 1990 s podepsáním Smlouvy 2 + 4, která se však reparacím nevěnuje. Legitimita řeckých reparačních nároků tak není zcela jednoznačná. Polské prohlášení o ukončení všech reparačních plateb je oproti tomu právně platné dodnes.
Abstract v angličtině:
Abstract This thesis deals with reparations from Germany after World War II. The issue of post- war reparations has again become relevant in recent years, mainly due to Poland and Greece, two states occupied by the Third Reich during the war. Today, these states express dissatisfaction with the ration of reparations they received as dictated by the victorious powers after 1945. Moreover, since 2018, the Polish and Greek Reparation Commissions are cooperating in an effort to exert joint pressure on Germany. The subject of research of this bachelor thesis are the differences in the way in which states proceed with their reparation demands, what arguments they use and how the legitimacy of these claims is viewed by objective international law. Furthermore, the position of the government of Germany on this issue is briefly mentioned. In its first, theoretical part, the thesis contains a thorough description of the concept of reparations and describes the establishment of the reparation system after 1945, in order to clarify some important aspects of reparations after the Second World War. Emphasis is placed on developments in Poland and Greece. These examples also show differences in the two separate reparation mechanisms of East and West. The author presents essential information and knowledge from literature and primary sources in the form of international agreements and treaties. The second part includes the core of the research: the comparison of the above mentioned aspects of the development of the reparation issue in Poland and Greece between 1990 and 2019. Firstly, the development of the reparation demands of both states during the mentioned period is described. Afterwards, these demands are interpreted and an objective commentary by expert committees in accordance with applicable international law is added. In addition to the opinions and reports of several governmental commissions, the author also works with specialized literature and news articles. The results of the comparison are then summarized at the end of the thesis. The author comes to the conclusion that Greece is more vocal in demanding reparations than Poland, since, unlike Poland, it sent a diplomatic note to the government of Germany twice and the first efforts to obtain reparations started already in 1990. Poland, on the other hand, sent no diplomatic notes on the topic of reparations, and the debate about a possible reparation debt did not start until 2004. Moreover, Greece is, from the perspective of international law, more likely to have a right to German reparations, since, unlike Poland, it has never explicitly rejected them. Instead, it was forced to await the signing of a peace treaty with a united Germany. This happened in 1990 with the signing of the 2 + 4 Treaty, which, however, does not deal with reparations. Thus, the legitimacy of the Greek reparation claims is not entirely clear. By contrast, the Polish declaration of termination of all reparation payments is legally valid to this day.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jim Husák 1.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jim Husák 188 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jim Husák 186 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. PhDr. Jaroslav Kučera, CSc. 211 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. 110 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc. 152 kB