velikost textu

Mezinárodní únosy dětí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Mezinárodní únosy dětí
Název v angličtině:
International Child Abductions
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Barbora Karetová
Oponent:
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Id práce:
211684
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
30. 5. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
mezinárodní, únos, děti
Klíčová slova v angličtině:
International, Abduction, Children
Abstrakt:
Mezinárodní únosy dětí Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou mezinárodních únosů dětí, která je neustále narůstajícím fenoménem. Těžiště právní úpravy mezinárodních únosů dětí leží v Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí (dále jen Úmluva z roku 1980), která byla přijata již 25. října 1980 a v současné době k ní přistoupilo 98 států. Jedná se tak, minimálně z hlediska počtu signatářských států, o jednu z nejúspěšnějších mezinárodních smluv vůbec. I přes téměř čtyřicetileté výročí této úmluvy se stále objevují interpretační nejasnosti při její aplikaci. Úvodní část této práce se tedy zabývá zejména otázkami výkladu základních pojmů jako je obvyklé bydliště nebo právo péče o dítě, jakož i výkladu jednotlivých výjimek z povinnosti neprodlený návrat dítěte do státu jeho obvyklého bydliště nařídit. V této části je analyzována zejména judikatura soudů Spojeného království a Spojených států amerických, které rozhodují téměř 50 % všech případů mezinárodních únosů. V poslední době vzbudila mezi odbornou veřejností diskuze i rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, který se odchýlil od svých dřívějších stanovisek. Autorka se tedy zamýšlí i nad otázkou, jaký má takový odklon a judikatura Evropského soudu pro lidská dopad na interpretaci Úmluvy z roku 1980. Úmluva z roku 1980 není samozřejmě jediným právním nástrojem, který se touto problematikou zabývá. Některé státy jsou vázány vzájemnými dvoustrannými smlouvami nebo jinými multilaterálními dohodami, jako je tomu například u států latinsko-amerických. V rámci členských států Evropské unie se aplikuje nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti (nařízení Brusel II bis), které oblast mezinárodních únosů dětí a řízení o nich upravuje zejména ve svém článku 11. Předkládaná disertační práce se otázkám s Nařízením souvisejícím věnuje ve své druhé části. V současné době také probíhají práce na novelizaci těchto ustanovení, a jsou tak v rámci výkladu se současnou úpravou komparovány. Český právní řád obsahuje pro řízení o mezinárodních únosech dětí zvláštní právní úpravu v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V třetí části práce je sledován vývoj právní úpravy včetně rozhodovací praxe českých soudů, ať již se to týká interpretace jednotlivých ustanovení Úmluvy z roku 1980 nebo nařízení Brusel II bis, nebo přístupu soudů k návratovému mechanismu vůbec. Je patrné, že poté, co byla v České republice zavedena pro tuto agendu centralizovaná jurisdikce, sleduje specializovaný soud v maximální možné míře cíle Úmluvy, tedy zajistit neprodlený návrat dítěte do státu obvyklého bydliště. Cílem této práce je zhodnotit dosavadní fungování Úmluvy spolu s paralelně fungujícím Nařízením a poukázat na možné problémy, a to v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva a novelizace nařízení.
Abstract v angličtině:
International Child Abductions Abstract in English This dissertation thesis deals with the issue of International Child Abductions, which is a constantly growing phenomenon. The focus of the legal regulation of international abductions lies within the Hague Convention on the Civil Aspects of International Child Abduction (hereinafter referred to as the 1980 Convention), which was adopted on 25 October 1980. There are already 98 signatory States of the Convention. This fact makes the Convention, at least in terms of the number of signatory states, one of the most successful international treaties at all. In spite of the nearly forty years of this Convention, there are still uncertainties in interpretation of certain terms during its application. The introductory part of this work deals mainly with questions of interpretation of basic concepts such as habitual residence or the right to care for a child, as well as the interpretation of individual exemptions from the obligation to return the child to the state of his habitual residence without delay. This section analyzes in particular the case law of the United Kingdom and United States courts, which account for nearly 50 % of all international abductions. Recently, there has been discussion among academics and other professional on the decision- making practice of the European Court of Human Rights, which has deviated from its previous opinions. The author also considers the question of such a divergence and the case law of the European Court of Human Rights on the interpretation of the 1980 Convention. The 1980 Convention is not, of course, the only legal instrument dealing with this issue of International Child Abductions. Some countries are bound by bilateral treaties or other multilateral agreements, as is the case with Latin American countries. Among the Member States of the European Union Council Regulation (EC) No 2201/2003 of 27 November 2003 concerning jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in matrimonial matters and the matters of parental responsibility (hereinafter referred to as Brussels II bis Regulation) is effective. The return procedure is regulated in particular in Article 11 of the Brusell II bis Regulation. This dissertation thesis deals with the related regulations in its second part. At the present time, the work towards the revision of the text of the Regulation is in process. Such suggested revisions are compared with the present text. The Czech legal system contains special rules for the proceedings on international child abduction in Act No. 292/2013 Coll., Act on Special Court Procedures. In the third part of the thesis, the development of the legislation, including the decision- making practice of the Czech courts, is described. Whether it concerns the interpretation of the individual provisions of the 1980 Convention or the Brussels II bis Regulation, or the access of courts to the return mechanism. It is clear that, after the centralized jurisdiction has been introduced in the Czech Republic for this agenda, the specialized court follows to the maximum extent possible the objectives of the Convention, namely to ensure the immediate return of the child to the country of its habitual residence. The aim of this work is to evaluate the current functioning of the Convention together with a parallel Regulation and to point out possible problems, in the context of the case law of the European Court of Human Rights and the proposed revision of the Regulation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Barbora Karetová 1.48 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Barbora Karetová 127 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Barbora Karetová 126 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D. 62 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 286 kB