velikost textu

Pacta sunt servanda v recentním soukromém právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Pacta sunt servanda v recentním soukromém právu
Název v angličtině:
Pacta Sunt Servanda in Recent Civil Law
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Dominika Novotná
Vedoucí:
JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
Oponent:
doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D.
Id práce:
209981
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
20. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Občanské právo hmotné, obligace, smlouvy
Klíčová slova v angličtině:
Substantive civil law, obligations, contracts
Abstrakt:
Pacta sunt servanda v recentním soukromém právu Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou projevu zásady pacta sunt servanda v platném českém občanském právu. Po vysvětlení historických souvislostí a stručného popisu vývoje soukromého práva na území České republiky se první kapitola zabývá též potvrzením zásady pacta sunt servanda v rozhodovací praxi Ústavního soudu po r. 1990. Druhá kapitola je věnována rozboru přirozenoprávní podstaty platného občanského zákoníku a základním zásadám soukromého práva, z nichž občanský zákoník vychází a mezi které je zásada pacta sunt servanda rovněž řazena. Ve třetí kapitole se práce zabývá problematikou projevu zásady „smlouvy se mají dodržovat a daný slib zavazuje“ v jednotlivých ustanoveních občanského zákoníku. Autonomie smluvní vůle je základní podstatou soukromého práva, a jejím projevem je svobodné právo se rozhodnout, zda účastník smlouvu uzavře, s kým ji uzavře a jaký bude mít smlouva obsah. Projevem zásady „daný slib zavazuje“ může být jak odpovědnost za škodu v rámci předsmluvního jednání (culpa in contrahendo), tak i vázanost předloženým návrhem na uzavření smlouvy – ofertou. Závazný slib může mít i podobu jednostranného závazného jednání, typicky v případě veřejného příslibu odměny nebo slibu odškodnění. Jednostranným závazným jednáním je i finanční záruka (na rozdíl od ručení). Princip pacta sunt servanda nachází svůj odraz i v právní úpravě změny smlouvy, kdy je zásadně vyžadován souhlas obou účastníků, a to ať jde o změnu smluvních stran (s výjimkou postoupení pohledávky) nebo změnu obsahu smlouvy. Projevem zásady pacta sunt servanda je pak též zánik závazku zásadně splněním – naopak právní úprava zániku nesplněného závazku ve své podstatě tento princip prolamuje, a to zejména v případě kolize se zásadou rebus sic stantibus. Další část třetí kapitoly pojednává o slibu v dědickém právu a zabývá se především problematikou dědické smlouvy. Do třetí kapitoly je zařazeno též vysvětlení zásady neminem leadere jako zásady omezující autonomii smluvní vůle. V závěru třetí kapitoly se práce zabývá rozborem zdanění finančních náhrad z majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, to především hodnocením, zda stát tímto zákonem porušil zásadu legitimního očekávání i zásadu pacta sunt servanda. Ve čtvrté části se práce zabývá komparací právní úpravy zásady pacta sunt servanda v německém právním systému (kontinentálním) a britském systému common law. V páté části jsou předestřeny úvahy de lege ferenda, a to s cílem posílit zásadu pacta sunt servanda v protiváze k nepoctivému jednání dlužníků, které např. podporuje poslední novela insolvenčního zákona. Poslední část práce shrnuje celkové závěry a vyslovuje se pro posílení zásady pacta sunt servanda v soukromém právu. Klíčová slova: (3 klíčová slova v čj) Občanské právo hmotné Obligace Smlouvy
Abstract v angličtině:
Pacta Sunt Servanda in Recent Civil Law Abstract The thesis deals with the brocard of pacta sunt servanda and its application in the current Czech civil law. After a brief explanation of the historical circumstances and a concise description of the historical development of private law in Czechia, the first chapter outlines the establishment and the practical confirmation of the pacta sunt servanda principle in the judicial rulings of the Czech Constitutional Court after year 1990. The second chapter analyzes the natural law doctrines that have informed the authors of the Civil Code in drafting the law, including the principle of pacta sunt servanda. The third chapter of the thesis reviews the practical expression of the principle that agreements must be kept, and promises are binding in the applicable provisions of the Civil Code. The freedom of contract is one of the essential tenets of the private law, which gives parties freedom to decide whether to enter into a contract, with whom and the freedom to decide (acting in mutual respect of the equal autonomy of the persons involved) about the contents of the contract. But the freedom is also accompanied by responsibility. One of the possible consequences of the pacta sunt servanda principle is a party’s duty to negotiate with care and not to lead a negotiating partner to act to his detriment before a firm contract is concluded (culpa in contrahendo), which makes a party potentially liable for the harm caused by the pre- contractual negotiation and bound by a solemn expression of his will to enter into the contract through an offer. Even unilateral offers may be binding, though, such as a promise of a reward or a promise of an indemnification, or a financial guaranty (unlike the suretyship). The pacta sunt servanda principle is reflected also in the actual process of contract formation, which is predicated on the express consent of both parties, including the instances of novation (replacing a party to an agreement with a new party, unless in assignment of debt) and the instances of changes in the content of the contract. Under the doctrine of pacta sunt servanda, obligations 1 are principally discharged by performance, although this may on occasion collide with the principle rebus sic stantibus, which allows for the extinction of an undischarged obligation in the event of change of circumstances. The third chapter also reviews the concept of promise in inheritance law, particularly as framed in the context of an inheritance agreement (an agreement as to succession in acquis communautaire) and presents an explanation of the legal maxim neminem leadere, which lays down some other limitations to the freedom of contract. The third chapter concludes by a review of the taxation of financial compensation paid as part of the property settlement with churches and religious societies, particularly with a view to the criticism that the State has violated the doctrine of legitimate expectations and the doctrine of pacta sunt servanda in enacting the recent controversial law. Chapter four compares the statutory expression of the pacta sunt servanda principle in the German (civil law) system and in the English common law. Chapter five ruminates on the de legal ferenda applications of the potential reinforcement of the pacta sunt servanda doctrine to counterbalance the legal position of dishonest debtors as proposed in the most recent amending bill to the Insolvency Act. The last chapter outlines the overall conclusions and lays an argument for upholding and bolstering the doctrine of pacta sunt servanda in Czech private law. Key words: (3 key words) Substantive civil law Obligations Contracts 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Dominika Novotná 1.46 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Dominika Novotná 269 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Dominika Novotná 441 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Petr Šustek, Ph.D. 630 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Josef Salač, Ph.D. 111 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. 152 kB