velikost textu

Recitation, Reworking and Reference: Literary Allusions in the Plays of Eugene O’Neill

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Recitation, Reworking and Reference: Literary Allusions in the Plays of Eugene O’Neill
Název v češtině:
Přednes, inspirace a narážky: Aluze v divadelních hrách Eugena O’Neilla
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Natálie Horká
Vedoucí:
doc. Clare Wallace, M.A., Ph.D.
Oponent:
PhDr. Hana Ulmanová, Ph.D.
Id práce:
209505
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
Program studia:
Anglistika - amerikanistika (B7311)
Obor studia:
Anglistika - amerikanistika (AAA)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
5. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Velmi dobře
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
moderní americké drama|Eugene O’Neill|Cesta dlouhým dnem do noci|Měsíc pro smolaře|Touha pod jilmy|Smutek sluší Elektře|intertextualita
Klíčová slova v angličtině:
Modern American drama|Eugene O’Neill|Long Day’s Journey into Night|A Moon for the Misbegotten|Desire Under the Elms|A Mourning Becomes Electra|literary allusion|intertextuality
Abstrakt:
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analýza způsobů, jakými americký dramatik Eugene O’Neill využívá při psaní svých her ostatní texty literárního kánonu a jak tyto literární aluze ovlivňují jeho dílo. Tato práce se zaměřuje na intertextualitu divadelních her Eugena O’Neilla, přičemž se při analýze soustřeďuje na rozbor her „Cesta dlouhým dnem do noci,“ „Měsíc pro smolaře,“ „Touha pod jilmy“ a „Smutek sluší Elektře.“ Při rozboru „Cesty dlouhým dnem do noci“ a jeho volným pokračováním „Měsíc pro smolaře“ se práce zaměřuje na O’Neillovo využití přímých citací. Ty autor využívá při interpretaci charakteru jednotlivých postav a rozvíjení dramatických témat. Eugene O’Neill si v těchto hrách půjčuje citace, jejichž prostřednictvím pomáhá svým postavám komunikovat. Využívá intertextualitu a literární aluze k vytvoření specifického komunikačního stylu, díky němuž jeho postavy dokáží vyjádřit své pocity a myšlenky. Množství citací je pozoruhodné zejména v „Cestě dlouhým dnem do noci“ a tato bakalářská práce se snaží zodpovědět otázku, zda jsou citace pro O’Neilla způsobem jak ulehčit komunikaci mezi postavami, či je využívá, aby upevnil postavení jeho her v rámci literárního kánonu. Tato práce dále srovnává O’Neillovo využití přímých citací s další intertextuální formou jeho děl, což je interpretace a přepracování klasických témat her antického Řecka. Ve hře „Smutek sluší Elektře“ se autor inspiroval Aischylovou trilogií Oresteia, ve hře „Touha pod Jilmy“ poté využil příběhu Hippolyta od Euripida. Za pomoci antické tragédie se Eugenu O’Neillovi v těchto dvou hrách podařilo vytvořit příběhy, jejichž téma zůstává relevantním i v moderní době. Tato bakalářská práce se tedy zabývá analýzu různých forem literárních aluzí a intertextuálním přesahem divadelních her Eugena O’Neilla. Zkoumá rozmanitost O’Neillovy práce s ostatními texty – od přímých citací k přepracování antického dramatu. Práce ukazuje, jak Eugene O’Neill prostřednictvím literárních aluzí vytváří své texty, a jak díky nim vytváří divadelní hry, jejichž komplexnost přesahuje rámec běžného literárního textu.
Abstract v angličtině:
Abstract The aim of this BA thesis is to closely analyse the ways in which Eugene O’Neill embeds other texts from the literary canon in his work and how these references to other texts influence his plays. Mainly focusing on Long Day’s Journey into Night, its sequel A Moon for the Misbegotten, Desire Under the Elms, and the trilogy Mourning Becomes Electra, the thesis explores O’Neill’s work with intertextuality. Focusing on Long Day’s Journey into Night and its sequel A Moon for the Misbegotten the thesis traces O’Neill’s use of citation as a means of building characters and themes. O’Neill borrows quotes from canonical literary works to enhance his characters’ expression. He utilizes intertextuality and literary allusions in order to create a very specific communication channel through which the characters express their minds. Especially in Long Day’s Journey into Night the number of literary allusions is remarkable and raises the question of whether the quotations are a way of expressing the characters’ identities or whether it is a vehicle that O’Neill uses to give the play a more universal and all-embracing feature. The thesis also contrasts these direct quotations with another notion of literary allusion present in O’Neill’s work – his interpretation and repurposing of traditional dramatic themes dating back to ancient Greece. In Mourning Becomes Electra O’Neill revises the theme of Aeschylus’ Oresteia – revenge. In Desire Under the Elms Eugene O’Neill presents another classical Greek tragedy – Hippolytus by Euripides. These two plays present examples of the broad scope of O’Neill’s attempts to create plays which themes would be regarded as universal and omnipresent. To conclude, the thesis provides an analysis of different approaches to intertextuality in the work of Eugene O’Neill in sample of the selected plays. It examines the variety in literary allusions – from direct quotation to the simple inspiration by a traditional theme of a Greek tragedy. The thesis shows how these references create a space for O’Neill to depict his stories in the scheme of the literary canon and the way in which this strategy contributes to the universality of his dramatic work.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Natálie Horká 699 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Natálie Horká 79 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Natálie Horká 82 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Clare Wallace, M.A., Ph.D. 268 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Hana Ulmanová, Ph.D. 279 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Erik Roraback, Ph.D. 153 kB