velikost textu

Kogentní normy v občanském zákoníku

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kogentní normy v občanském zákoníku
Název v angličtině:
Mandatory rules in the Civil Code
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Piotr Mendrek
Oponent:
JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D.
Id práce:
208748
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
24. 1. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
kogentní norma, dobré mravy, veřejný pořádek
Klíčová slova v angličtině:
mandatory rule, good morals, public order
Abstrakt:
Kogentní normy v občanském zákoníku Abstrakt Cílem této diplomové práce s názvem „Kogentní normy v občanském zákoníku“ je analýza kogentních norem v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen „OZ“), a to z hlediska jejich teoretického vymezení, způsobu jejich identifikace a výskytu. Práce je proto systematicky rozdělena na tři části. První část se zabývá pojmovým a obsahovým vymezením kogentní normy a definováním rozdílů mezi kogentní a dispozitivní normou. Je taktéž pojednáno o různých typech kogentních norem, přičemž značný důraz je kladen na rozbor kategorie tzv. relativně kogentních norem. V rámci této části se autor zabývá i hlubší rovinou dělení norem na kogentní a dispozitivní. Je pojednáno o stěžejním principu soukromého práva – principu autonomie vůle, ve kterém se zrcadlí zásadní dispozitivnost norem občanského zákoníku. Na straně druhé je poukázáno na nutnost omezení autonomie vůle právě prostřednictvím kogentních norem. Druhá část diplomové práce je věnována dlouhodobě problematické otázce identifikace kogentní normy. Předně jsou v historickém a komparativním pohledu analyzovány legislativní techniky, které zákonodárce pro rozlišení kogentních a dispozitivních norem používá. Podrobněji je rozebrána problematika poznání kogentní normy v polském občanském zákoníku, přičemž v této souvislosti je poukázáno na vybrané rozhodnutí Nejvyššího soudu Polské Republiky. Jádrem této části je analýza ustanovení § 1 odst. 2 OZ, které má v účinném občanském zákoníku sloužit jako vodítko poznání kogentní normy. V závěru této části je věnovaná pozornost právnímu následku odchýlení od kogentní normy, zejména vztahu § 1 odst. 2 OZ a ustanovení týkajících neplatnosti právního jednání (zejména § 580, § 586 a § 588 OZ). Třetí část se zaměřuje na dvě stěžejní generální klauzule nového občanského zákoníku: dobré mravy a veřejný pořádek. Dobré mravy jsou dobře známým pojmem v českém občanském právu, novum však spočívá v jejich sepjetí s právní povahou norem. Veřejný pořádek je naopak pojmem, který do českého občanského práva přinesl až platný občanský zákoník. Proto autor za účelem bližšího vymezení jeho obsahu přibližuje čtenáři pohled francouzské doktríny, neboť veřejný pořádek – jako ordre public interne – má ve francouzském Code Civil svůj původ. Cílem třetí části je demonstrativní vymezení kogentních norem v občanském zákoníku s ohledem na kritéria dobrých mravů a veřejného pořádku, která tvoří základ pro odůvodnění jejich právní povahy. Jádrem této diplomové práce je zodpovězení obecnější otázky, jakým způsobem nový občanský zákoník proměnil způsob chápání kogentních norem a způsob jejich identifikace. Za tímto účelem autor pojednává o doktrinálních východiscích kogentnosti norem, analyzuje starší i novější judikaturu a nabízí i komparativní náhled do zahraničních doktrín, zejména do polské civilistiky. Největší pozornost je pak věnována platné právní úpravě v občanském zákoníku. Je taktéž poukázáno na problematické aspekty kogentnosti, které nejsou doktrínou pojímány jednotně, anebo se jimi občanskoprávní nauka nezabývá vůbec.
Abstract v angličtině:
Mandatory rules in the Civil Code Abstract The aim of this diploma thesis entitled "Mandatory rules in the Civil Code" is to analyse the mandatory rules in Act No. 89/2012 Coll., the Civil Code (hereinafter "CC"), in terms of their theoretical definition, the way of their identification and occurrence. The work is therefore systematically divided into three parts. The first part deals with the conceptual and contentual definition of the mandatory rules and defines the differences between the mandatory and non-mandatory rules. Various types of mandatory rules are also discussed, with particular emphasis being placed on analysing the category of so-called relatively mandatory rules. In this part, the author profoundly deals with a division of rules into mandatory and non-mandatory. Moreover, the author discusses the pivotal principle of private law – the principle of autonomy of will. On one hand, this principle mirrors the non-mandatory rules of the Civil Code. On the other hand, it is pointed out to the necessity of limiting the autonomy of the will through the mandatory rules. The second part of the diploma thesis is devoted to the long-standing problem of identifying a mandatory rule. First of all, the legislative techniques used by the legislator for distinguishing mandatory and non-mandatory rules are analysed from the historical and comparative viewpoint. The discussion involves, in particular, the issue of identifying mandatory rules in the Polish Civil Code, with reference to representative decisions of the Supreme Court of Poland. The very core of this part is an analysis of § 1 par. 2 CC, which is in the new Civil Code meant to be a guideline for identification of the mandatory rules. At the end of this part attention is paid to the legal consequences of the deviation from the mandatory rule, especially the relation between § 1 par. 2 CC and the provisions relating to the invalidity of legal acts (especially § 580, § 586 and § 588 CC). The third part focuses on the two pivotal general clauses of the new Civil Code: good morals and public order. Good morals are a well-known concept in Czech civil law, but the connection between good morals and the legal character of the rules is new. On the other hand, public order is a concept that brought the new Civil Code into the Czech civil law. For this reason, the author draws the reader's attention to the French civil law doctrine where public order – as an “ordre public intern” – has its origin. The aim of the third part is to demonstratively enumerate the mandatory rules in the Civil Code with regard to the criteria of good morals and public order, which form the basis for justification of their legal character. The very core of this diploma thesis is to answer a more general question: how the new Civil Code has changed the way of understanding the mandatory rules and the way of their identification. For this purpose, the author discusses the doctrinal foundations of mandatoriness, analyses older and more recent case law and offers a comparative view of foreign doctrines, especially the Polish one. However, the greatest attention is paid to the valid legal regulation in the Civil Code. It is also pointed out to the problematic aspects of mandatoriness which are not considered uniformly by the doctrine, or the civil doctrine does not deal with them at all.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Piotr Mendrek 2.07 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Piotr Mendrek 437 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Piotr Mendrek 367 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D. 113 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 339 kB