velikost textu

Teleologický výklad v soukromém právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Teleologický výklad v soukromém právu
Název v angličtině:
Teleological interpretation in private law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Vilém Anzenbacher
Oponent:
doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Id práce:
208744
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
27. 2. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Interpretace práva, Výklad podle účelu, Teleologický výklad
Klíčová slova v angličtině:
Interpretation of law, Purposive interpretation, Teleological interpretation
Abstrakt:
Teleologický výklad v soukromém právu Abstrakt Práce pojednává o problematice teleologického výkladu v soukromém právu, který se po rekodifikaci soukromého práva v České republice stal neopominutelnou výkladovou metodou v procesu interpretace soukromoprávních norem. V práci je popsán historický vývoj v přístupu k teleologickému výkladu a jeho vztah k ostatním výkladovým metodám. Interpretace práva je komplexním procesem a k jednotlivým výkladovým metodám nelze přistupovat odděleně, ale naopak v jejich vzájemné souvislosti. K takovému postupu se snaží nabádat i interpretační ustanovení obsažené v úvodu nového občanského zákoníku. V práci jsem zvolil takzvané čtyřprvkové schéma, tedy dělení interpretačních metod na výklad teleologický, historický, jazykový a systematický, které odpovídá i členění, jež lze dovodit z dikce nového občanského zákoníku. Práce je členěna do kapitol, z nichž jsou těžištěm obsahu kapitoly dva až sedm, kapitola první je úvodem a osmá závěrem. Ve druhé kapitole se věnuji otázce dělení na soukromé a veřejné právo a samotnému pojmu interpretace. V rámci vymezení interpretace pro potřeby práce definuji rozdělení na čtyři základní interpretační metody v kontextu české a zahraniční právní vědy. Rovněž se v této kapitole zbývám obecným pojetím interpretace a jejího vztahu ke společenskému požadavku na jasnost zákonů. Třetí kapitola je zaměřena již na samotný teleologický výklad, a to v několika rovinách. Nejprve je řešena problematika požadavku koherence mezi jednotlivými interpretovanými ustanoveními a následně objektivní teleologický výklad. Navazuje teorie čtyř kroků, které je při rozkrývání účelu zákona možné následovat. Účel zákona se však může v průběhu času měnit, což je nezbytné reflektovat při využívání zdrojů poznání účelu zákona. Při hledání účelu zákona rovněž hrají neopomenutelnou roli myšlenkové pochody samotného interpreta, zejména pak jevy jako předporozumění a hunch theory. V situaci, kdy existuje na základě teleologického výkladu pluralita interpretačních závěrů, je to právě interpret (osobnost interpreta), kdo rozhodne, ke kterému se přikloní. Teleologický výklad však potřebuje vždy korekci zejména výkladem systematickým a jazykovým. Čtvrtá kapitola je věnována historickému výkladu a jeho vztahu k výkladu teleologickému. V první řadě je řešena hranice mezi výkladem teleologickým a historickým na základě jejich blízkosti a odlišnosti těchto dvou výkladových metod v některých aspektech. Rozebrány jsou okolnosti, za kterých je možné hovořit o reálném úmyslu zákonodárce a kdy se dovozování úmyslu zákonodárce blíží spíše k myšlenkové konstrukci interpreta, mající blíže spíše k výkladu teleologickému. Rozebrány jsou také jednotlivé případné zdroje poznání úmyslu, který s přijímanou normou zákonodárce spojoval. Následující, v pořadí pátá, kapitola pojednává o vztahu jazykového a teleologického výkladu. Při jazykovém výkladu je spojován s určitým uskupením znaků význam, ze kterého následně dovozujeme smysl textu. Při tomto postupu je nezbytné se vypořádat s různými situacemi, které nastanou při víceznačnosti slov nebo například při interpretaci slov cizích. Při jazykové interpretaci lze pro co nejlepší výsledek využít některých pravidel, mezi které patří například zákaz synonymického výkladu, požadavek terminologické jednoty či využití legálních definic. Tato pravidla ale často nejsou dostačující a při pohybování se v různých oblastech významu pojmu lze pro zvolení správného významu využít právě teleologický výklad. Systematický výklad, poslední ve výčtu užívaných výkladových metod, je popsán v kapitole šesté. Pojednává zejména o vlivu hierarchie právního řádu a vnitřních vlastností právního řádu na interpretaci práva. Vzájemná souvislost mezi jednotlivými ustanoveními zákona a jeho vztah k právnímu řádu jako celku může být významným vodítkem při hledání smyslu a účelu interpretované normy. Na případech z aplikační praxe je užití teleologického výkladu popsáno v předposlední, sedmé kapitole. Nejprve je pojednáno v obecné rovině o přístupu soudů k teleologickému výkladu, u kterých je možné sledovat nárůst počtu užití teleologického výkladu se zvyšující se rozhodovací soudní instancí, data od nižších soudů jsou však relativně obtížně zjistitelná. Nový občanský zákoník obsahuje, tak jak tomu u nových obsáhlých kodifikací bývá, některá ustanovení, která skrývají případné interpretační problémy. Na některých z těchto ustanovení je ukázáno, kde může interpretační problém vzniknout a jak ho za pomocí právě teleologického výkladu překonat. Závěr je věnován zhodnocení jednotlivých dílčích závěrů, ke kterým vedly jednotlivé kapitoly a úvaze nad vztahem jednotlivých interpretačních metod. Přes určité náznaky existence jistých pravidel přednosti (ať již v právní teorii nebo v úvodních interpretačních ustanoveních nového občanského zákoníku) je v závěru konstruováno východisko, podle kterého je výsledek interpretace bodem, který by měl být podepřen různě silnými, ale všemi čtyřmi interpretačními
Abstract v angličtině:
Teleological interpretation in private law Abstract This thesis deals with the problem of teleological interpretation in private law which, after the re-codification of private law in the Czech Republic has become a vital interpretative method in the process of interpretation of private legal rules. This PhD thesis describes the historical development of approaches to teleological interpretation and its relation to the other interpretative methods. Interpretation of the law is a complex process and individual interpretative methods cannot be approached separately but, on the contrary, in their mutual context. Such procedure is also encouraged by the interpretative provisions contained in the introduction to the new Civil Code. In this thesis, the so-called four-element scheme, namely the division of interpretative methods to teleological, historical, linguistic and systematic interpretation were chosen which also correspond to the categorization that can be inferred from the wording of the new Civil Code. The work is divided into chapters with the content of chapter two to seven forming the focal point, while the first chapter is the introduction and the eighth chapter is the conclusion. In the second chapter, the question of private and public law and the concept of interpretation itself are examined. Delimiting interpretation for the purposes of this thesis, the four basic interpretative methods in the context of Czech and foreign jurisprudence are defined here. Also, the general conception of interpretation and its relation to the social request for clarity of the law are addressed in this chapter. The third chapter already focuses on the teleological interpretation and it does so on several planes. First, the issue of the requirement of coherence among individual provisions interpreted and subsequently the objective teleological interpretation are dealt with. Then, the theory of four steps which may be used for the examination of the purpose of law ensues. The purpose of the law may, however, change over time, which needs to be reflected in the use of resources to ascertain the purpose of the law. In search of the purpose of the law, an inomissible role is also played by the thought processes of the interpreter him or herself; in particular by such effects as pre-understanding and hunch theory. In a situation where there is a plurality of interpretative conclusions based on a purposive interpretation, it is precisely the interpreter (the personality of the interpreter) who decides which they support. Purposive interpretation, however, always needs correction, in particular by systematic and linguistic interpretation. The fourth chapter is reserved for an historical interpretation and its relation to the teleological interpretation. First, the boundary between the teleological and historical interpretation is examined based on the closeness and differences of the two interpretative methods in some aspects. The circumstances under which it is possible to speak of the actual real intention of the legislator, and those under which inferring the intention of the legislator is rather bent towards a thought construction of the interpreter, approximating rather a teleological interpretation are surveyed. Also discussed here are the various possible knowledge sources of the intention the legislator associated with the regulation passed. The next, fifth chapter deals with the relation between the linguistic and teleological interpretation. In linguistic interpretation, a specific group of signs is associated with a meaning from which the purpose of the text is subsequently inferred. Taking this approach, a number of different situations which occur due to multiplicity of the meaning of words or, for example, when interpreting foreign words need to be dealt with. For best results, some rules may be used in linguistic interpretation, including, for example, synonymic interpretation, requirement of unified terminology or the use of legal definitions. These rules, however, often are not sufficient and while moving within various fields of a term’s meaning, teleological interpretation may be used for the right choice of meaning. Systematic interpretation as the last on the list of interpretative methods employed is described in the sixth chapter. It deals with the influence of the hierarchy of legal order and of its inherent qualities on the interpretation of law. The interdependence among individual provisions of the law and its relation to the legal order as a whole may provide significant leads in search of the meaning and purpose of the legal rule interpreted. The use of teleological interpretation is then described on examples of application praxis in the one but last, seventh chapter. First, the approach of courts to teleological interpretation is discussed in general terms where an increase in the use of teleological interpretation can be seen the higher the jurisdiction of the court authority; however, the data of lower-jurisdiction courts are relatively difficult to obtain. The new Civil Code includes, as it happens in new comprehensive codifications, some provisions that hide in themselves some interpretative problems. On the example of some of these provisions, it is shown where such an interpretative problem may arise and how precisely by help of teleological interpretation, it may be overcome. The conclusion is reserved for the evaluation of individual partial conclusions which individual chapters led to and for a reflection on the relation between the individual interpretative methods. Despite some indications of the existence of certain priority rules (whether in legal theory or in the introductory interpretative provisions of the new Civil Code), a basis is constructed at the conclusion which asserts that the result of interpretation is a point which should be, albeit in differing strength, still supported by all four methods of interpretation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Vilém Anzenbacher 2.15 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Vilém Anzenbacher 193 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Vilém Anzenbacher 112 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 423 kB