velikost textu

Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Název v angličtině:
Political Role of Courts and Judges from a European and Comparative Perspective
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Zuzana Vikarská
Oponent:
JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D.
Id práce:
208742
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
27. 2. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
justice; politika; Soudní dvůr Evropské unie; Evropský soud pro lidská práva
Klíčová slova v angličtině:
judiciary; politics; Court of Justice of the European Union; European Court of Human Rights
Abstrakt:
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se soustředí na to, jak politická jsou témata, jež jsou předmětem soudního rozhodování (dimenze třetí) a do jaké míry jsou soudy schopny svou činností ovlivňovat ostatní politické aktéry na horizontální a vertikální úrovni (dimenze čtvrtá a pátá). Chápání pojmu politika se v jednotlivých dimenzích liší; všechny dimenze však spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Centrálním argumentem disertační práce je přitom tvrzení, že političnost soudů a soudců není a priori negativním fenoménem; pro účely legitimity soudních institucí je však důležité, aby bylo možné tuto političnost v jednotlivých dimenzích identifikovat a otevřeně diskutovat o její vhodnosti či nevhodnosti. Jinými slovy, je důležité připustit, že soudy i soudci jsou političtí aktéři (protože jimi nemohou nebýt), že toto tvrzení může mít několik různých významů, a že pokud budeme o tomto jejich politickém charakteru mluvit otevřeně, můžeme tím přispět ke zvýšení jejich legitimity. 1 Tento centrální argument lze rozdělit tak, aby odrážel pět dimenzí pojmu politika. (1) Pokud jsou soudci ve svém rozhodování ovlivňováni politickými či jinými mimoprávními vlivy, není to samo o sobě problematické, avšak pro legitimitu jejich rozhodnutí je lepší tyto vlivy explicitně popsat v rámci odůvodnění, než je schovávat za právní argumenty, které ve skutečnosti nejsou důvodem daného rozhodnutí. (2) Pokud je proces selekce soudců v některé fázi politický, je žádoucí, aby existovala i apolitická fáze, která může tento politický proces neutralizovat (korigovat) a sloužit jako kontrola odbornosti kandidátů. (3) Pokud je soudům svěřena agenda, která je ve své podstatě politická či dokonce mega-politická, je důležité se s touto jejich působností ztotožnit. Jinými slovy, pokud jsme soudům svěřili politickou agendu, nemá smysl jim následně vyčítat, že řeší politické otázky. Je to totiž jejich úkolem a náplní jejich práce. (4) Stejně tak pokud je soudům svěřena pravomoc kontroly norem přijatých zákonodárcem, nelze se divit, že tímto způsobem zasahují do výsostně politické agendy tvorby norem. (5) A nakonec, pokud se členské státy zavázaly následovat judikaturu evropských vrcholných soudů, je pouze logickým důsledkem, že v případě nesouladu národní právní úpravy s judikaturou evropských soudů může být vyžadována změna národní legislativy, i kdyby to bylo v rozporu s vůlí vnitrostátních zákonodárců. Tyto argumenty o politické roli soudů a soudců jsou podrobně rozvedeny v jednotlivých kapitolách předkládané práce. Klíčová slova: soudnictví; politika; Soudní dvůr Evropské unie; Evropský soud pro lidská práva 2
Abstract v angličtině:
Political Role of Courts and Judges from a European and Comparative Perspective Zuzana Vikarská The submitted dissertation examines European apex courts (i.e. the Court of Justice of the European Union and the European Court of Human Rights) and aims to answer the research question whether these judicial institutions are political and, if so, in what sense. The author puts forward five perspectives from which the political role of courts and judges can be analysed. The first dimension perceives judges as human beings who are influenced not only by legal rules but also by various non-legal influences, including political ones. In the first dimension, the notion of politics therefore stands in contrast to a certain idea of legal purity and separation of law from politics. This first dimension covers various jurisprudential perspectives on judicial decision-making, but also issues such as transparency of judicial institutions or the quality of judicial reasoning. The second dimension looks at the nomination procedures that lead to judicial appointments at the European apex courts. In this case, politics means the participation of political actors in the process of selecting candidates for the judicial functions. In this meaning, the notion of politics stands in opposition to the notion of expertise. The first two dimensions focus on individual judges: their personalities (first dimension) and the procedures of appointing them into their function (second dimension); these two dimensions are closely connected and intertwined. The remaining three dimensions focus on the political agenda of the judicial decision-making (third dimension), the impact of this decision-making on other political actors at the European level (fourth dimension) and the impact on the Member States (fifth dimension). The understanding of politics differs in these individual dimensions; yet, all the dimensions are interconnected, and they influence each other. The central thesis of this dissertation is a claim that if courts and judges are political, it is not necessarily a negative phenomenon. However, it is crucial for their legitimacy to be able to identify the political elements in all five dimensions and to discuss openly its appropriateness. In other words, it is important to admit that courts and judges are political actors (because 1 they cannot not be political), that this claim can mean various things and that if these questions are discussed openly, it can contribute to the courts’ legitimacy. This central argument can be divided so that it reflects the five dimensions of the notion of political. (1) If judges are influenced in their decision-making by political or other non-legal aspects, it is not by itself a problem, but for the sake of their legitimacy it is preferable to disclose these aspects in the reasoning, rather than to disguise them. (2) If the judicial selection process is political at some point, it is desirable to complement it with an apolitical stage which can correct the political part of the process and which can assure that the candidates are of sufficient expertise. (3) If courts are entrusted with an agenda which is deeply political or even mega-political, it is important to acknowledge this openly. In other words, if courts have been designed so that they are responsible for political agenda, they should not be criticised for answering political questions. (4) Similarly, if courts are endowed with the power of judicial review, it cannot be seen as controversial that they use this power to strike down legislative measures. (5) Lastly, if the Member States have taken up the obligation to respect the case law of the European courts, it is only a logical consequence that in case of a conflict between national legal rules and European case law, national rules must be disapplied and national legislators are expected to act upon the situation. These arguments on the political role of courts and judges are explored in detailed in the individual chapters of the submitted thesis. Keywords: judiciary; politics; Court of Justice of the European Union, European Court of Human Rights 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Zuzana Vikarská 2.89 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Zuzana Vikarská 17.93 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Zuzana Vikarská 175 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Zuzana Vikarská 128 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D. 203 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 867 kB