velikost textu

Drogově závislé matky v Terapeutické komunitě Karlov a význam pocitu viny ve výchově dětí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Drogově závislé matky v Terapeutické komunitě Karlov a význam pocitu viny ve výchově dětí
Název v angličtině:
Drug-dependent mothers in the Therapeutic community Karlov and the importance of guilt in child upbringing
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Natálie Kubištová
Vedoucí:
Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.
Oponent:
Mgr. et Mgr. Amalie Pavlovská
Id práce:
208392
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
Psychiatrická klinika 1. LF a VFN v Praze (11-00610)
Program studia:
Specializace ve zdravotnictví (N5345)
Obor studia:
Adiktologie (MADI)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
3. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
ženy s problémy z užívání, abúzus v těhotenství, teorie vytváření vztahu, výchovné styly, zátěžové situace, pocit viny a studu
Klíčová slova v angličtině:
women with problems of drug dependence, abuse in pregnancy, theories of relationship formation, educational styles, stressful situations, guilt and shame
Abstrakt:
Abstrakt Východiska: Ženy s problémy z užívání návykových látek mají své charakteristické rysy a potýkají se s mnohými těžkostmi, jež vyplývají nejen z jejich genderových specifik. Mezi nimi je významně zastoupeno mateřství, které v kombinaci s abúzem návykových látek zásadně mění svůj profil, počínaje prožíváním, konče způsobem, jakým se tyto ženy vztahují ke svým dětem. Tyto způsoby jsou zatíženy mnohými prožitky, procesy a emocemi, které následně blokují nastolení vhodné výchovy. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy se závislostními problémy pociťují vinu a stud ve vztahu ke svým dětem, případně zmapovat, odkud vyvěrají a co je formuje. Dalším stěžejním cílem bylo odhalit, zda tyto pocity mohou vytvářet bariéry ve vztahu k dítěti, a především pak ve výchově. Posledním cílem práce bylo vyhodnotit, zda kromě těchto determinant vstupují do procesu sanace vztahu ještě jiné proměnné, případně které to jsou. Metodika: Sběr dat se uskutečnil na jaře roku 2019 v Terapeutické komunitě Karlov. S klientkami byl veden polostrukturovaný rozhovor, dále byly popsány konkrétní pozorované situace mateřských interakcí k dítěti. Výzkumný soubor: Vzorek byl vytvořen 5 klientkami Terapeutické komunity Karlov, které podstupovaly léčbu spolu se svým dítětem. Výsledky: Z výpovědí respondentek a analýzy pozorovaných interakcí vyplynulo, že se potýkají se silným pocitem viny a studu. Ten zažívají převážně na základě nezodpovědného chování k dítěti ať v těhotenství, nebo ve výchově pod vlivem návykových látek. Primárním problémem těchto matek je neschopnost stanovovat hranice, což se reflektuje v komplikovaném zvládání výchovy a formuje zahlížením těchto obtíží např. v dopadech na dítě a společný vztah. S těmito těžkostmi se některé z nich vypořádávají vnášením témat do terapie, v menším obsazení pak popíráním. Doporučení: Na základě nastudování odborné literatury, kontinuální práce s ženami – matkami s problémy z užívání a výsledků výzkumu navrhujeme opatření: citlivost a braní zřetele na provázanost vlastní rodinné historie v otázce výchovy, faktu, že výchova dítěte představuje mnohdy zcela neznámé hledisko jejich života. Rozvoj a posilování šetrného a trpělivého přístupu k otázkám výchovy a práce se strachy ve vztahu k dítěti, včetně pocitu viny, který celý proces významně ovlivňuje. Velkou výzvou je podpora k hovoření o těchto prožitcích a přiznání jejich hodnoty vedle jiných témat psychoterapie. Klíčová slova: ženy s problémy z užívání, abúzus v těhotenství, teorie vytváření vztahu, výchovné styly, zátěžové situace, pocit viny a studu
Abstract v angličtině:
Abstract: Background: Women with substance abuse problems have distinctive features and face many difficulties arising from their gender specificities. Among them, motherhood is significantly represented, which, combined with the abuse of addictive substances, fundamentally changes its profile, from experience, to the way these women relate to their children. These ways are burdened with many experiences, processes and emotions, which subsequently block the establishment of appropriate education. Aim: The aim of the thesis was to find out whether women with addiction problems feel guilty and shy in relation to their children, or map out where these feelings come from and what forms them. Another key objective was to reveal whether these feelings could create barriers in relation to the child, and especially in education. The last goal of the thesis was to evaluate whether, in addition to these determinants, other variables occur, or which ones are entering into the process of remediation. Methodology: Data collection took place in spring 2019 in the Therapeutic Community Karlov. A semi-structured interview was conducted with clients and specific observed situations of maternal interactions with the child were described. Research sample: The sample was created by 5 clients of the Therapeutic Community Karlov, who were treated together with their child. Results: The respondents' testimonies and the analysis of the observed interactions showed that they have a strong sense of guilt and shame. They experience it mainly on the basis of irresponsible behavior towards the child, whether in pregnancy or in the upbringing under the influence of addictive substances. The primary problem with these mothers is the inability to set boundaries, which is reflected in the complicated coping of education and forms by looking at these difficulties, eg in the impact on the child and the common relationship. With these difficulties, some of them deal with bringing them into therapy, and with less casting, denial. Recommendation: Based on the study of literature, continuous work with women – mothers with problems of use and research results, we recommend to focus on: sensitivity to the interdependence of one's own family history in relation to education, the fact that raising a child is often a completely unknown aspect of their lives. Developing and strengthening a gentle and patient approach to issues of upbringing and working with fears in relation to the child, including guilt, which significantly affects the process. The big challenge is to support the talk about these experiences and acknowledge their value alongside other topics of psychotherapy. Key words: women with problems of drug dependence, abuse in pregnancy, theories of relationship formation, educational styles, stressful situations, guilt and shame.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Natálie Kubištová 1.69 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Natálie Kubištová 188 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Natálie Kubištová 105 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D. 218 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. et Mgr. Amalie Pavlovská 426 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Mgr. Hana Fidesová, Ph.D. 749 kB