velikost textu

Aplikace nepřímé kalorimetrie u dvou různých inzulinorezistentních stavů - polytraumatu a gravidity

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Aplikace nepřímé kalorimetrie u dvou různých inzulinorezistentních stavů - polytraumatu a gravidity
Název v angličtině:
Indirect calorimetry application in two different insulin-resistant states - polytrauma and pregnancy
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Anna Patková
Vedoucí:
Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.
Oponenti:
MUDr. Eduard Havel, Ph.D.
doc. MUDr. Marian Kacerovský, Ph.D.
Id práce:
206360
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra biologických a lékařských věd (16-16150)
Program studia:
Farmacie (M5206)
Obor studia:
Farmacie (FAR)
Přidělovaný titul:
PharmDr.
Datum obhajoby:
22. 1. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Anna Patková Školitel: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Název disertační práce: Aplikace nepřímé kalorimetrie u dvou různých inzulinorezistentních stavů – polytraumatu a gravidity Úvod a cíl: Nepřímá kalorimetrie je zlatým standardem pro stanovování energetického výdeje (EE). Ten je v současné době považován za nejlepší ukazatel energetických potřeb jedince – a to jak ve zdraví, tak v nemoci. Ačkoliv se polytrauma a gravidita mohou na první pohled zdát jako dva fyziologicky naprosto odlišné stavy, z metabolického hlediska jsou si do jisté míry podobné. Jak u polytraumatu, tak v pozdní fázi těhotenství dochází vlivem katabolizmu ke zvyšování energetického výdeje a objevuje se inzulinová rezistence. Nejen těmito společnými znaky se tyto dvě skupiny odlišují od zdravých jedinců a netěhotných žen. Cílem této disertační práce bylo popsat metabolizmus polytraumatizovaných pacientů a zdravých gravidních žen společně s faktory, které ho ovlivňují. Kromě energetického výdeje se tato práce věnuje respiračnímu kvocientu (RQ; v případě polytraumatu navíc ve vztahu k nepřímým prognostickým markerům), který charakterizuje míru oxidace jednotlivých nutričních substrátů. U gravidních žen byla práce dále zaměřena na vztah mezi metabolickými a antropometrickými parametry matky a porodními parametry novorozence a na verifikaci predikční rovnice pro výpočet klidového energetického výdeje (REE) v období gravidity (Hronek a kol., 2009). Metodika: Pomocí metody nepřímé kalorimetrie byla měřena spotřeba kyslíku (VO2) a produkce oxidu uhličitého (VCO2). Z těchto dvou parametrů pak software nepřímého kalorimetru počítal (klidový) energetický výdej, respirační kvocient, neproteinový respirační kvocient (npRQ) a oxidace nutričních substrátů. Na chirurgické jednotce intenzivní péče (JIP-1) Fakultní nemocnice Hradec Králové bylo touto metodou vyšetřeno 22 polytraumatizovaných pacientů. Jednotliví pacienti byli vyšetřováni celkem čtyřikrát (pokud to umožnily okolnosti). První vyšetření probíhalo přibližně 4. den po přijetí na JIP po minimálně 4hodinovém lačnění. Druhé vyšetření bylo provedeno po minimálně 4hodinovém podávání hypokalorické nutriční podpory (18,0 ± 5,7 kcal/kg/d energie; většinou tentýž den). Třetí vyšetření následovalo po minimálně 18hodinovém podávání normokalorické vysokoproteinové nutriční podpory (25,8 ± 8,5 kcal/kg/d energie, 1,8 ± 0,4 g/kg/d proteinů). A konečně čtvrté a poslední vyšetření bylo prováděno zhruba týden od prvního vyšetření (složení nutriční podpory se od předchozího vyšetření již významným způsobem neměnilo). Současně s polytraumatizovanými pacienty bylo vyšetřeno také 22 zdravých jedinců s podobnými antropometrickými parametry, kteří sloužili jako kontrolní skupina. Druhé námi prováděné studie se účastnilo celkem 45 těhotných žen, které byly vyšetřovány ve třech různých obdobích gravidity – jednalo se o druhý (23,41 ± 2,17 týdnů gestace), třetí (31,04 ± 1,14 týdnů gestace) a pozdní třetí trimestr (37,41 ± 0,72 týdnů gestace). Výsledky: První studie ukázala, že zatímco těžce polytraumatizovaní pacienti bez nutriční podpory měli v porovnání s lačnící kontrolní skupinou signifikantně nižší RQ a npRQ, REE těchto dvou navzájem porovnávaných skupin se významně nelišil. Naproti tomu pacienti na jakékoliv nutriční podpoře měli EE (vyjádřený na povrch těla) oproti REE lačnící kontrolní skupiny signifikantně vyšší, zatímco hodnoty RQ a npRQ těchto pacientů byly hodnotám obdrženým při vyšetření kontrolní skupiny velmi podobné. Respirační kvocient a neproteinový respirační kvocient pacientů na hypokalorické nutriční podpoře naměřené kolem 4. dne pobytu na JIP zároveň inverzně korelovaly s délkou pobytu na JIP a na umělé plicní ventilaci. U gravidních žen docházelo ve sledovaném čase (s přibývající délkou gravidity i se snižujícím se počtem dnů do porodu) ke zvyšování REE, VO2, VCO2, RQ i npRQ. Změny respiračních kvocientů vypovídaly o zvyšujícím se podílu oxidace sacharidů. Tato studie dále ukázala, že oxidace lipidů a proteinů kolem 37. týdne gravidity u zdravých těhotných žen souvisela s porodní hmotností novorozenců, a to nezávisle na antropometrických parametrech matky. V neposlední řadě tato studie po téměř 10 letech znovu verifikovala predikční rovnici pro výpočet REE v graviditě. Závěr: Vzhledem k velké variabilitě výsledků a jejich změnám po dobu sledování (ať už vlivem času nebo podmínek měření) má nepřímá kalorimetrie při stanovování metabolických požadavků u obou sledovaných stavů své opodstatnění. Na základě obdržených výsledků lze zároveň předpokládat, že by tato metoda mohla do budoucna najít vedle současného i nové klinické uplatnění – ať už jako marker délky pobytu na JIP a umělé plicní ventilaci, nebo jako marker blížícího se porodu.
Abstract v angličtině:
Abstract Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biological and Medical Sciences Candidate: Mgr. Anna Patková Supervisor: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Title of Doctoral Thesis: Indirect calorimetry application in two different insulin-resistant states – polytrauma and pregnancy Introduction and Objective: Indirect calorimetry is the gold standard for energy expenditure (EE) determination that is currently considered to be the best indicator of individual energy requirements – both in health and in illness. Although polytrauma and pregnancy could seem as two physiologically different states, they are quite similar in metabolic terms. Both in polytrauma and in late pregnancy, catabolism increases energy expenditure and insulin resistance occurs. Not only common characteristics mentioned above distinguish these two groups from healthy individuals and non-pregnant women. The aim of this dissertation was to describe the metabolism of polytrauma patients and healthy pregnant women together with the factors that affect it. Besides energy expenditure, this work focuses on respiratory quotient (RQ; in polytrauma also in relation to indirect prognostic markers), which characterizes nutritional substrate oxidations. In pregnant women, the dissertation is also focused on the relationship between the metabolic and anthropometric parameters of mother and the new-born babies birth parameters and on the verification of the predictive equation for the resting energy expenditure (REE) determination in pregnancy (Hronek et al., 2009). Methods: By indirect calorimetry, oxygen consumption (VO2) and carbon dioxide production (VCO2) were measured. From these parameters, (resting) energy expenditure, respiratory quotient, non-protein respiratory quotient (npRQ) and nutritional substrate oxidations were calculated using the indirect calorimeter software. By this method, 22 polytrauma patients from surgical intensive care unit (ICU-1) at University Hospital Hradec Kralove were examined. If possible, four examinations of every patient were performed. The first one was performed after at least 4 h of fasting (about the fourth day after ICU admission), the second one after at least 4 h of hypocaloric nutritional support administration (18.0 ± 5.7 kcal/kg/d of energy), the third one after at least 18 h of normocaloric hyperproteic nutritional support administration (25.8 ± 8.5 kcal/kg/d of energy, 1.8 ± 0.4 g/kg/d of protein) and finally the fourth examination was done approximately one week after the first examination (the nutritional support composition had not almost changed since the third examination). At the same time, 22 healthy individuals with similar anthropometric parameters were examined as a control group. A total of 45 pregnant women participated in the second study. These women were examined in three different periods of pregnancy – during the second (23.41 ± 2.17 weeks of gestation), the third (31.04 ± 1.14 weeks of gestation), and the late third trimester (37.41 ± 0.72 weeks of gestation). Results: The first study showed that while the severe polytrauma patients without nutritional support had significantly lower RQ and npRQ than fasting control group, the resting energy expenditure of these two groups did not differ significantly. On the other hand, the patients with any kind of nutritional support had significantly higher EE (expressed on the body surface area) when compared to REE of fasting controls and very similar RQ and npRQ values. What is more, respiratory quotient and non-protein respiratory quotient in patients with hypocaloric nutritional support determined about the 4th day of hospitalization inversely correlated with the clinical outcomes such as ICU length of stay or duration of mechanical ventilation. In pregnancy, the REE, VO2, VCO2, RQ and npRQ values were increasing with the increasing length of pregnancy (the closer the delivery was, the higher the parameters were too). The respiratory quotients changes indicated an increasing proportion of carbohydrate oxidation. The study also showed that the lipid and protein oxidation determined about the 37th week of gestation related to the newborns birth weight (independently of maternal anthropometric parameters). After almost 10 years, this study finally re-verified the predictive equation for the REE determination in pregnancy. Conclusion: Due to a results variability and their changes during the observation time (either because of time itself or because of measurement conditions), we can conclude that the indirect calorimetry is an important tool for metabolic requirements determination in both observed states. Based on the results we obtained it can be assumed that this method could be clinically used in more different ways in the future – as a marker of ICU length of stay and duration of mechanical ventilation or as a marker of approaching childbirth.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Anna Patková 2.53 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Anna Patková 217 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Anna Patková 215 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. 385 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Eduard Havel, Ph.D. 349 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Marian Kacerovský, Ph.D. 880 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 281 kB