velikost textu

Viskoelastická deformace ledových těles ve sluneční soustavě

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Viskoelastická deformace ledových těles ve sluneční soustavě
Název v angličtině:
Viscoelastic deformation of ice bodies in the Solar System
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
Bc. Martin Kihoulou
Vedoucí:
RNDr. Klára Kalousová, Ph.D.
Oponent:
RNDr. Marie Běhounková, Ph.D.
Konzultanti:
doc. RNDr. Ondřej Čadek, CSc.
RNDr. Ondřej Souček, Ph.D.
Id práce:
205791
Fakulta:
Matematicko-fyzikální fakulta (MFF)
Pracoviště:
Katedra geofyziky (32-KG)
Program studia:
Fyzika (B1701)
Obor studia:
Obecná fyzika (FOF)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
25. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
viskoelastická deformace, izostáze, Titan, Pluto
Klíčová slova v angličtině:
viscoelastic deformation, isostasy, Titan, Pluto
Abstrakt:
V této práci studujeme dvě tělesa sluneční soustavy – Saturnův měsíc Titan a trpasličí planetu Pluto. Titan vykazuje polární zploštění, které lze vysvětlit vsakováním ethanových srážek a následnou methan-ethanovou substitucí pod povrchem. Ledovou slupku uvažujeme jako kontinuum s viskoelastickou (maxwellovskou) reologií a deformaci řešíme spektrální metodou. Dostáváme výsledky shodné s literaturou. V případě Pluta poloha kráteru Sputnik Planitia blízko slapové osy naznačuje přítomnost podpovrchového oceánu. Tuto polohu lze vysvětlit reorientací tělesa, pokud se kráter chová jako kladná gravitační anomálie. V tom případě musí být kráter kompenzován a spodní kráter vyplněn materiálem s hustotou větší než led, např. vodou. Problém řešíme nejprve spektrální metodou, která podává výsledky v souladu s hypotézou. Poté provádíme výpočet viskózní deformace v oblasti s volnou hranicí metodou konečných elementů. Výsledky těchto simulací naznačují, že relaxace spodního kráteru probíhá rychleji, než by bylo k reorientaci potřeba. 1
Abstract v angličtině:
Two icy bodies of the Solar System, a moon of Saturn Titan and a dwarf planet Pluto, are studied in this thesis. Titan’s polar radius is smaller than expected, which can be explained by soaking of the ethane rain followed by methane- ethane substitution in the crust. We treat the crust as continuum with viscoelastic (Maxwell) rheology and solve its loading by spectral method. We obtain results in agreement with those published. On Pluto, the position of Sputnik Planitia crater close to the tidal axis might be a sign of subsurface ocean. This unlikely location can be explained by reorientation of the body, if the gravity anomaly of the crater is positive. This requires isostatic compensation, which would mean a material denser than ice, e.g. water, filling the lower crater. Solving by spectral method we obtain results consistent with the hypothesis. However, solving viscous deformation in domain with free surface by finite element method indicates that the lower crater relaxes too fast to explain reorientation. 1
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Martin Kihoulou 4.9 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Martin Kihoulou 605 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Martin Kihoulou 40 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Martin Kihoulou 39 kB
Stáhnout Posudek vedoucího RNDr. Klára Kalousová, Ph.D. 42 kB
Stáhnout Posudek oponenta RNDr. Marie Běhounková, Ph.D. 76 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. RNDr. Petr Řepa, CSc. 152 kB