velikost textu

Postoje dětí k fotbalu a pohybovým aktivitám ve věku 8-11 let u vybraných klubů

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Postoje dětí k fotbalu a pohybovým aktivitám ve věku 8-11 let u vybraných klubů
Název v angličtině:
Children's attitudes to football and physical activities at the age of 9-10 years at selected clubs
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Lanhaus
Vedoucí:
PhDr. Aleš Kaplan, PhD.
Oponent:
Mgr. Lukáš Růžička
Id práce:
204924
Fakulta:
Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS)
Pracoviště:
Atletika (51-600100)
Program studia:
Tělesná výchova a sport (N7401)
Obor studia:
Tělesná výchova a sport (TVS)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
7. 5. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
fotbal, sportovní příprava dětí, pohybová aktivita, postoje, PACES, PACEScz, kategorie U9-U11
Klíčová slova v angličtině:
football, sports preparation of children, physical activity, attitudes, PACES, PACEScz, category U9-U11
Abstrakt:
Abstrakt diplomové práce Název závěrečné práce Postoje dětí k fotbalu a pohybovým aktivitám ve věku 8-11 let u vybraných klubů Zpracoval: Bc. Jan Lanhaus Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, MBA, Ph.D. Cíl práce Cílem této diplomové práce bylo zjistit postoje dětí k fotbalu a pohybové aktivitě ve věku 8-11 let pomocí anonymního dotazníkového šetření ve dvou záměrně vybraných klubech, včetně porovnání míry shody v jednotlivých postojích. Ke splnění tohoto cíle bylo použito dvou dotazníků, standardizovaného postojového dotazníku PACEScz a nestandardizovaného dotazníku vytvořeného pro potřeby této práce, který zjišťuje bližší informace o respondentech a jejich vztahu a postojích k fotbalu a fotbalovému tréninku. Metodika práce Ke splnění cíle práce jsem využil poznatky z prostudované literatury zabývající se problematikou postojů dětí k pohybové aktivitě a fotbalu a dotazníkového šetření u dětí ve věku 8 – 11 let ve dvou záměrně vybraných fotbalových klubech. Za pomoci relevantních zdrojů jsem vybral a mírně doplnil standardizovaný postojový dotazník PACEScz a taktéž jsem pro potřeby této práce sestavil anonymní nestandardizovaný dotazník. Distribuce obou dotazníků probíhala osobně po absolvování tréninkové jednotky každého týmu zvlášť. Vzhledem k objektivnosti dotazníku PACEScz jsem rovněž musel před jeho šetřením sestavit předlohu k tréninkové jednotce, tak aby vyhovovala věku i dovednostem všech zúčastněných respondentů. Vyhodnocování výsledků jsem samozřejmě rozdělil do dvou částí. Nejdříve jsem porovnával výsledky v jednotlivých postojích dotazníku PACEScz pomocí Kruskal- Wallis testu s ohledem na věk či příslušnost k danému klubu. V druhé části jsem pak procentuálně vyhodnocoval výsledky v otázkách z nestandardizovaného dotazníku jak v celkovém znění, tak s rozdíly mezi oběma kluby. V diskuzi a závěru jsem pak výsledky interpretoval a zamýšlel se nad důvody rozdílů v některých postojích. Výsledky práce Tato práce ukázala, že jsou v některých postojích dětí k pohybové aktivitě a fotbalu malé, ale v některých případech patrné rozdíly. Zjevné bylo, že hráči Tempa bez rozdílu věku projevovali mnohem silnější souhlas s pozitivními výroky v jednotlivých postojích (I, IV, V, VII, IX, X, XI, XIII, XIV, XVII) vyjma postoje XVI, a naopak silný nesouhlas někdy 100% s negativními výroky v jednotlivých postojích (II, III, VI, VIII, XII, XV, XVIII) oproti všem hráčům Sparty. Dále se nepotvrdil předpoklad toho, že pokud nalezneme statisticky významné rozdíly v postojích mezi jednotlivými věkovými kategoriemi mezi oběma kluby, tak se vzrůstajícím věkem respondentů, jelikož se právě ve Spartě stupňuje selekce jednotlivých hráčů, zvyšuje se tlak na jednotlivé hráče a pokračují v klubu jen ti nejtalentovanější, kteří však musejí tvrdě pracovat i dál, aby nebyli později nahrazeni ještě šikovnějšími a výkonnostně lepšími hráči. Naopak právě v nejmladší kategorii jsme nalezli nejvíce statisticky významných rozdílů v postojích o pohybové aktivitě v dotazníku PACEScz a to hned v polovině těchto postojů, tedy hned v devíti případech. V kategorii U10 jsme nenalezli v těchto postojích žádný statisticky významný rozdíl a u kategorie U11 pak šlo hned o sedm statisticky významně rozdílných výsledků v postojích dotazníku PACEScz. Tudíž nemůžeme s určitostí říct, co nejvíce postoje dětí v tomto srovnání ovlivňuje, ale kromě velikosti a příslušnosti ke klubu, jsou to určitě také rodiče, trenéři a spoluhráči. Dále bylo zajímavé sledovat výsledky důvodů, proč děti vlastně ve věku 8-11 let na fotbal chodí. Dle výsledků šetření nejčastěji respondenti označovali odpověď „trénuje nás dobrý trenér a máme dobré tréninky“, hned 42 % z nich. Avšak překvapivě kousek za touto odpovědí se podle procentuálního výsledku umístila možnost „rád se pohybuji“, kterou volilo 33 % respondentů. Očekávaná odpověď, protože „máme skvělý tým“, byla zaznamenána pouze u 15 % odpovědí. Ještě méně bylo přisouzeno možnosti „chodí sem můj kamarád“, kterou volilo pouhých 10 respondentů z Tempa, což činilo 8 % a kvůli rodičům dochází na fotbal jen 2 % respondentů, opět jsou to hráči Tempa. Mezi hráči Sparty je nejvýraznějším důvodem působení ve fotbale faktor „dobrého trenéra a dobrého tréninku“, 44 % respondentů, a faktor „rád se pohybuji“, který označilo rovněž dostatek respondentů, konkrétně 40 %. Již pouhých 16 % hráčů Sparty, zde působí z důvodu skvělého týmu. V neposlední řadě pak bylo překvapivé zjištění, že hned 55 % respondentů nedochází do jiného sportovního kroužku či klubu kromě fotbalu, což v mladším školním věku je poměrně nepříjemné zjištění. Protože jak tvrdí Plachý s Procházkou (2014) základem je, aby dítě bylo v pohybu ideálně každý den, ne však pouze na fotbale, ale zároveň by mělo provozovat rovněž spontánní pohybovou aktivitu či dokonce chodit na doplňkové sporty jako gymnastiku, plavání, atletiku, či bojové sporty, jež děti všeobecně rozvíjí. Klíčová slova fotbal, sportovní příprava dětí, pohybová aktivita, postoje, PACES, PACEScz, kategorie U9-U11
Abstract v angličtině:
Abstract Title: Children's attitudes to football and physical activities at the age of 8-11 years at selected clubs Objectives: The aim of this thesis was to find out the attitudes of children to football and physical activity at the age of 8-11 by means of an anonymous questionnaire survey in two intentionally selected clubs, including a comparison of the degree of agreement in individual attitudes. To achieve this goal, two questionnaires, a standardized PACEScz questionnaire and a non-standardized questionnaire designed for the needs of this work were used to find out more about respondents and their relationship and attitudes to football and football training. Methods To meet the goal of the thesis I have used the knowledge of the literature I studied dealing with the attitudes of children to physical activity and football and questionnaire survey of children aged 8-11 in two intentionally selected football clubs. With the help of relevant sources I chose and slightly supplemented the standardized PACEScz questionnaire and I also compiled an anonymous non-standardized questionnaire for the purposes of this work. Both questionnaires were distributed personally after each team's training unit. Due to the objectivity of the PACEScz questionnaire, I also had to draw up a template for the training unit before it was investigated so that it would fit the age and skills of all respondents. Of course, I divided the results into two parts. First I compared the results in the PACEScz questionnaire using Kruskal-Wallis test with respect to age or club membership. In the second part I evaluated the results in questions from the non-standardized questionnaire both in the overall text and with the differences between the two clubs. I then interpreted the results and discussed the reasons for differences in some attitudes. Results This work has shown that there are small but, in some cases, noticeable differences in some of children's attitudes to physical activity and football. It was evident that Tempo’s players showed much stronger acceptance of positive statements in individual attitudes (I, IV, V, VII, IX, X, XI, XIII, XIV, XVII), except XVI, and sometimes strong disagreement sometimes, even of 100%, with negative statements in individual attitudes (II, III, VI, VIII, XII, XV, XVIII) as compared to all Sparta players. Furthermore, we failed to confirm the assumption that if we found statistically significant differences in attitudes between individual age groups between the two clubs, it would be correlated with the increasing age of respondents, as the selection of individual players is escalating in Sparta, the pressure on individual players increases and only the most talented players in the club continue to play, while they still must continue to work hard not to be replaced later by even more skilful and better performing players. On the contrary, in the youngest category we found the most statistically significant differences in attitudes about physical activity in the PACEScz questionnaire in the half of these attitudes. In the U10 category we did not find any statistically significant difference in these attitudes and in the U11 category there were seven statistically significantly different results in the positions of the PACEScz questionnaire. Therefore, we cannot say with certainty what influences the attitudes of children the most in this comparison, but in addition to the size and membership of the club, important influences are certainly also parents, coaches and teammates. Furthermore, it was interesting to see the results of the reasons why children actually go to football at age 8-11. According to the results of the survey, the respondents most often referred to the answer “we are trained by a good trainer and we have good trainings” - 42% of them. However, surprisingly close behind this answer was the "I like to move" option, which was chosen by 33% of the respondents, according to the percentage result. The expected response, because "we have a great team", was only recorded for 15% of responses. Even less was attributed to the option of "coming here with my friend", which was chosen by only 10 respondents from the Tempo, which was 8%, and only 2% of the respondents play football because of the parents. Again, these results are from Tempos players. Among Sparta's players, a good coach and good practice is the most prominent reason for playing in football with 44% of the respondents, and the "I like to move" factor, which was also indicated by many respondents - 40%. Just 16% of Sparta's players are here for a great team. Last but not least, it was surprising to find out that 55% of respondents do not come to another sports club or club except football, which is a rather unpleasant finding in younger school age. Because as Plachý and Procházka (2014) wrote, the basis is that the child should move ideally every day, not only playing football, but also participate in other spontaneous physical activity or even go to complementary sports like gymnastics, swimming, athletics, or martial arts that are also generally developing children. Key words football, sports preparation of children, physical activity, attitudes, PACES, PACEScz, category U9-U11
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jan Lanhaus 41.59 MB
Stáhnout Příloha k práci Bc. Jan Lanhaus 38.85 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jan Lanhaus 71 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jan Lanhaus 68 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Aleš Kaplan, PhD. 272 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Lukáš Růžička 222 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby RNDr. PaedDr. Pavel Červinka, Ph.D. 152 kB