velikost textu

Kambo a jeho mnoho tváří

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kambo a jeho mnoho tváří
Název v angličtině:
Kambo and its many faces
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Mgr. Dagmar Civišová, DiS.
Vedoucí:
Mgr. Bohuslav Kuřík
Oponent:
Mgr. Marie Heřmanová
Id práce:
204613
Fakulta:
Fakulta humanitních studií (FHS)
Pracoviště:
Katedra sociální a kulturní ekologie (24-KSKE)
Program studia:
Ekologie a ochrana prostředí (N1601)
Obor studia:
Sociální a kulturní ekologie (SKE)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
31. 5. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Kambo, žába, rituál, šamanismus, neo-šamanismus, Amazonie, etnografický výzkum, brikoláž, technologie sebe sama, globalizace
Klíčová slova v angličtině:
Kambo, frog, ritual, shamanism, neo-shamanism, Amazonia, ethnographic research, bricolage, technology of the self, globalisation
Abstrakt:
Abstrakt Tato diplomová práce se antropologickou optikou zabývá stromovou žábou nazývanou Kambo, žijící v severozápadní Amazonii. Žába produkuje při podráždění voskovitý sekret, který se ze zvířete stírá a následně se využívá po celém světě pro svůj léčebný potenciál. Žába je zkoumána v základním konceptuálním rámci, jímž je modernita, globalizace a difúze kulturních prvků. Práce sleduje vliv Kamba na různorodé aktéry. Z globální sítě Kamba se práce soustřeďuje na uzly Amazonie a Česka. Kambo není jen nositelem biochemických reakcí, ale i socio-materiální entitou, součástí rituálu, ziskem, cirkulací zážitku, či součástí nejrůznějších technik kultivace vlastního já, které popisuje ve svém pozdějším díle Michel Foucault. Kambo se účastní tvarování lidské subjektivity, takže tato práce za pomoci etnografického výzkumu odpovídá na otázku, kam až Kambo sahá. Výsledky ukazují, že Kambo je mezníkem v životních trajektoriích respondentů, jimiž byli především praktikanti a uživatelé Kamba ovlivnění hnutími New Age, a pro které má látka význam univerzálního léčivého elixíru celé řady fyzických i psychických problémů. Pomocí etnografického výzkumu je přístup ke Kambu porovnáván se skupinou lidí Matsés, jež žije v původním prostředí Kamba a používá jej bez ceremoniálních praktik především jako pomůcku k lovu. V neposlední řadě výsledky výzkumu, který vychází i z antropologie rituálů, ukazují, že čím dále je Kambo vzdáleno od epicentra, kde se přirozeně vyskytuje, tím více se stává nejen součástí technik sebe sama, ale i rituálních činností, při kterých se dostává do vztahu s artefakty, které mají kořeny svého původu v odlišných kulturách a vznikají tak brikolážní ceremonie, ve kterých dochází k difúzi kulturních prvků. Užívání látky mimo její přirozené prostředí bývá ritualizované, zahrnuje období fyzické i duševní přípravy a je spjato s liminálními situacemi. V podmínkách dnešních globálně propojených informačních společností je možné sledovat až zarážející rozmanitost typů rituálních praxí, kultur a činností kultivace sebe sama, jichž se Kambo stává během ceremoniálních obřadů součástí a které se vzdalují tradiční formě užití.
Abstract v angličtině:
Abstract This dissertation applies anthropology analysis to study a specie of a tree frog, living in the northern Amazonia, called Kambo. The wax-like substance, which the frog releases upon irritation, is used for its healing potential around the world. A basic conceptual framework is used to analyse the frog from the perspective of modernity, globalisation, and diffusion of cultural dimensions. The dissertation anticipates their influences on multiple parties. The geographical scope of the dissertation is limited on Amazonia and the Czech Republic. Kambo is a host of numerous biochemical interactions; in addition, it is used in socio-material context; in rituals; for gaining, or circulation of experience; or it is part of various techniques of understanding oneself, as described in later works of Michel Foucault. Due to Kambo’s alleged participation on creation of human’s subjective thinking, the dissertation answers the question on the extent to which Kambo could be responsible, through ethnographic lens. The results show that for those respondents who were experienced Kambo users; using the substance as a potion for treating physiological and mental issues and who were subsequently influenced by New Age movement; Kambo stands as a milestone in their life trajectories. Through the ethnographic research, the popularised usage of Kambo is compared vis-à- vis the traditional, non-ceremonial usage of the frog’s substance by indigenous people of Matses for hunting purposes. Using anthropology of rituals, the dissertation concludes a negative relationship between the distance from epicentre of Kambo’s habitat and the type of ceremonies for which Kambo is used, creating a bricolage of ceremonies. In other words, the further from the epicentre, the more Kambo is used for technology of oneself, ritual practices which include artefacts from other cultures, thus diffusing cultural dimensions. The usage of Kambo’s substance is usually ritualized, it requires physical and mental preparation, and results in liminal situations. In today’s globalised world, connected through information technology, it is possible to observe an extensive amount of different rituals, practices, cultures, and techniques of cultivation of oneself which ultimately have little resemblance to the traditional usage of Kambo.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Dagmar Civišová, DiS. 3.76 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Dagmar Civišová, DiS. 87 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Dagmar Civišová, DiS. 85 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Bohuslav Kuřík 59 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Marie Heřmanová 196 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PhDr. Ivan Rynda 152 kB