velikost textu

Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích let 1948-1988

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích let 1948-1988
Název v angličtině:
The Reflection of Edvard Beneš in The Czechoslovakian Press in the Selected Periods of 1948-1988
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jiří Svatoš
Vedoucí:
PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Martin Groman
Id práce:
204351
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra žurnalistiky (23-KZ)
Program studia:
Mediální a komunikační studia (N7202)
Obor studia:
Žurnalistika (ZN)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
19. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně (A)
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Beneš, tisk, Československo, reflexe, komunistická strana, totalita, politika, propaganda
Klíčová slova v angličtině:
Beneš, press, Czechoslovakia, reflection, Communist Party, totalitarianism, politics, propaganda
Abstrakt:
Ve své diplomové práci jsem dospěl k závěru, že četnost zmínek o Edvardu Benešovi ve sledovaných médiích kolísala. Nejčastěji o něm Rudé právo, Lidová demokracie a Svobodné slovo psaly ve zkoumaných obdobích roku 1968 (celkem 37 zmínek), v roce 1958 pak bylo zmínek 32 a v letech 1978 a 1988 jich bylo 25). Naopak v některých letech jich byly (v součtu všech zkoumaných období) jednotky – například v roce 1983 byly 4, v roce 1948 jich bylo 8 a v roce 1973 10). Nejčastěji ze zkoumaných médií o Edvardu Benešovi psalo Rudé právo (celkem 96 zmínek), ve Svobodném slově jich bylo v součtu 47, v Lidové demokracii 37. Vysvětlit to lze tím, že během komunistického režimu mělo Rudé právo více stran než zbylé dva deníky, zároveň také věnovalo více pozornosti politice než Svobodné slovo a Lidová demokracie. Nejčastěji zkoumané tituly Beneše zmiňovaly v souvislosti s výročími únorového převratu. V kvalitativní analýze jsem dospěl k závěru, že zkoumané deníky o Benešovi psaly většinou neutrálně (57 procent všech zmínek). Negativních zmínek bylo 35 procent, pozitivně sledované tituly psaly v 8 procentech případů. Během padesátých let byly analyzované deníky k Benešovi většinou kritické. V roce 1963 jsem pak zaznamenal už 50 procent neutrálních zmínek. Následně v roce 1968 a pak během takzvané normalizace se míra neutrálního informování o Benešovi pohybovala mezi 75 a 84 procenty. Velmi často se stávalo, že případné Benešovy zásluhy bývaly přičítány komunistickým funkcionářům nebo vůli československých občanů. Beneše tisk alespoň částečně oceňoval jen v souvislosti se vznikem samostatného československého státu. Naopak nejčastěji zkoumaná periodika Beneše kritizovala kvůli přijetí mnichovské dohody a údajné neochotě uzavřít spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem během druhé světové války. Ve své diplomové práci jsem také zjistil, že přibližně stejným způsobem o Edvardu Benešovi psaly Svobodné slovo a Rudé právo (v obou případech asi 50 procent neutrálních zmínek a 40 procent negativních zmínek). Drobný rozdíl lze zaregistrovat v případě Lidové demokracie, kde bylo víc než 70 procent neutrálních zmínek a jen asi 14 procent negativních.
Abstract v angličtině:
In my diploma thesis I came to the conclusion that the frequency of mentions about Edvard Beneš fluctuated in the monitored media. From the examined periods, Rudé právo, Lidová demokracie and Svobodné slovo most often wrote about him in 1968 (a total of 37 mentions), in 1958 there were 32 mentions and in 1978 and 1988 there were 25 mentions. On the contrary, in sum of all the examined periods, there were only a few mentions in some years - for example, in 1983 there were 4 mentions, in 1948 there were 8 mentions and in 1973 there were 10 mentions. Rudé právo most often wrote about Edvard Beneš (96 references in all), in Svobodné slovo 47 and in Lidová demokracie 37. This can be explained by the fact that during the Communist regime Rudé právo had more pages than the other two newspapers and it also paid more attention to politics. In the researched media, Edvard Beneš was most often mentioned in connection with the February coup d´état anniversaries. In the qualitative analysis, I came to the conclusion that the studied newspapers mostly wrote about Edvard Beneš neutrally (57 percent of all mentions), negative references were 35 percent, and 8 percent were positive. During the 1950s, the analysed media was mostly critical to Edvard Beneš. However, in 1963 I noticed 50 percent of neutral references. Subsequently, in 1968 and then during the so-called Normalization, the degree of neutral information about Beneš ranged between 75 and 84 percent. Very often it happened that Beneš's merits were attributed to communist officials or the will of Czechoslovak citizens. Beneš was partly appreciated by the analysed media only due to the establishment of the independent Czechoslovak state. On the other hand, most frequently examined periodicals criticized Beneš due to the acceptance of the Munich Agreement and the alleged unwillingness to conclude an allied treaty with the Soviet Union during World War II. In my diploma thesis I also found out that in the same way Edvard Beneš was written by Svobodné slovo and Rudé právo (in both cases about 50 percent of neutral mentions and 40 percent of negative ones). A small difference can be registered in Lidová demokracie, where there were more than 70 percent of neutral mentions and only 14 percent of negative ones.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jiří Svatoš 4.14 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jiří Svatoš 65 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jiří Svatoš 69 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. 333 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Martin Groman 185 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc. Filip Láb, PhD. 152 kB
Stáhnout Errata Bc. Jiří Svatoš 138 kB