velikost textu

Farmakoterapie metabolického syndromu a výživa

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Farmakoterapie metabolického syndromu a výživa
Název v angličtině:
Pharmacotherapy of metabolic syndrome and nutrition
Typ:
Bakalářská práce
Autor:
PharmDr. Eliška Nesvadbová
Vedoucí:
MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.
Oponent:
MUDr. Olga Bartošová, Ph.D.
Id práce:
204239
Fakulta:
1. lékařská fakulta (1.LF)
Pracoviště:
III. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu 1.LF a VFN v Praze (11-00530)
Program studia:
Specializace ve zdravotnictví (B5345)
Obor studia:
Nutriční terapeut (BNT)
Přidělovaný titul:
Bc.
Datum obhajoby:
5. 6. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
metabolický syndrom, antidiabetika, antihypertenziva, hypolipidemika, antiobezitika, potenciálně nevhodné léky
Klíčová slova v angličtině:
metabolic syndrome, antidiabetics, antihypertensives, hypolipidemics, anti-obesity drugs, potentially inappropriate drugs
Abstrakt:
Abstrakt Úvod: Metabolický syndrom je považován za proaterogenní, prozánětlivý a protrombogenní stav, vysoce rizikový především z hlediska aterosklerotických kardiovaskulárních komplikací. Přítomnost metabolického syndromu bývá spojena i s řadou dalších onemocnění. Prevalence v dospělé evropské populaci představuje 20-30 % a v budoucnosti se předpokládá další nárůst. V léčbě i prevenci metabolického syndromu má zásadní význam nefarmakologická terapie, která zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, udržování přiměřené tělesné hmotnosti a racionální dietu. Podstatu farmakoterapie představuje výběr optimálních antidiabetik, hypolipidemik, antihypertenziv a případně antiobezitik. Pro dlouhodobou kompenzaci metabolického syndromu je zásadní také výběr farmakoterapie přidružených onemocnění. Některá léčiva mohou negativně ovlivňovat glykemii, krevní lipidy, tělesnou hmotnost či krevní tlak, volba medikace proto není vždy snadná. Cíle: Hlavní cíl práce zahrnuje popis farmakoterapie metabolického syndromu a přidružených onemocnění u dotazovaných pacientů. Průzkum je zaměřen na léčiva a kombinace léčiv s pozitivním efektem na složky metabolického syndromu, a dále na látky potenciálně nevhodné pro pacienty s metabolickým syndromem. Vedlejším cílem je popsat možné ovlivnění účinku některých léčiv stravou. Metodika: Práce má charakter kvantitativního výzkumu. Zkoumaný soubor tvořilo celkem 60 pacientů (z toho 45 s metabolickým syndromem), kteří byli vybráni mezi návštěvníky lékáren a pacienty III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK. Pacienti vyplňovali dotazník a uvedená data byla zpracována v programu Microsoft Excel a následně vyhodnocena. Výsledky: Průměrný počet léčiv užívaný jedním pacientem v souboru byl 5,8. V antidiabetické léčbě byl nejvíce zastoupen lék první volby metformin, následovala léčiva s inkretinovým efektem. Naprostá většina pacientů s dyslipidemií užívala inhibitory HMG-CoA reduktázy. Mezi antihypertenzivy se nejčastěji vyskytovaly ACEi/AT1-blokátory, na druhém místě byly blokátory kalciových kanálů. Doporučované kombinace antihypertenziv byly ve většině případů užívány ve formě fixních kombinací. Antiobezitika se v medikaci pacientů nevyskytovala. 63,3 % pacientů užívalo potenciálně nevhodný lék. Největší podíl z nich tvořily β-blokátory, v naprosté většině kardioselektivní β-blokátory bez ISA. Druhý nejčastější potenciálně nevhodný lék byl hydrochlorothiazid, ve většině případů se však vyskytoval v metabolicky bezpečné dávce. Další potenciálně nevhodné léky, které se v medikaci pacientů vyskytovaly, byly: inzulin, deriváty sulfonylurey, pregabalin, mirtazapin a chlorprothixen. Z léčiv, která mohou interagovat s některými složkami potravy, se objevil 1x felodipin, dále atorvastatin (u 59,4 % pacientů, kteří užívali statiny). Inhibitor HMG-CoA reduktázy s největším interakčním potenciálem simvastatin se v medikaci pacientů nevyskytl. Závěr: Volba optimální farmakoterapie je naprosto zásadní pro výslednou kompenzaci onemocnění. Ideální lék pozitivně ovlivňuje více složek metabolického syndromu zároveň a zlepšuje celkovou prognózu. Podstatou výběru medikace jednotlivých složek metabolického syndromu i přidružených onemocnění by měl být individuální přístup s ohledem na celkový zdravotní stav pacienta. V situacích, kdy benefity léčby převažují nad potenciálními riziky, jsou indikována i léčiva ze skupiny potenciálně nevhodných. V uvedených případech je doporučením vybírat zástupce s menším rizikem nežádoucích účinků, volit bezpečné dávkování a častěji monitorovat rizikové parametry. Pro efekt terapie je nezbytné správné podávání léčiv ve vztahu k potravě. V případě rizika interakce s určitými složkami stravy je nutné na tuto skutečnost pacienty upozornit a poskytnout praktická doporučení. Klíčová slova: metabolický syndrom, antidiabetika, antihypertenziva, hypolipidemika, antiobezitika, potenciálně nevhodné léky
Abstract v angličtině:
Abstract Introduction: Metabolic syndrome is considered a proatherogenic, proinflammatory and prothrombogenic condition, high-risk especially in terms of atherosclerotic cardiovascular diseases. Presence of metabolic syndrome is connected with plenty of other disorders. The prevalence in adult European population is 20-30 % and it´s expected to rise in the future. In metabolic syndrome treatment and prevention non-pharmacological therapy including regular physical activity, keeping of optimal weight and rational diet has essential importance. Principle of pharmacotherapy is a choice of optimal antidiabetics, hypolipidemics, antihypertensives and eventually anti-obesity drugs. For long-term compensation of metabolic syndrome, pharmacotherapy of associated diseases is also essential. Some medicaments can have negative effects on glycemia, blood lipids, body weight or blood pressure, so the choice of medication isn´t always easy. Objectives: The main objective of this thesis includes the description of pharmacotherapy of metabolic syndrome and associated diseases in questioned patients. The research is focused on medicaments and combinations of medicaments with positive effect on metabolic syndrome components, and also on substances potentially inappropriate for patients with metabolic syndrome. The secondary objective is to describe possible influence of food on some medicaments effects. Methodology: The thesis is characterized as a quantitative research. The subject of research contained 60 patients (including 45 patients with metabolic syndrome), who were chosen among visitors of pharmacies and patients of the 3rd Internal Clinic of Endocrinology and Metabolism, General University Hospital and the First Faculty of Medicine, Charles University. Patients filled out the questionnaire and the data were analysed in Microsoft Excel and then assessed. Results: The average number of medicaments used by one patient in the set was 5.8. In antidiabetic treatement the medicament of the first choice metformin occurred most frequently, followed by medicaments with incretin effect. Vast majority of patients with dyslipidemia used HMG-CoA reductase inhibitors. Among antihypertensives, ACEi/AT1-blockers occurred most often, followed by calcium channel blockers. In most cases, recommended combinations of antihypertensives were used in the form of fixed combinations. Anti-obesity drugs didn´t occur in the medication of the patients. 63.3 % of the patients used some potentially inappropriate medicament. The biggest part of them were β-blockers, in the vast majority cardioselective β-blockers with ISA. The second most common potentially inappropriate medicament was hydrochlorothiazide, but in most cases it occurred in metabolically safe dose. Other potentially inappropriate drugs, which occurred in medication of the patients, were: insulin, sulfonylureas, pregabaline, mirtazapine and chloprothixene. Among medicaments, which can interact with some food components, felodipine occurred once, and atorvastatine (in 59.4 % of patients with statin therapy). Simvastatine, HMG-CoA reductase inhibitor with the highest potential of interaction, didn´t occur in the medication of the patients. Conclusion: The choice of optimal pharmacotherapy is absolutely essential for the resulting compensation of the disorder. The ideal medicament positively influences more components of metabolic syndrome simultaneously and improves the overall prognosis. The principle of choice of medications of metabolic syndrome components and also associated disorders should be an individual approach with regard to the general health condition. In situations when benefits of the therapy outweigh the potential risks, the medicaments from the group potentially inappropriate ones are also indicated. In those cases it´s recommended to choose drugs with lower risk of adverse effect, safe doses and monitor risky parameters more frequently. For the effect of therapy, correct drug administration in relation to food is necessary. In case of risk of interaction with certain food components it´s necessary to inform the patients and provide practical recommendations. Key words: metabolic syndrome, antidiabetics, antihypertensives, hypolipidemics, anti-obesity drugs, potentially inappropriate drugs
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PharmDr. Eliška Nesvadbová 2.71 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PharmDr. Eliška Nesvadbová 376 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PharmDr. Eliška Nesvadbová 280 kB
Stáhnout Posudek vedoucího MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. 184 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Olga Bartošová, Ph.D. 343 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA 748 kB